Stárnoucí populace v práci: Jak udržet zaměstnance v kondici a spokojené

Česko má nejvyšší čas začít budovat moderní systém péče o fyzickou a duševní kondici zaměstnanců, takzvaný age management. Stárnutí populace už je totiž v průzkumech pracovního trhu jasně patrné a jeho význam bude dál růst. 

Špatná zpráva je, že oproti některým jiným zemím v Evropě je Česká republika v oblasti takzvaného age managementu pozadu. Také následkem toho se poměrně významná část pracovníků už pár let před důchodem cítí vyčerpaná a demotivovaná. Mnohem lepší zpráva je, že současné zanedbání v sobě skrývá i velký potenciál. Češi by se mohli cítit mnohem lépe a pracovat déle, bez obav z případného zvyšování hranice důchodového věku. 

Péče o pracovní schopnost místo předčasného důchodu

Země, které již programy péče o zaměstnance úspěšně rozvíjejí, spoléhají nejčastěji na poznatky finských odborníků, kteří zkoumají proces stárnutí pracovní síly od začátku 80. let. Operují při tom s termínem Pracovní schopnost, který umí vyjádřit kondici a výkonnost. Jeho celková hodnota se skládá z parametrů, jako jsou životní styl, kompetence, osobní postoje, motivace, kvalita pracoviště i rodinný a společenský život. 

V Česku existuje v současné době jen jeden prvek, který je možné chápat jako nástroj age managementu, a tím je možnost odchodu do předčasného důchodu. Nesoustředíme se na úroveň pracovní schopnosti, ale zkoumáme až pracovní neschopnost ve fázi, kdy již pracovníka pro trh práce většinou nelze zachránit. Stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivních lidí v populaci si však brzy vyžádá, abychom pracovali nejen déle, ale také efektivněji. 

V moderním pojetí je třeba pečovat o pracovní schopnost zaměstnanců napříč věkovými kategoriemi už od mládí. Zaměstnavatelé mohou mít velký vliv na zdraví zaměstnanců například prostřednictvím prevence, kdy lze zavčas zachytit závažná onemocnění nebo pohybové problémy. Psychická nepohoda nezřídka vyplývá ze situace na pracovišti, se kterou se firmy musí naučit pracovat. 

V neposlední řadě pak drtivá většina lidí nemůže strávit celý pracovní život v jedné profesi na stejném místě, ale musí se přizpůsobovat právě změnám své pracovní schopnosti. Ty může představovat například potřeba rekvalifikace, ale také péče o děti, nemohoucí příbuzné nebo postupné přiblížení odchodu do důchodu. 

Vyčerpaní lidé nemají zájem se na pracovním trhu zdržovat

Společnost Trexima ve spolupráci s organizací Age Management zpracovala pro Svaz průmyslu a dopravy pilotní studii zaměřenou na tři vybraná odvětví: zpracovatelský průmysl, dopravu a skladování a oblast zdravotní a sociální péče.

„Třetina zaměstnanců vyšla z našich měření s nízkou a průměrnou pracovní schopností, to je poměrně alarmující. Tito lidé už jsou většinou unavení a nemají zájem se na pracovním trhu udržet,“ popsal Jan Šulák, manažer analytického týmu.  

Konkrétně ve zpracovatelském průmyslu byly výsledky pracovní schopnosti nejhorší – nízký nebo průměrný index vyšel u skoro 35 % pracovníků. Odvětví dopravy a zdravotnictví na tom jsou každé o více než 10 procentních bodů lépe. V průmyslu také pracovní schopnost klesá nejrychlejším tempem a po šedesátce zde zůstává nejméně pracovníků. 

Při zkoumání zdravotního stavu pracovníků z průzkumu navíc vyplynul znepokojivý podíl psychických problémů. Téměř 28 % všech účastníků studie vypovědělo, že trpí psychickými obtížemi, přičemž jen u necelých 5 % byla stanovena diagnóza. Častější výskyt zaznamenala už jen onemocnění pohybového aparátu, v závěsu se pak drží úrazy a onemocnění dýchacích cest.  

Česko potřebuje komplexní strategii 

V České republice byl v roce 2025 legislativně ukotven pojem Program podpory zdraví. Jedná se o nový dobrovolný institut, na základě kterého mohou zaměstnavatelé zavádět preventivní opatření nad rámec zákonných povinností, zejména v oblasti výživy, pohybových aktivit, duševního zdraví a podobně. (Zákon č. 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách, Vyhláška č. 243/2025 Sb. Vyhláška o programech podpory zdraví)

Jiné státy už však rozvíjejí komplexní národní strategie, v rámci kterých pracují s daty o pracovní schopnosti ve vědě i při běžném rozhodování – například o zajištění dostupného poradenství nebo o veřejné podpoře. Rozsáhlou analýzu, jejímž cílem je rozvoj age managementu ve firmách napříč sektory, právě provádí například Slovensko. 

Další čtení:
Podpora stárnutí na pracovišti
Digitální kouč Erasmus+
O age managementu