Prague Security Dialoge: ČR musí do obrany investovat chytře

Záznam Prague Security Dialogue:

Report:

Letošní konferenci Prague Security Dialogue, která proběhla 13. listopadu ve Fantově sále v Praze, dominovala debata o navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP. Viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková vystoupila v panelu s Karlem Havlíčkem (místopředseda PSP ČR), Davidem Koneckým (velvyslanec ČR při NATO) a Jiřím Šedivým (vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany). Společně se shodli, že navyšování investic do obrany je nevyhnutelné – musí ale být provedeny strategicky, efektivně a v úzkém propojení s českým průmyslem, inovativními technologiemi a výzkumem.

Karel Havlíček: Bez silného průmyslu obranu nefinancujeme

Karel Havlíček zdůraznil zásadní roli NATO a pevnou spolupráci se Spojenými státy, které nesou téměř polovinu světových obranných výdajů (pozn. red.: celosvětově USA 37 %, v rámci aliance 66 %). Upozornil, že navyšování rozpočtu musí jít ruku v ruce s transparentností a efektivitou. Nejde tedy o honbu za čísly, ale o skutečný dopad investic. Připomněl, že 2 % HDP musí být utracena reálně, nikoli formou záloh, a že obranný sektor musí vybudovat široký ekosystém zahrnující MSP, velké firmy i výzkumné instituce.

Upozornil také na kritický nedostatek personálu v armádě a nutnost zajistit jasně definovaný podíl českých firem v obranných zakázkách. Bez konkurenceschopného českého průmyslu, který se se stavebnictvím podílí na 36 % českého HDP, podle něj nelze dlouhodobě financovat ani energetiku, ani infrastrukturu, ani obranu. Prosperující ekonomika je proto základ pro zajištění českých závazků a národní bezpečnosti.  

David Konecký: Evropa dohání dlouhodobý dluh, 3,5 % HDP se stane novým standardem

Velvyslanec Konecký zdůraznil, že Evropa dlouhodobě podinvestovávala výdaje na obranu a nyní dohání svůj vnitřní dluh. Výdaje ve výši 3,5 % HDP budou podle něj brzy standardem většiny evropských zemí, jak ukazuje příklad Německa. Jedině tak lze dosáhnout plnění základního pilíře obranyschopnosti NATO – schopnosti odstrašení.  

NATO zůstává transatlantickou aliancí, ale Evropa bude muset převzít větší odpovědnost. Konecký zdůraznil nutnost výrazně urychlit inovační cykly, např. v oblasti dronů, kde se vývoj počítá na týdny, a posílení zapojení českých firem do mezinárodních dodavatelských řetězců. Doplnil, že podpora Ukrajiny pro nás má nejen morální a bezpečnostní, ale i technologický význam. Informace z bojiště přináší unikátní zpětnou vazbu evropskému průmyslu a zrychlují inovace.  

Jiří Šedivý: ČR bude muset investovat dalších 750 miliard a dramaticky posílit armádu

Jiří Šedivý představil náročný výhled pro budoucnost české obrany. Zdůraznil, že plnění současných požadavků NATO si vyžádá výrazné investice do techniky, infrastruktury i personálu a že v příštích letech porostou zejména provozní náklady, což bude vyžadovat jasnější pravidla pro započítávání výdajů do obranného rozpočtu. V této souvislosti bude Svaz požadovat více informací a zapojení českého průmyslu.

Vyzdvihl také úspěch české muniční iniciativy, která posílila mezinárodní pozici ČR a potvrdila význam domácího obranného průmyslu. Konflikt na Ukrajině podle něj ukazuje nutnost výrazného urychlení investic, rozhodovacích procesů i vývoje, aby Evropa dokázala reagovat na rychlé technologické změny.

Milena Jabůrková: Bez inovací, silných partnerů a stabilního prostředí nebude obranný průmysl konkurenceschopný

Milena Jabůrková přinesla do debaty praktický pohled českého průmyslu, jehož konkurenceschopnost tvoří základ dlouhodobé obranyschopnosti státu. Připomněla, že až 90 % legislativy ovlivňující podniky vzniká na úrovni EU, a proto musí být Česko aktivním hráčem, který bojuje za své zájmy a ovlivňuje vznikající evropské iniciativy.

