Stanovisko k aktu o akceleraci průmyslu (IAA)

Evropská komise začátkem března představila návrh nařízení, které vytváří rámec pro posílení průmyslové kapacity a urychlení dekarbonizace ve strategických sektorech (tzv. Industrial Accelerator Act, IAA). Návrh zavádí nové nástroje v oblasti veřejných zakázek, průmyslové politiky a kontroly zahraničních investic. Cílem je také zvýšit podíl průmyslu na HDP EU na 20 % do roku 2035 a posílit strategické hodnotové řetězce v odvětvích, jako je automobilový průmysl, energeticky náročná odvětví a čisté technologie.

Mezi hlavní zaváděné nástroje patří zrychlené povolovací procesy v průmyslových akceleračních zónách, vytvoření poptávky po nízkouhlíkových produktech skrze požadavky na jejich podíl ve veřejných zakázkách, a zavedení požadavku na unijní původ v oblasti veřejné podpory a zakázek. Návrh zároveň přináší nová pravidla pro velké zahraniční investice ve strategických sektorech.

Svaz průmyslu je k návrhu obezřetný. Návrh podle SP ČR neřeší ani ceny energie nebo emisních povolenek ani přeregulovanost, což jsou z našeho pohledu hlavní příčiny problému konkurenceschopnosti evropského průmyslu a důvody, "proč nekupujeme víc EU-made výrobků" – jsme dražší než konkurence. Dlouhodobě voláme po skutečné evropské průmyslové politice, která podpoří výrobu, sníží strategické závislosti a posílí hodnotové řetězce. Návrh však ve své současné podobě přináší dodatečnou komplexitu a právní nejistotu, což není v souladu s cílem zjednodušení.

Rizika:

• V návrhu vidíme řadu problematických bodů. Nabízená řešení v podobě požadavků pro veřejné zakázky na unijní původ a nízkouhlíkové produkty nejsou z našeho pohledu vhodná řešení pro všechny. Rozumíme, že vytvoření trhu pro zelené produkty je v dnešních podmínkách nezbytnou podmínkou pro přežití energeticky náročných odvětví, které je v EU nezbytné zachovat. Na straně druhé, omezená konkurence, ať již v unijním původu nebo v povinném obsahu nízkouhlíkových výrobků, může vést k dalšímu zvýšení cen. Při nyní nejasné metodice výpočtu pak máme i obavy z dopadu českého energetického mixu do uhlíkové náročnosti jednotlivých výrobků, a tedy z možné konkurenční výhody států se „zelenějším mixem“.  
• Velice problematicky vnímáme, že návrh umožňuje Evropské komisi široce měnit klíčové parametry a metodiky formou Delegovaných aktů. Bez jejich znalosti se složitě posuzuje přínos jednotlivých navrhovaných ustanovení. Takový přístup zavádí do celého procesu velkou nejistotu a nepředvídatelnost. Není zřejmé, dle jakého klíče a za jakých podmínek bude Komise k podobným krokům přistupovat. Zkušenosti z jiné legislativy EU ukazují, že tak může být potopena i dobrá myšlenka a tento mechanismus obecně často vede k postupnému rozšiřování a zpřísňování požadavků, což komplikuje dlouhodobé investiční plánování průmyslu.
• Pokud jde o navrhovaný koncept „EU origin“, SP ČR obecně považuje ekvivalenci pro země s dohodou o volném obchodu (FTA) nebo členy GPA za správný princip, který zajistí, aby IAA neohrozil dodavatelské řetězce sektorů s globálně integrovanou výrobou, jako jsou automotive, jaderné technologie nebo digitální infrastruktura, kde jsou partneři jako USA, Japonsko, Jižní Korea nebo Izrael nezastupitelní.
• Zároveň ale upozorňujeme, že takto široké pojetí (EU má uzavřenou dohodu o volném obchodu s desítkami zemí) může v případě některých odvětví vystavit evropský průmysl konkurenci ze zemí s výrazně odlišnými nákladovými a regulatorními podmínkami a může vést až k jeho zániku. Specificky u energeticky náročných odvětví — zejména ocelářství — může ekvivalence Union Origin pro FTA země podkopat samotný účel IAA. (Ze zemí s uzavřenými FTA se do EU doveze odhadem 1/3 až 1/2 oceli, přičemž tyto země čelí výrazně nižším emisním nákladům než evropští výrobci.) SP ČR proto požaduje, aby pro ocel (a případně další energeticky náročné materiály zahrnuté v Příloze II) byla FTA ekvivalence podmíněna existencí srovnatelného uhlíkového zpoplatňení nebo podléhala mechanismu CBAM.

Příležitosti:

• Industrial Manufacturing Acceleration Areas (průmyslové výrobní akcelerační zóny) - Tyto zóny určují členské státy. Zóny jsou určeny pro průmyslové výrobní projekty v klíčových strategických odvětvích, jmenovitě v energeticky náročném průmyslu, automobilovém průmyslu a ve výrobě net-zero technologií.
• Zrychlení a vyšší předvídatelnost povolovacích procesů - IAA zavádí koordinovaný postup úřadů, digitalizaci řízení, časové limity a tzv. agregované základní povolení pro celé průmyslové akcelerační zóny. Klíčová environmentální a plánovací posouzení se provádějí předem na úrovni oblasti, jednotlivé projekty tak získávají pouze povolení specifická pro danou instalaci. Tento mechanismus má šanci snížit regulatorní nejistotu, omezit investiční riziko a může zkrátit přípravu průmyslových projektů.
• Lepší přístup k energetické infrastruktuře - IAA vytváří rámec pro koordinované plánování energetických sítí v průmyslových akceleračních oblastech. Členské státy musí pro každou akcelerační oblast analyzovat její budoucí energetické potřeby a tyto informace promítnout do národních plánů rozvoje přenosových a distribučních sítí. Cílem je umožnit anticipační investice do infrastruktury a zajistit rychlejší připojení nových průmyslových projektů.
• Silnější rámec pro zajištění přístupu k surovinám - Identifikace potenciálních úzkých míst, posílení koordinace akceleračních zón v otázkách kritických surovin, možnost využívat mechanismus společného nakupování surovin za účelem zvýšení vyjednávací síly. To je strategicky důležité, v případě ocelářství např. při přechodu na elektrické obloukové pece.
• Lepší přístup k veřejnému financování při čerpání národních i evropských prostředků - Usnadnění financování projektů zajištěním koordinace mezi orgány a zefektivněním interních postupů v součinnosti s programy Unie a silnější pozici při notifikaci projektů u Komise.
• Podpora kvalifikované pracovní síly a rekvalifikace - Může snížit sociální rizika při technologické transformaci.
• Zavedení superkreditů a zvýhodněných podmínek pro „EU made“ vozidla - Zavedení superkreditů a veřejná podpora pro vozidla vyráběná v rámci EU zajistí evropským výrobcům příznivé podmínky a přispějí k zachování konkurenceschopnosti automobilového průmyslu.

Celá pozice ke stažení níže. ⇣⇣⇣