D. Kužvartová: Chceme podpořit roli firem při ochraně veřejného zdraví

„Neustále jednáme s MPO a dalšími resorty, aby byly odstraněny překážky v procesu zaměstnávání cizinců,“ říká v rozhovoru pro časopis Spektrum Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nedávno jste s vládou a odbory uzavřeli dohodu, že nebudete prosazovat změny v novele zákoníku práce. Proč byla důležitá?

Transpoziční novela zákoníku práce si klade za cíl implementovat požadavky směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a směrnice o slaďování pracovního a rodinného života. Stejně jako téměř všechny směrnice z této oblasti mají ochranářský charakter směrem k zaměstnancům. Jednání byla velmi složitá a podařilo se maximálně narovnat podmínky, aby úprava zaměstnavatele nezatížila více, než je nezbytně nutné. 

Zapracováním požadovaných úprav dochází k jistému omezování dosavadní úrovně flexibility, což pro zaměstnavatele může znamenat zvýšení nákladů a obtížnější realizaci svých činností. K podpisu tzv. gentlemanské dohody mezi všemi sociálními partnery došlo zejména proto, že v rámci vypořádávání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení a v duchu dosažené shody doznal materiál výrazného posunu směrem k představám zaměstnavatelů. Směrnici je nutné zakomponovat do českého zákoníku práce a dosažený kompromis by měl zaměstnavatelům pomoci. Podpisem dohody chceme také co nejvíce uspíšit její průchod legislativním procesem z důvodu hrozícího infringementu ze strany Evropské komise. Transpozice již měla být provedena.

Jak se díváte na změny v systémech sociálního zabezpečení?

V současné době jsou v oblasti systémů sociálního zabezpečení navrhovány a přijímány změny, které přináší zaměstnavatelům nové, zejména administrativní povinnosti. Jedná se například o prokazování rozhodných příjmů na vyžádání Úřadu práce pro žadatele testovaných dávek, nastavené podmínky slev na pojistném na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele ve vztahu k různým cílovým skupinám. Za porušení těchto povinností navíc firmám hrozí nemalé pokuty. Tyto úpravy jsou pro podniky velmi nákladné a komplikují organizaci a řízení lidských zdrojů, a přitom není jisté, že skutečně naplní cíle, které si vytkly. Takové povinnosti komplikují zaměstnavatelům realizaci jiných opatření na podporu zaměstnanosti, na kterých by se měli finančně podílet, jako např. kurzarbeit. Proto jsme u navrhovaných úprav v oblasti sociálních systémů pokaždé uplatnili v připomínkovém řízení zásadní připomínky a šli jsme následně do rozporů.

Určitě očekáváme velkou diskusi nad návrhy důchodové reformy, jejíž podobu zatím neznáme. Lze ale předpokládat, že s ohledem na přetrvávající nedostatek pracovníků v určitých profesích bude pro zaměstnavatele avizované téma dřívějšího odchodu do starobního důchodu zaměstnanců vykonávajících namáhavé profese, které v kontextu s prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu bude opět nastoleno, velmi kontroverzní.  

Zabýváte se po pandemii více oblastí zdravotnictví či BOZP?

Ano, chceme podpořit roli zaměstnavatelů v oblasti ochrany a rozvoje veřejného zdraví a zaměřit se i na preventivní programy ve firmách. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je pro zaměstnavatele velmi důležitá, chtějí sdílet své zkušenosti a vytvářet bezpečná pracoviště. Za Svaz chceme zpřehlednit a zjednodušit právní předpisy, aby je firmy mohly v praxi snáze aplikovat. Novinkou jsou školení o aktuálních povinnostech dle novely zákona o vyhrazených technických zařízeních, která pořádáme s podporou našich regionálních zastoupení. 

Vyhrazená technická zařízení (VTZ) jsou stanovena jako zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví lidí, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy. Velká novela VTZ je účinná od 1. 7. 2022, za Svaz průmyslu jsme se na ní velmi aktivně podíleli a připomínkovali ji. Pro firmy přinesla v oblasti technických zařízení za posledních x desítek let řadu výrazných změn jak u vyhrazených plynových, tlakových, zdvihacích a elektrických zařízení. Naše školení jsou úspěšná a máme o ně řadu zájemců, což ukazuje, že zaměstnavatelé jsou si vědomi zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby se VTZ nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku ale i životního prostředí.

Co projekty v rámci § 320a písm. b) zákoníku práce?

Svaz průmyslu se i letos, stejně jako v minulých dvou letech, aktivně zapojil jako jeden z garantů do projektů prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Musím konstatovat, že námi garantované projekty jsou velmi proaktivní a zaslouží si náležitou pozornost, protože obsahují konkrétní opatření k prevenci rizik v oblasti BOZP, např. práce v režimu home office. Byla bych velmi nerada, kdyby, jak se lidově říká, „spadly pod stůl“, z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Výstupy ze všech zrealizovaných projektů budou k dispozici na portálu MPSV www.bozpinfo.cz.

K problematice BOZP mohou zaměstnavatelé čerpat informace i z velmi poptávaných on-line seminářů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).

Jaké vidíte priority v oblasti vzdělávání?

Doufáme, že se dořeší uzákonění dobrovolné větve duálního vzdělávání na středních školách. O náš pilotní projekt je zájem a má i podporu MŠMT. V posledních letech se z Moravskoslezského kraje rozšířil do dalších tří krajů, Středočeského, Ústeckého a Zlínského.  Nejen, že jsme téma několikrát probírali na školských tripartitách, ale diskutovali jsme ho napřímo s ministrem školství JUDr. Balašem i letos v lednu na Klubu Svazu průmyslu, kde viděl jasný zájem ze strany firem.

Další prioritou bude rozjet princip partnerského řízení celoživotního učení. Chceme funkčně spojit existující systémy a nástroje celoživotního učení, Národní soustavu kvalifikací, Národní soustavu povolání, predikční systém KOMPAS, ale i modularizaci rekvalifikací neboli KVASAR, a sladit tak přehled žádaných profesí, jejich náplně i rekvalifikace. Více jak tři roky zaměstnavatelé prosazují systémové řešení a letos jsme téma projednali i na lednové tripartitě. Již v roce 2021 jsme uzavřeli Memorandum o společném postupu při budování partnersky řízeného modelu CŽU. Navíc je třeba připomenout, že vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje zvýšení podpory celoživotního učení na základě partnerské spolupráce státu, zaměstnavatelů a odborů. Zároveň se zavázala upravit legislativní rámec pro celoživotní učení a nastavení role a odpovědnosti partnerů v systému. Proto doufáme, že dojde jednak ke koordinaci mezi resorty Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, ale i ke společnému řízení a rozhodování na tripartitním základě na bázi vláda – odbory – zaměstnavatelé.

Řešíte stále i zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, když je režim Ukrajina pozastaven? 

Tématem ekonomické migrace se stále intenzivně zabýváme. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců se netýká jen profesí, jako jsou svářeči, řidiči či CNC obráběči. Je to problém celého těžkého průmyslu. Proto žádáme o navýšení kvót především u Mongolska, Kazachstánu, Indie, ale i Filipín. Neustále jednáme s MPO a ostatními resorty, aby byly odstraněny překážky v procesu zaměstnávání cizinců, a iniciujeme také koncepční úpravy. MPO nově upravilo rezervační systém, od kterého si slibujeme, že uspokojí více žádostí zaměstnavatelů.

Článek vyšel v časopisu Spektrum 01/2023. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.