Nové jednotné měsíční hlášení: Co se pro zaměstnavatele změní od roku 2026
Jedna z největších změn v administrativě zaměstnavatelů za poslední roky už se kvapem blíží. Nově schválený zákon o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) by měl z velké části odstranit roztříštěnost podávání informací a zjednodušit život mzdovým účtárnám všech velikostí.
Doteď musely firmy posílat často stejné údaje různým institucím – finanční správě, ČSSZ, úřadům práce nebo třeba ČSÚ. Nyní se budou všechny povinné informace podávat pouze jednou přes ČSSZ, která je uloží do datového skladu a jednotlivé údaje bezpečně předá jen těm úřadům, které na ně mají nárok ze zákona. Dobrou zprávou je, že stát nebude vyžadovat žádná nová data – pouze se sjednotí způsob a formát jejich sběru. Technicky bude systém fungovat od dubna 2026.
Svaz průmyslu a dopravy ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí uspořádal jeden z prvních praktických seminářů, který připravovaný systém JMHZ podrobněji představil. Nutno podotknout, že zájem o něj byl veliký a většina účastníků akci velmi ocenila.
Zákon o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele byl již vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 323/2025. Aktuálně se čeká na schválení prováděcího nařízení vlády, které by mělo přijít na pořad jednání vlády 17. 9. 2025. Toto nařízení konkretizuje technické podrobnosti komunikace mezi zaměstnavatelem a MPSV a podrobně specifikuje údaje, které mají být sdělovány.
Co všechno už víme
1. Vznikne nový atribut Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec. Jedná se o bezvýznamový mezirezortní identifikátor, podle kterého budou úřady rozeznávat zaměstnance.
2. Další nový atribut bude Identifikátor pracovního vztahu. Bude se přidělovat zaměstnancům, přičemž každý jich může mít i více, pokud má více úvazků, případně další pracovní dohody. Pro potřeby odevzdání JMHZ bude jeden z nich, libovolný, označen jako primární.
3. Zaměstnavatelé již budou v novém systému zaregistrováni se všemi údaji, které ČSSZ odevzdali dříve. Svou registraci však budou muset doplnit o údaje, které dříve odevzdávali na jiných úřadech, a to do 8 dní od spuštění.
4. První JMHZ zaměstnavatel odevzdá za duben 2026. Současně ale musí dodat zpětně i hlášení za leden, únor a březen, a to do konce června 2026.
5. Pro registraci zaměstnanců budou platit nová pravidla:
o Od 1. 7. 2026 bude nutné všechny tuzemské zaměstnance registrovat v evidenci zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce. Registrace občana ČR bude moci být provedena buď jako úplná, nebo alespoň jako částečné přihlášení se základními údaji (vždy ale před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce). Při zvolení varianty částečného přihlášení je pak ještě nutné dohlásit zbývající údaje zaměstnance ve lhůtě 8 dní po nástupu.
o U cizinců platí přísnější pravidlo – jejich kompletní registrace musí být podaná nejpozději k prvnímu pracovnímu dni – před okamžikem, kdy zaměstnanec zahájí práci.
o Pokud zaměstnanec nakonec nenastoupí, firma pošle jednoduché storno.
6. JMHZ se podává do 20. dne následujícího měsíce. Bude mít formu datové věty. Papírová podání nebudou možná. Hlášení bude probíhat přes systém ČSSZ, případně přes datovou schránku se souborem xml.
7. Do 20. dne bude také možné provádět opravy a reagovat na komunikaci od úřadu. Firmy si mohou dobrovolně aktivovat upozornění na termíny. O nedodržení termínů, chybách v podání nebo sankcích je bude ČSSZ informovat vždy.
8. Zaměstnavatelům zanikne každoroční povinnost vyplňovat a odevzdávat evidenční listy důchodového pojištění (ELDP). ČSSZ si všechny potřebné údaje o důchodovém pojištění sestaví sama na základě dat z JMHZ.
Systém už se testuje
Pokud jde o technologie, od července tohoto roku běží pilotní provoz nového systému a měl by trvat až do konce března 2026. Instrukce k před-finální dokumentaci JMHZ jsou k nastudování na vývojářském portálu MPSV. Materiály jsou poskytovány s výhradou případných změn, protože ještě nebyl zcela ukončen legislativní proces a v jeho průběhu nejsou vyloučeny případné změny.
MPSV zároveň doporučuje, aby firmy co nejdříve kontaktovaly své dodavatele účetních a mzdových systémů, kteří prověří, do jaké míry a v jakém časovém horizontu budou muset upravit jejich konkrétní softwarová řešení.