Zdůraznila také, že Česko musí zásadně zvýšit investice do výzkumu, vývoje a inovací, protože současných 0,3 % obranných výdajů na výzkum, vývoj a inovace zdaleka nestačí k tomu, aby země držela krok s technologickým závodem dnešní doby. Klíčová je oblast technologií dvojího užití, ale také umělá inteligence, kvantové technologie a datové systémy, kde má ČR potenciál stát se technologickým hubem NATO i EU. To i díky velmi silnému akademickému sektoru a spolupráci se soukromým sektorem, jako příklad zmínila instalace jednoho z prvních kvantových počítačů v Evropě na VŠB-TUO v Ostravě, který je vůdčí silou celoevropského kvantového konsorcia a také Kvantové inovační centrum sedmi univerzit a Akademie věd, které je napojeno na jeden z nejvýkonnějších kvantových počítačů ve Spojených státech. Vyzdvihla také významnou roli Univerzity obrany při využívání a výzkumu kvantových technologií.

Milena Jabůrková varovala před narůstajícím nebezpečným trendem v EU, a to snahou vylučovat z obranných zakázek firmy ze zemí mimo EU. Podle ní jde o zásadní chybu, protože tyto země, jako US, Izrael nebo Singapur, patří mezi nejpokročilejší technologické inovátory a některá technologická řešení nikdo jiný nenabízí: “Vypadá to, že se Evropská unie bojí více USA než Číny či Ruska. To je potřeba změnit,“ dodala.  

Zdůraznila také, že podpora Ukrajiny je nejen důležitý morální postoj, ale existenciální nutnost, protože Rusko se snaží obnovit své bývalé impérium, za jehož součást považuje i Českou republiku. Tato situace je však historickou příležitostí pro český průmysl. Ukrajina poskytuje výrobcům unikátní zpětnou vazbu a umožňuje testování technologií v praxi. Na základě ukrajinských požadavků již např. české firmy Sypros a ITS vyvinuly nové autonomní zabezpečené kontejnerové systémy odolné nejen proti výbuchům či střelám, ale také proti požárům, povodním či elektronické špionáži.  Zdůraznila prioritu podpory státu pro české firmy, které mají zájem se podílet na obnově a rekonstrukci Ukrajiny. Mezi klíčové nástroje patří Fond Ukrajina od EGAP, Ukraine Investment Framework od NRB nebo Program Ukrajina od MZV. Tyto programy musí být zaměřeny tak, aby právě takovým firmám a projektům efektivně pomáhaly. To pomůže Ukrajině a také podpoří výrobu a vývoj v ČR.  

Stát podle ní musí vytvářet příznivé a transparentní podnikatelské prostředí, nikoliv překážky. Do roku 2035 vidí viceprezidentka Jabůrková Českou republiku jako jedno z hlavních evropských center pro AI, kvantové technologie a duální inovace, které bude sloužit zemím NATO. To však bude možné pouze pokud bude existovat funkční mechanismus koordinace mezi státem, průmyslem a akademickou sférou a pokud Evropa zůstane otevřená spolupráci se spolehlivými spojenci.

Vize: Česko se může stát technologickým lídrem Evropy

Panelisté se v závěru debaty shodli, že Česká republika má potenciál stát se klíčovým technologickým a průmyslovým centrem NATO i EU. K tomu je však nutné investovat nejen do techniky, ale především do inovací, lidí a průmyslové základny. Budoucí úspěch bude stát na strategickém plánování, zrychlení inovačních cyklů a praktickém přístupu k obraně. To nám pomůže plnit alianční závazky, narozdíl od pouze mechanického zvyšování procent HDP na obranu.

Před konáním konference viceprezidentka Milena Jabůrková spolu se zástupci NÚKIB a MPO ČR vystoupila na moderované snídani na téma ekonomické bezpečnosti a kritických závislostí.  Konference se zúčastnila také Jeho Excelence Nicholas Merrick, velvyslanec USA v České republice, Robert Králíček, poslanec PSP ČR, zástupci dalších českých byznysových asociací a předních českých technologických firem.  

Zpracoval: Mikuláš Nozar, zástupce ředitele Sekce mezinárodních vztahů