Vývoj výsledků vybraných sektorů průmyslu v předchozích sedmi letech

Výsledky průmyslu skončily v květnu počtvrté za sebou v černých číslech. Průmyslová produkce ČR meziročně vzrostla o 2,2 %, u zpracovatelského průmyslu o 1,5 %. Psali jsme zde. Po loňském poklesu a v prostředí vysoké míry regulace, slabší poptávky a mezinárodních nejistot to jsou v podstatě dobré zprávy, a to i přes původně pozitivnější odhady z loňského roku.

Měsíční výsledky jsou ale jen jednou částí příběhu, celkově pozice průmyslu zůstává křehká. Například vloni průmysl bohužel nepatřil mezi sektory podílející se na celkovém růstu ekonomiky. A zároveň klesl i podíl průmyslu na tvorbě přidané hodnoty v naší ekonomice na hodnotu 26,4 %, hodnota podílu zpracovatelského průmyslu se pak pohybovala mírně pod 22 %.

Důležitý je tak i dlouhodobější pohled. Vývoj průmyslu od počátku roku 2018, tedy roku před covidovou a energetickou krizí, nabízí rozličný pohled na vývoj řady odvětví. Některé sektory se za poslední roky výrazně propadly, jiné ale naopak pokračují v trendu zvyšování produkce a i do budoucna si udržují potenciál výrazného růstu. 

Graf výše zobrazuje vývoj úrovně produkce vybraných sektorů průmyslu mezi lety 2018-2025, kde první čtvrtletí 2018 tvoří základnu, tzv. bázi („100“). Jak je patrné, jednotlivá odvětví i přes určitou cykličnost průmyslu jako celku procházela za tuto dobu odlišným vývojem. 

Vybrány jsou zde sektory, které ve sledovaném období nejvýrazněji propadly nebo naopak dokázaly růst a překonat předkrizovou úroveň produkce v dvouciferných hodnotách.

Pro mnoho firem nebyly zejména poslední roky i díky kombinaci dlouhodobých bariér s novými krizemi a výzvami jednoduché. S dlouhodobějšími potížemi se potýkaly především základní sektory průmyslu s vysokou energetickou náročností, které mj. naráží na vysoké ceny energie v mezinárodním srovnání či rostoucí regulace: 

• Nejvýraznějším příkladem je výroba základních kovů, hutního zpracování a slévárenství, kde je vidět dlouhodobější sestupná trajektorie. V loňském třetím kvartálu se produkce dokonce pohybovala téměř třetinu (31,8 %) pod předkrizovou úrovní roku 2018. Náznaky opětovného růstu v letošním roce, včetně například pozitivního zhruba 10% květnového meziročního růstu, je tak nutné brát i v kontextu velmi slabé loňské srovnávací základny.
• Sektor výroby chemických látek a chemických přípravků již na tom byl o něco lépe. Snižování produkce je spojeno kromě cyklického výpadku spíše až s obdobím od druhé poloviny r. 2022. Odvětví nyní mírně klesá a v podstatě stagnuje na úrovni 88,3 % výkonu na počátku sledovaného období.
• Podobným trendem procházelo také odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, kterému se podařilo ve sledovaném období překonat předkrizové období - v prvním čtvrtletí 2022 dokonce o 10 %. Následně ale energetická krize a slabá poptávka dopadla i na tento sektor a lze vidět sestupný trend až na úroveň 84,2 % koncem r. 2023. Nyní je opět patrné zlepšení a dochází k zvyšování výroby. Stále jsme ale zatím na úrovni o 8,9 % nižší než a počátku roku 2018.
• S ohledem na slabou poptávku a zvýšené nejistoty v mezinárodním obchodě či nižší míru investic se v nepříliš příznivé situaci nachází i odvětví strojírenství. Sektor se vyvíjel poměrně příznivě v letech 2021-2023, kdy však doháněl svojí předcovidovou produkci. V roce 2023 zároveň nastal pokles v návaznosti na útlum evropského trhu a výkon odvětví byl koncem loňského roku 11 % pod úrovní produkce na počátku sledovaného období. Letos odvětví i přes některé příznivější měsíce a rozdíly mezi firmami stále spíše stagnuje.

Některé sektory ale navzdory překážkám či strukturálním problémům dokázaly zlepšit svoji pozici a celkový výkon:

• Odvětví výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků naopak patří mezi nejúspěšnější sektory posledních let s nárůstem o 44,4 % za celé období. Ačkoliv lze letos dle dosavadních výsledků a zakázek očekávat spíše stagnaci sektoru, řada faktorů (např. snaha EU o strategickou nezávislost, demografické změny) potvrzuje perspektivu i do budoucna.
• Poměrně slušné výsledky vykazuje ve sledovaném období také odvětví výroby elektrických zařízení, jež dosáhlo produkce vyšší o 20,6 %. Za letošek předběžná čísla naznačují pokračující růst. Rozvoj odvětví bude i do budoucna tažen poptávkou související mj. se změnami a investicemi v elektroenergetice.
• Klíčový sektor výroby motorových vozidel zaznamenal již v loňském roce mírný pokles, což bylo dáno zejména poklesem zahraničních zakázek u subdodavatelů. Dlouhodobě se ale jedná o odvětví, které se dostalo na historická maxima a ve srovnání s výchozím stavem r. 2018 stále dosahuje úrovně produkce vyšší o 16 %. Oproti jiným odvětvím se také dokázal sektor automotive v letech 2022 a 2023 rychle zotavit.
• V neposlední řadě solidní výsledky vykazuje i sektor výroby papíru a výrobků z papíru. Ačkoliv roky 2022 a 2023 byly slabší, přičemž předloni odvětví pokleslo téměř o 5 %, za celé sledované období výroba papíru zvýšila svůj výkon o 19,3 %. Pozitivní trend byl mj. podporován růstem poptávky po obalových materiálech v důsledku růstu v e-commerce. 

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky