Opatření vlády v reakci na vysoké ceny pohonných hmot a stanovisko SP ČR

Vláda opět zavede několik opatření, která mají omezit dopady vysokých cen pohonných hmot. Jedná se o opětovnou regulaci cen benzinu a nafty, snížení spotřební daně z motorové nafty, ale na stole má být také zavedení mimořádné daně pro rafinérské produkty. 

V reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě a nárůst cen ropy se vláda na svém zasedání v pondělí 21. září rozhodla zavést tři hlavní opatření, jež mají dle slov jejich představitelů omezit negativní dopady v podobě nárůstu cen pohonných hmot. 

S účinností od 1. října do 31. října 2026 dochází k opětovnému zavedení regulace cen pohonných hmot stanovené nařízením vlády. Mechanismus výpočtu vychází z předchozí (jarní) úpravy. Ministerstvo financí bude každý pracovní den vyhlašovat maximální ceny benzinu a motorové nafty pro následující den, přičemž v nepracovní dny se uplatní cena naposledy vyhlášená. 
Maximální cena se vypočte jako součet průměrné velkoobchodní ceny z třídenního klouzavého průměru čtyř referenčních zdrojů (indexy PKN ORLEN/Unipetrol, MOL/MOLIN, ČEPRO a kalkulované ceny na základě kotací Platts) a regulované marže ve výši 2,50 Kč za litr. Výsledná cena zahrnuje DPH a zaokrouhluje se na celé haléře dolů.

Doprovodným opatřením má být snížení daňové zátěže, konkrétně snížení spotřební daně z motorové nafty a jejích směsí z dosavadních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr (na evropské minimum), což po zohlednění efektu na DPH představuje celkové zlevnění o 2,35 Kč na litr. U benzinu, jehož nárůst nebyl tak výrazný, jako u nafty, se sazby nemění. 

Kabinet ale zároveň připravil návrh novely zákona o dani z příjmů, kde se navrhuje navést novou mimořádnou daň pro rafinérský sektor. 

Daň se bude uplatňovat v letech 2026 a 2027 a bude činit padesát procent z nárůstu hrubé marže (rozdíl mezi náklady na nákup surové ropy a výnosy z prodeje výrobků vzniklých jejich zpracováním) oproti roku 2025. Poplatníky budou právnické osoby vykonávající činnost zpracování surové ropy a výroby rafinovaných ropných produktů, jejíž rozhodné příjmy pro mimořádnou sektorovou daň dosahují alespoň dvou miliard korun ročně (alespoň 50 milionů korun ročně, pokud je podnik součástí skupiny podniků pro mimořádnou sektorovou daň). Odhadovaný přínos opatření je asi 5,5 miliardy korun za rok 2026. 

(Rozhodným příjmem pro mimořádnou sektorovou daň je roční úhrn čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví ze zpracování surové ropy a výroby rafinovaných ropných produktů a produktů z fosilních paliv.)

Postoj Svazu průmyslu k navrhovaným opatřením:

• Svaz průmyslu rozumí snaze vlády předcházet negativním dopadům vysokých cen a doprovodných inflačních tlaků, oceňuje zejména snížení daňové zátěže u klíčové komodity, která skokově zdražila.
• Zároveň je ale nutno upozornit na rizika přímých zásahů státu do cenotvorby a dlouhodobější cenové regulace. Jako vhodnější cestu vnímá svaz cílenou pomoc sektorům nejvíce zasaženým nárůstem cen energií, například v podobě znovuzavedení výjimky u energetické daně z paliv pro metalurgické a mineralogické procesy.
• Svaz je také obecně obezřetný vůči případnému zavádění různých forem sektorových daní, jež mohou negativně ovlivňovat tržní prostředí.