Výhled na rok 2024: Odraz ode dna bude pomalý

Letošní ekonomický výkon ukázal, že Česko v podstatě uvízlo na hraně stagnace a mírné recese. Firmy se potýkají s dopady inflačních tlaků posledních dvou let, které se propsaly do nižší spotřeby a tím i do úbytku zakázek. Příliš pozitivní není ani ekonomický výkon u našich hlavních obchodních partnerů. V příštím roce očekáváme mírné zlepšení situace, cenovou stabilizaci, opětovný růst spotřeby a snad i zakázek. České hospodářství by se mělo odrazit ode dna, ale zotavení z ekonomických šoků posledních let bude pozvolné, odhaduje Svaz průmyslu a dopravy ČR ve svém ekonomické výhledu na rok 2024. A to i s ohledem na očekávaný vývoj světových ekonomik či přetrvávající bariéry domácí ekonomiky, jako je například nedostatek pracovníků na trhu práce či vysoké ceny energie v globální konkurenci.

Česká republika a ostatní státy v Evropě byla v minulých letech výrazně zasaženy nejdříve covidovou pandemií a poté dopady války na Ukrajině a související energetickou krizí. Komplikace a překážky se podepsaly na postupném zpomalování a následné stagnaci ekonomiky. Ačkoliv došlo během letošního roku k určitému zklidnění situace a velkoobchodní ceny energie se stabilizovaly, aktuální vývoj vnímáme se smíšenými pocity a za celý rok očekáváme dokonce mírný propad HDP o 0,3 %.

Příznivou zprávou je, že inflační tlaky rychle ustupují – za listopad dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen 7,3 % a v příštím roce očekáváme průměrný růst inflace okolo 3,4 %. Reálné mzdy se však snižují již od konce roku 2021 a jen za celý minulý rok poklesly bezmála o 10 %, což byl jeden z nejprudších propadů ze zemí OECD. Disponibilní příjem domácností se tedy snižuje již osmé čtvrtletí v řadě a je nejdelší v dosavadní historii ČR, nemluvě o tom, že se mnoho rodin potýká i s dražšími úvěry a hypotékami v důsledku měnové politiky ČNB. Uvedené faktory měly přímý vliv na pokles spotřeby obyvatel.

Nízká poptávka trápí nejen ČR, ale také eurozónu. Zakázky soustavně klesají

Podniky se nyní ocitají v nezáviděníhodné pozici. Potýkají se s předešlým nárůstem cen vstupů, s (v mezinárodním porovnání) drahými cenami energie a s vysokými mzdovými náklady, avšak promítání těchto nákladů limituje nedostatečná poptávka a tedy i omezenější ochota zákazníků akceptovat dražší ceníky. Zároveň se musí vypořádat s obvyklými překážkami spočívající v nedostatku pracovní síly a některé firmy naráží také na vyšší náklady na financování spojené s úrokovými sazbami.

Překážky jsou o to palčivější, že s nepříznivou ekonomickou situací a obecně nízkou poptávkou se potýkají také naši hlavní obchodní partneři v eurozóně – zejména pak Německo, na které je Česko ekonomicky pevně navázáno. Index produkce soukromého sektoru v eurozóně (Compozite PMI Output Index) zaznamenal pokles již šestý měsíc v řadě a poptávka klesá zejména v průmyslu, což dále limituje naše exportně orientované hospodářství.

Česko dosud nepřekonalo předcovidovou úroveň, v příštím roce očekáváme jen mírný hospodářský růst

Ekonomika do nového roku nevstupuje v příliš dobré kondici a firmy očekávají náročné období. Podnikatelům rozhodně nepomohou ani dopady konsolidačního balíčku vlády. Nárůst daňové zátěže či administrativy a zvýšení regulovaných složek ceny elektřiny a plynu představuje další komplikace. Velké firmy, resp. velcí odběratelé, se v první polovině roku 2023 potýkali dle Eurostatu se čtvrtou nejdražší cenou elektřiny v EU. Navýšení regulovaných složek ceny tak dále zhorší jejich konkurenceschopnost. V okolních zemích, například v Německu, totiž od plateb za podporu obnovitelných zdrojů a podporovaných zdrojů v ceně elektřiny právě s ohledem na konkurenceschopnost průmyslu ustoupili.

Objevují se ale i náznaky postupného zlepšení ekonomické situace. Podniky sice v nedávném šetření SP ČR a ČNB predikovaly (opětovně) klesající zakázky na dalších 6-12 měsíců, avšak v oblasti investic jsou optimističtější a očekávají jejich převážný růst. Pozitivnější impulsy na příští rok také nabízí zlepšení prognózy růstu HDP u našich obchodních partnerů. Oproti letošní stagnaci se v EU očekává růst o 1,4 %, v Německu pak o 1,2 %. Ačkoliv se nejedná o výrazný úspěch, mírné oživení má pozitivní vliv i na českou ekonomiku.

Dílčí pozitivní zprávy a v neposlední řadě i možnost určité cenové stabilizace by mohla vést k opětovnému růstu reálných mezd a k pozitivnějšímu očekávání. Nicméně vzhledem k dosavadnímu vývoji poptávky, klesajícím zakázkám a nižší produkční úrovně v ČR i v eurozóně čeká ekonomiku pouze mírný růst, který odhadujeme ve výši okolo 2,6 %.

Je také nutno zdůraznit, že stagnující Česko jako jedna z mála zemí doposud nedokázala překonat předcovidovou úroveň z r. 2019. Ačkoliv je postcovidové oživení v EU poměrně pomalé (v průměru o 3,4 %), řada ostatních ekonomik již začala růst a ostatní země v regionu jako např. Polsko, Maďarsko či Pobaltské země, zvýšily svůj reálný ekonomický výkon v letech 2019 - 2022 zhruba o 6 - 10 %. Je tedy nesporné, že Česko začíná zaostávat a zejména letošní rok je velmi slabý. Nízký reálný výstup a obecně nedostatek velkých investic komplikuje možný restart tuzemské ekonomiky. Více, než kdy jindy jsou nutná prorůstová opatření, ke kterým může přispět stát. Od zlepšení podnikatelského prostředí či zjednodušení povolovacích procesů až po efektivní podporu klíčového byznysu (např. atraktivní daňové odpočty na výzkum a vývoj). Právě stát totiž může ovlivnit, aby se česká ekonomika nadechla k dalšímu růstu.