Obchod EU–USA: Rada a EP se dohodly na implementaci tarifní části dohody s USA
Rada EU a Evropský parlament minulý týden dosáhly předběžné politické dohody o legislativě implementující část závazků vyplývajících z rámcové obchodní dohody mezi EU a USA ze srpna 2025. Dohoda obsahuje mimo jiné speciální safeguard mechanismus umožňující EU reagovat na případný výrazný nárůst dovozu z USA, posiluje ustanovení o pozastavení preferencí a zavádí tzv. sunset clause.
Evropská komise bude zároveň zmocněna pozastavit ústupky týkající se oceli a hliníku vůči USA, pokud Spojené státy do 31. prosince 2026 nepřestanou uplatňovat cla vyšší než 15 % na odvozené výrobky z oceli a hliníku dovážené z EU.
Co když smlouva spadne ze stolu: Možné ekonomické dopady
Dohoda přichází v době, kdy se znovu objevují hrozby zavedení 25 % amerických cel na dovoz automobilů z EU. Tyto hrozby souvisejí také s tempem, jakým EU implementuje obchodní dohodu mezi EU–USA ze srpna loňského roku.
Ke zpomalení došlo zejména v důsledku amerických aktivit v zahraniční politice, především kvůli americkým pohrůžkám vůči Grónsku a Dánsku či kvůli americké vojenské operaci na Blízkém východě, která výrazně komplikuje mezinárodní obchod a vyvolává další politické napětí. Zpomalení z evropské strany zároveň vede k rozpakům už tak velmi vrtkavé americké administrativy a zvyšuje riziko, že by byly zavedeny nové tarify s vážnými dopady na evropský průmysl.
Automobilový průmysl, kterého by se cla dotkla v první řadě, patří k hlavním motorům hospodářského růstu, technického know how i tvorby dobře placených pracovních míst v celé EU, zejména v České republice, kde tvoří 10 % HDP, a jsou na něj navázány stovky byznysů a desítky tisíc pracovních míst.
Pro export evropských automobilů jsou Spojené státy nejdůležitějším externím trhem, a to i ve srovnání s trhy jako je Spojené království, Čína či Turecko. Jak ukazují odborné analýzy, například od Kielského institutu pro světovou ekonomiku, případné zvýšení cel na 25 % by pro některé členské státy, například pro Německo coby významnou českou exportní destinaci, znamenalo výrazné ztráty produkce v řádu desítek miliard eur v krátkodobém horizontu, a ještě zásadnější dopady v delším období.
Ekonomicky závažné by však nebyly jen přímé dopady na automobilky, ale i širší makroekonomické efekty v evropských zemích. Pro Českou republiku odhady hovoří o citelném, i ne tak velkém, snížení reálné přidané hodnoty, které by se dotklo celého ekosystému dodavatelů a navázaných odvětví. V okolních státech, zejména na Slovensku a v Maďarsku, by se zvýšení cel projevilo daleko větším poklesem. Slovensko je navíc nadále českým exportním trhem číslo dva. Je tak naprostou nutností, aby bylo zabráněno dalšímu nárůstu napětí mezi oběma stranami Atlantiku, které by obchodní vztahy nadále poškozovalo.
Další kroky
Z tohoto pohledu je klíčové, aby byla rámcová obchodní dohoda mezi EU a USA rychle a důsledně implementována a aby legislativní proces na evropské úrovni co nejdříve dospěl k závěru. Stabilní a předvídatelné transatlantické obchodní vztahy jsou zásadní podmínkou pro investice, dlouhodobé plánování firem i udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Ke schvalování na plénu EP by mělo dojít v červnu 2026. Svaz průmyslu a jeho evropští partneři budou situaci nadále bedlivě sledovat a pravidelně o ní informovat.
Tisková zpráva Evropské komise