Přehled daňových změn pro rok 2023

Níže přinášíme přehled daňových změn týkajících se podnikatelského prostředí. Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se podařilo ve prospěch firem prosadit i řadu pozitivních úprav jako například prodloužení mimořádných zrychlených odpisů, alespoň částečné zmírnění sankcí u kontrolního hlášení či oproti původnímu návrhu vstřícnější nastavení windfall tax pro průmyslové firmy.

 

DAŇOVÝ BALÍČEK

Podrobnější popis daňového balíčku si můžete přečíst zde.

Prodloužení mimořádných zrychlených odpisů
Mimořádné zrychlené odpisy z let 2020 a 2021 jsou i díky výzvám a úsilí SP ČR prodlouženy na roky 2022 a 2023, aby podpořily investice. Podnik si díky tomu může odepsat majetek v 1. odpisové skupině (např. nástroje a nářadí) již za 12 měsíců oproti standartním třem letům a v 2. odpisové skupině (např. automobily, optické přístroje a zařízení) za dva roky namísto běžných pěti let. Firmy jsou takto motivované k investicím, neboť dosáhnou v prvních letech vyššího daňového zvýhodnění.

 

Zvýšení minimálního obratu pro účely registrace k DPH a k paušální dani
Jedním z hlavních cílů zákona je zvýšení minimálního limitu povinné registrace k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč a možnost uplatnění paušální daně do stejné výše. Tím se snižuje administrativa u menších podniků, neboť povinnosti spojené s daněmi a pojistným jsou značně zatěžující. Nová podoba paušální daně však na rozdíl od té dosavadní do 1 mil. Kč počítá se třemi daňovými pásmy odvozenými od výše a charakteru příjmu poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh, a tedy i samotnou daň a pojistné.
 
Úprava parametrů kontrolního hlášení k DPH

SP ČR dlouhodobě upozorňuje na nedostatky tohoto institutu. Proto oceňuje snahu zákonodárce o zmírnění přísných sankcí alespoň pro menší plátce a prodloužení lhůty pro úpravu hlášení na základě výzvy pro změnu, potvrzení či doplnění z 5 na 17 kalendářních dní. I tyto změny jsou určitým krokem vpřed k přívětivějšímu podnikatelskému prostředí.

Daňové odpočty na podporu pořízení majetku v době covidu


Důležitou změnou zvyšující právní jistotu je legislativní úprava daňových odpočtů na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době koronavirové krize, která stanovuje tzv. fikci naplnění těchto odpočtů ve zdaňovacích obdobích od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2021.

Daň z neočekávaných zisků

Daňová novela je spojena také se zavedením tzv. Windfall tax. Sazba daně z tzv. neočekávaných zisků v odvětví energetiky, zpracování ropy, těžby fosilních paliv a bankovnictví je stanovena ve výši 60 procent a má být platná po dobu tří zdaňovacích období v letech 2023 až 2025. Vyměřovací základ daně vznikne porovnáním zisku v aktuálním roce s průměrem zisků v letech 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent. Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní, návrh však od počátku vnímal jako politický a zaměřil se na možnosti dílčích změn ve prospěch firem. Díky úsilí Svazu se tak podařilo dojednat několik změn, např. byly z okruhu rozhodných příjmů pro určení poplatníka daně vyňaty příjmy závodních energetik a procesů v průmyslu, které jsou využívané pouze v rámci skupiny a nepřeprodávají se dále. Také se mimo jiné zvýšil minimální roční práh příjmů z rozhodné činnosti kvalifikující poplatníka daně. Více k dopadům mimořádného zdanění si přečtěte zde.

Novela energetického zákona stanovující odvody z nadměrných příjmů

Novela energetického zákona pro výrobce elektřiny zavádí od 1. 12.2022 odvod z tzv. nadměrných příjmů naplňující mj. požadavky nařízení EU. Nadměrný příjem představuje rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu. Více naleznete v článku zde.


Zákon, kterým se ruší EET


Koncem roku byl schválen vládní návrh zákona rušící elektronickou evidenci tržeb od roku 2023. Svaz průmyslu navrhoval zachovat alespoň dobrovolnou evidenci tržeb (celé stanovisko zde). Řada firem investovala do EET značné částky a na systém tak mohly být navázány potenciální digitální výhody pro podnikatele. Od předvyplněných formulářů pro daňové přiznání až po menší zatíženost a větší cílenost kontrol. Dobrovolné EET ale bylo bohužel zamítnuto během projednávání ve Sněmovně a EET tak celkově končí.

Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní

Novela zavádí od ledna novou oznamovací povinnost pro provozovatele digitálních platforem, má se konkrétně jednat o případy poskytnutí nemovité věci či dopravního prostředku, osobní službu a prodej zboží. Výjimka platí jen pro vyloučené prodejce (zejména prodejce kotované na burze), poskytovatele ubytování ve velkém rozsahu (typicky hotely) nebo prodejce zboží v malém rozsahu (max. 30 transakcí za rok s celkovou hodnotou do 2000 EUR). Za nesplnění povinnosti ze strany oznamujících provozovatelů platforem se ukládají vysoké sankce až do 1,5 mil. Kč.

Očekávané změny v nejbližších letech

Přípravy na 2. pilíř minimální daně

Evropská rada v prosinci schválila zavedení druhého pilíře minimální daně, tj. globální minimální sazbu daně na úrovni 15 % pro firmy s obratem nad 750 milionů eur. V rámci implementace bude pro SP ČR důležitá zejména otázka, zda bude i nadále možno prostřednictvím daní podporovat investice nebo výzkum a vývoj. Navrhovaná pravidla totiž explicitně nezohledňují např. odpočty na výzkum a vývoj nebo slevy z titulu investičních pobídek, které mohou významně snižovat efektivní sazbu daně. Podrobněji jsme se tématu minimální daně věnovali např. v časopise Spektrum (str. 30).

Přípravy na nový zákon o účetnictví a velkou daňovou novelu

Dalším velkým tématem by měla být novelizace zákona o účetnictví. Mezi hlavními cíli nového zákona má být vyšší důraz na výkaznictví zobrazující reálnou finanční situaci podniku namísto technické správnosti účtování. Např. fyzické osoby již nemají být povinně účetními jednotkami, sníží se počet subjektů podléhajících povinnému auditu nebo konsolidaci. Návrh také obsahuje jeden z dlouhodobých požadavků SP ČR a to umožnění vedení účetní a daňové evidence v cizí měně, čímž se mnohým mezinárodně působícím podnikům sníží zbytečné administrativní náklady. Návrh úzce souvisí s navazujícími daňovými úpravami, zejména Zákona o dani z příjmů, proto Svaz žádal Ministerstvo financí, aby všechny tyto úpravy prošly schvalovacím procesem souběžně. Celé stanovisko SP ČR k dispozici zde.
Přislíbena byla také tzv. velká daňová novela, kde by dle MF ČR měl být zveřejněn návrh v průběhu ledna. Součástí návrhu by kromě pravidel a možnosti daňové evidence v cizí měně mělo být například zjednodušení odepisování majetku.

kategorie Z hospodářské politiky
zpět