Nová strategie EU pro jednotný, jednoduchý a bezproblémový trh

Evropská komise zveřejnila 21. 5. 2025 svoji dlouho očekávanou strategii s příslibem jednoduchého a bezproblémového jednotného trhu EU. Podle Komise by nový přístup neměl přidávat další pravidla, ale přinést vyšší míru ambice, odpovědnosti a odhodlání všech.

Byznys je připraven podpořit nové návrhy, které by měly vrátit respekt jednotnému trhu EU, a doufá, že to nebude další zmařená šance. Poslední pokus revitalizovat jednotný trh byl v roce 2020, kdy Komise na základě negativní zprávy o překážkách na jednotném trhu zveřejnila Dlouhodobý plán pro implementaci a posilování pravidel jednotného trhu s návrhem 22 opatření.

Komise se chystá naléhavě řešit magickou desítku těch nejhorších překážek „Terrible Ten“ v krátkodobém horizontu.  Strategie se nevyhnula ani novým legislativním návrhům a revizím stávající legislativy, které mohou překonat fragmentaci jednotného trhu v některých oblastech, ale některé z nich mohou být z pohledu byznysu v rozporu s tlakem na omezování regulace a její zjednodušení. To je však otázka jejich konečné podoby i kvality a věrohodnosti provedených dopadových studií. Přílohou Strategie je i v pořadí tzv. čtvrtý omnibus.

Deklarovaná nová metodika sestává z nepříliš metodicky sestavených 7 pilířů, včetně simplifikačního balíčku:

Terrible Ten

Opatření na listině „Terrible Ten“ cílí na roztříštěná pravidla v oblasti balení a označování výrobků tak, aby jim spotřebitelé jasně rozuměli, a nepředstavovaly překážky trhu a zátěž pro průmysl. Opatření směřují i do oblasti odpadů, které přinese akt pro oběhovou ekonomiku.

Byznys dlouhodobě poukazuje na omezené uznávání odborných kvalifikací. Komise přichází s návrhem legislativních kroků EU ke stanovení společných pravidel pro uznávání a potvrzování kvalifikací a dovedností státních příslušníků třetích zemí. Velká zpoždění při stanovování norem mají negativní dopad na inovace a konkurenceschopnost. Dalším cílem Komise je urychlit tempo normalizačních procesů a jejich nastavení tak, aby odpovídaly realitě trhu a politickým potřebám ve strategických a prioritních oblastech, poskytovaly právní jistotu podnikům a usnadnily jim přístup k novým technologiím a zvýšily jejich konkurenceschopnost. 

Složité zakládání a provoz firem vede Komisi k zavedení evropského práva obchodních společností pro snadné digitální zakládání podniků na celém jednotném trhu (legislativní návrh o „28. režimu“) a revizi doporučení o převodech podniků. Dalším bodem jsou zastaralá pravidla pro produkty a nedostatečná shoda produktů. Právní rámec EU pro výrobky je hlavním přínosem jednotného trhu, kde harmonizovaná pravidla sníží překážky a posílí konkurenceschopnost. Komise se chystá modernizovat Nový legislativní rámec pro výrobky (NLF) za účelem využití digitalizace, podpory cirkulace a posílení záruk.

Strategie by měla usnadnit poskytování celoevropských služeb poskytovateli autorizovanými nebo certifikovanými v jednom členském státě na základě práva EU, případně včetně harmonizace těchto autorizačních a certifikačních systémů. Podpůrnými nástroji by měly být e-Deklarace a Evropský průkaz sociálního zabezpečení (ESSPASS). Narůstající fenomén Územních omezení nabídky (TSC) v maloobchodě a velkoobchodě, fragmentující jednotný trh a omezující výběr pro spotřebitele, bude řešen legislativním návrhem.

Klíčová je sdílená odpovědnost, politická priorita jednotného trhu a prosazování jeho pravidel, což povede k posílení pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET). Odstranění regulatorních a administrativních požadavků by měl řešit souhrnný balíček pro zjednodušení a povinný test jednotného trhu. Velkou výzvou bude revize rámce pro zadávání veřejných zakázek s cílem centralizovat a zefektivnit jeho roztříštěná a komplexní ustanovení a začlenit používání kritérií udržitelnosti, odolnosti a evropských preferenčních kritérií ve veřejných zakázkách EU. Podobně tak i revize směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti s cílem zjednodušit a harmonizovat pravidla a postupy pro zakázky v oblasti obrany a podpořit evropskou preferenci.

Postoj Svazu průmyslu 

SP ČR jako součást evropského byznysu pozitivně vnímá opatření zaměřená na rozvinutí potenciálu jednotného trhu se službami, odstranění překážek a doplnění stávajícího horizontálního politického přístupu o sektorově specifické iniciativy v oblasti služeb. Legislativní návrhy budou směřovat do stavebních, doručovacích, maloobchodních služeb a digitálních sítí. Navržená iniciativa cílí na usnadnění přeshraničního poskytování služeb pro podniky a tlak na členské státy snížit regulaci regulovaných služeb pro podniky.

Pozitivní jsou i další opatření pro usnadnění života malých a středních podniků a jejich „cestování“ po jednotném trhu, zejména v příhraničních regionech pomocí online ID MSP nebo podávání zpráv o udržitelnosti „Voluntary SME“. Posílena bude síť ambasadorů MSP (SME envoy network) a dojde k vytvoření Fóra na podpoření přeshraničního obchodu MSP, vznikne nový statut pro malé střední podniky „Mid-caps“ (250-499 zaměstnanců se střední kapitalizací).

Podporu zasluhují i další synchronizované kroky členských států k posílení digitalizace jednotného trhu nezbytné pro provádění inteligentních politik a uplatňování společných pravidel. Jednotná digitální brána (SDG) poskytuje jednotný přístup k informacím, asistenčním a administrativním službám. Vznikne tak řada nových nástrojů - Digital Product Passport (DPP), konkrétní nástroj pro publikování a sdílení informací o produktech, který je součástí nařízení Ecodesign for Sustainable Products Regulation (ESPR). Revizí projde právní rámec pro standardizaci a elektronickou fakturaci ve veřejných zakázkách.

SP ČR vítá, že Komise vytváří tlak na národní vlády, aby převzaly svůj díl odpovědnosti, byly v synergii s jejím úsilím a nevytvářely dodatečné regulace tříštící jednotný trh. Na druhou stranu dle našeho názoru Strategie postrádá dlouhodobou vizi a nepřináší konkrétní představu o implementaci finančního rámce. Pro efektivní implementaci konkrétních kroků tak bude zásadní úzká spolupráce se zástupci podnikatelů, tlak na předvídatelné podnikatelské prostředí a důraz na reálné snižování administrativní zátěže.