Programové prohlášení vlády: Které z kroků pomohou nastartovat růst?
Návrh programového prohlášení vlády obsahuje řadu prorůstových opatření – od snížení některých daní, rychlejších odpisů konkrétních investic, pokračování podpory výzkumu až po snahu o snížení cen energií. Obsahuje však i rizika, zejména reálnost a fiskální udržitelnosti těchto opatření. Vládě ale pomáhá také postupné oživení ekonomiky.
Nynější programové prohlášení obsahuje řadu bodů či slibů – dalo by se říci – Od Šumavy k Tatrám. Zejména v oblasti ekonomiky a daní je ale naplněno řadou konkrétních záměrů, které by mohly pomoci nakopnout hospodářský růst. Ostatně předpokládaný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na sněmu Svazu průmyslu a dopravy zmínil, že vyšší růst HDP je jedna z cest, jak zajistit vyšší příjmy do státního rozpočtu, a tedy i pro pokrytí výdajů, které nás očekávají v budoucích letech.
Některé z uvedených záměrů se kryjí i s požadavky Svazu průmyslu. Jsou to například zatraktivnění daňových odpočtů na výzkum a vývoj, snížení administrativní zátěže (mj. jednotné inkasní místo), podpora investičního prostředí formou rychlejších odpisů, dořešení nastavení zaměstnaneckých akcií nebo podpory startupového podnikání.
Pozitivní je také podpora investičních pobídek, případné usnadnění jejich poskytování. Zaměření na stěžejní odvětví či oblasti může být účinným nástrojem rozvoje (nejen) méně rozvinutých regionů. Podnikatelskému prostředí by v neposlední řadě prospělo také dodržení závazku nezvyšovat daňovou zátěž, což se týká i nezavádění nových potenciálně škodlivých daní na specifická odvětví či produkty.
Prioritou nové vlády a taktéž významným tématem pro firmy, zejména pro energeticky náročná odvětví, je i návrh konkrétních kroků na snížení cen elektřiny prostřednictvím snížení poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie i poplatků za distribuci a přenos, který má výrazněji vzít na svá bedra stát. Konkrétně by prostředky na investice do údržby a modernizace sítí (alespoň jejich část) mohl stát získat z evropských fondů. Realizace některých těchto kroků bude zřejmě nutná – už jen kvůli tomu, že například Německo plně hradí poplatky na podporu obnovitelných zdrojů energie a chystá se i jinak svým podnikům ulevit od vysokých cen elektřiny.
Otázkou jsou ale konkrétní kroky, např. co se týče financování rozsáhlé modernizace sítí, které ČR čekají v následujících letech. Z jakých evropských fondů se stěžejní prostředky seženou, bude tyto prostředky možné využít i vzhledem k evropským dotačním pravidlům, případně nebudou dané finance chybět v jiných oblastech? Vládě by mohlo pomoci i očekávané oživení ekonomiky, a tedy i potenciálních příjmů státního rozpočtu – bude to ale jen částečná pomoc.
Nalezení odpovídajících prostředků případně fiskální udržitelnost je proto klíčová otázka v celém programovém prohlášení. Snížení daňové či poplatkové zátěže a zároveň avizovaná štědrost v některých výdajových oblastech pravděpodobně povede ke zvýšení schodků a zvýšenému tlaku na veřejné rozpočty. Řada uvedených kroků v programovém prohlášení je nepochybně žádoucí, můžou ale vyvstat pochyby, zda nová vláda realizuje všechny avizované plány a zda nevynechá některá klíčová opatření ve prospěch jiných – dalo by se říci líbivějších – priorit.
Jménem Svazu průmyslu a dopravy budeme tedy již od začátku jednat s politickými představiteli a zdůrazňovat nutnost zavedení prioritních prorůstových opatření s ohledem na zachování základní fiskální disciplíny.