Novela zákoníku práce přinese zaměstnavatelům nové povinnosti

Zákoník práce prošel v uplynulých měsících náročnou novelizací. Bylo zapotřebí zapracovat požadavky evropských směrnic - o rovnováze pracovního a soukromého života a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU.

„Za zaměstnavatele podporujeme cíle novelizace. Je správné, aby byly pracovní podmínky jasně dané a předvídatelné. Na trhu práce ale chybí stovky tisíc zaměstnanců. I proto jsme se zasadili o to, aby byly povinnosti proveditelné a novinky neomezily flexibilitu už tak napjatého trhu práce,“ vysvětluje Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR jako sociální partner vyjednával o konkrétním znění s vládou, odbory a dalšími připomínkovými místy. Finální verze je maximálním možným kompromisem všech stran i požadavků směrnic. Co přinese novela zákoníku práce a kdy začne platit?

Novinky v home-office

Zaměstnanci si o home-office stále budou muset žádat. Nově ale, pokud o práci na dálku požádá rodič dětí mladších devíti let, těhotná žena nebo zaměstnanec, který pečuje o osobu závislou na pomoci druhých, musí zaměstnavatel odmítnutí písemně zdůvodnit. Zaměstnavatel přitom musí mít pro zamítnutí objektivní důvody. Mohou být provozní, ekonomické nebo například spočívat v povaze práce. Pokud by zaměstnavatel písemné odůvodnění zaměstnanci nepředal, hrozí mu pokuta až do výše 200 tisíc korun.

„Výsledek vnímáme jako velký úspěch. Ministerstvo práce v původním návrhu počítalo, že volno pro pečující osoby bude nárokové, bez možnosti odmítnutí z vážných provozních důvodů. Takové požadavky nemá ani evropská směrnice, opět bychom si zbytečně sami sobě zpřísňovali podmínky a nezasvěcení by láteřili na Evropu,“ popisuje Dagmar Kužvartová.

Velké diskuze probíhaly ohledně náhrady nákladů práce na home-office. Ty nakonec nebudou povinné a bude záležet pouze na domluvě zaměstnance se zaměstnavatelem. Pokud se na náhradách domluví, mělo by to být zahrnuté v písemné dohodě, kterou bude muset zaměstnavatel se zaměstnancem k práci na dálku uzavírat. „Přestože se nakonec podařilo, aby podmínky, které budou muset být smluvně upravené, nebyly pevně dané a zůstaly flexibilní, doporučujeme zaměstnavatelům, aby si dobře promysleli, zda není potřeba nějaká pravidla nastavit. Stále se jedná o závislou práci, kterou zaměstnanec koná jménem zaměstnavatele na jeho náklady a na jeho odpovědnost,“ uvádí Dagmar Kužvartová. Písemná dohoda může obsahovat například bližší určení místa/míst výkonu práce, náležitosti pracoviště, způsob vzájemné komunikace.

Seznam práv a povinností zaměstnance

Nově budou muset zaměstnavatelé do sedmi pracovních dnů od vzniku pracovního poměru předávat zaměstnancům písemný soupis celé řady pracovních podmínek. Ačkoliv takovou povinnost měly firmy už doposud, i když lhůta byla 1 měsíc, směrnice okruh povinných informací značně rozšířila a navíc budou muset tento dokument dostat i „dohodáři“. Seznam by měl obsahovat například bližší podmínky místa výkonu práce, druhu práce, pracovní doby, rozvrhování směn nebo odměňování. Musí v něm být určena délka dovolené a zajišťování doby odpočinku od přestávek v práci až po odpočinek v týdnu. Zaměstnavatel musí informovat také o stabilitě zaměstnání, o tom, jak může být skončen pracovní poměr či jak se zaměstnanec může rozvázání pracovního poměru bránit.

Dohody se přibližují pracovnímu poměru

V Evropě až na naprosté výjimky dohody, jak fungují v ČR, neexistují. Směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU se však vztahuje na veškerou závislou práci. Proto mnoho pracovních podmínek, které do nynějška platily pouze pro pracovní poměry, budou platit i pro dohody. „Pracím na dohodu zůstane určitá flexibilita a především výhody, které z tohoto vztahu pro obě strany plynou. Zaměstnavatelé ale musí počítat, že se zvýší administrativa a kvůli náhradám za dovolenou se tento druh práce i částečně prodraží,“ vysvětluje Dagmar Kužvartová.

I u dohod budou muset zaměstnavatelé předávat tzv. katalog práv a pracovních povinností. Při určitém rozsahu práce budou mít „dohodáři“ navíc možnost čerpat dovolenou, za kterou jim zaměstnavatel bude muset platit náhradu odměny. Úplnou novinkou je také povinnost rozvrhování práce. Zaměstnavatelé budou muset oznámit „dohodářům“ harmonogram práce tři dny dopředu. I zaměstnancům však často vyhovuje flexibilita dohod, proto pokud budou obě strany souhlasit, mohou se domluvit i na kratší době seznámení.

Kdy začne novela platit?

Česko mělo provést transpozici obou směrnic do loňského srpna, má tedy výrazné zpoždění. Vláda proto chce, aby novela nabyla účinnosti co nejdříve, po svém přijetí. Zákonu určili tzv. plovoucí účinnost, že nová pravidla začnou platit hned následující měsíc poté, co zákon vyjde ve Sbírce zákonů. To v praxi může znamenat, že personalisté ve firmách budou mít na reakci třeba jen několik dnů, na což Svaz průmyslu upozorňoval a požadoval alespoň měsíční náběh účinnosti.

„Stát klade na podniky příliš velké nároky. Pro část firem jsou některé z nových povinností sice už nyní normou, nicméně všechny podniky čeká nárůst administrativy a nová pravidla vyžadující úpravu systémů a dokumentů. Zejména pro menší a střední firmy, které nemají dostatek personalistů, může být takto rychlé zavedení problém,“ dodává Dagmar Kužvartová.

Co může obsahovat smlouva o práci na dálku

• Místo/místa výkonu práce na dálku
• Způsob komunikace zaměstnavatele a zaměstnance
• Rozsah práce na dálku
• Určení pracovní doby
• Náhrady za práci na dálku
• Kontroly BOZP