Průmysl v červnu stagnoval, oživení u energeticky náročných sektorů
Průmyslová produkce v červnu vzrostla meziročně o 0,2 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 1 %.
Výsledky v kladných číslech udržel zejména nárůst výroby motorových vozidel a navazujících odvětví včetně produkce pryží a plastů. Dařilo se také výrobě elektrických zařízení nebo sektorům, jako je hutnictví či výroba nekovových minerálů. Celková čísla ale naopak táhly dolů výsledky energetického sektoru, strojírenství, chemického průmyslu či farmacie. V souhrnu za celé první pololetí průmysl vzrostl o 1,1 %.
"Průmysl zakončil první pololetí stagnací. Řada sektorů ale dosáhla v souhrnu za první pololetí relativně slušné růstové dynamiky, která byla tažena pozitivními výsledky energeticky náročných sektorů, výroby elektrických zařízení či výrobou energetických zdrojů. Vcelku příznivé údaje nyní vidíme nejen z vývoje ekonomiky jako celku (za první i druhé čtvrtletí meziroční růst HDP o 2,4 %), a byť nové průmyslové zakázky byly v prvním pololetí v pásmu reálné stagnace, výraznější růstová dynamika je patrná alespoň v případě obranného sektoru či strojírenství. Průmyslové podniky ale začínají nejnověji hlásit zvýšení zakázek i celkového výstupu v Indexu nákupních manažerů a náznaky zlepšení se objevují i ze zpráv od firem z eurozóny,“ uvádí Milan Klempíř, ekonom-analytik SP ČR.
Přílišný optimismus však nemusí být na místě, dílčí zlepšení v letošním roce nemusí znamenat úplný obrat trendu.
„Český export je stěžejně svázán se svými obchodními partnery v EU, jejich ekonomická situace ale stále není příliš růžová. Odhad letošního hospodářského růstu sedmadvacítky se pohybuje pouze okolo 1 % a Německo čeká opětovný pokles. Nejistý je také další vývoj klíčových sektorů tuzemského průmyslu jako je automotive či strojírenství, které negativně reagují na situaci na zahraničních trzích. Za pozitivní rozhodně nelze považovat ani nové 15% celní bariéry v USA, byť se alespoň podařilo zabránit další eskalaci situace a oproti dřívějším návrhům se snížily nejen plošné sazby, ale také dříve uvalené 25% sazby na automobily a automobilové díly. Pro tuzemské firmy nyní bude zásadní věnovat pozornost dopadů na obchodní řetězec v EU, kdy mohou některé evropské firmy tlačit české dodavatele ke snížení cen a marží,“ dodává Milan Klempíř.