ČNB zvýšila sazby. Máme se obávat vyšší inflace?

Česká národní banka na svém zasedání zvýšila základní dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 p. b. na 3,75 %, diskontní sazbu ve stejném rozsahu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. 

Rozhodnutí o mírném zvýšení sazeb bylo ze strany ČNB do jisté míry očekávané. Guvernér a někteří členové bankovní rady již dříve upozorňovali na tlaky v podobě fiskální politiky, silného růstu mezd a poměrně silné poptávky, která mimo jiné poskytuje další prostor pro zdražování služeb či bydlení. Zazněly také argumenty týkající se zvýšené jádrové inflace, která již tři měsíce po sobě dosahuje 2,9 % a pohybuje se poblíž tolerančního pásma ČNB. 

Významný vliv na rozhodnutí však mohl mít také vliv blízkovýchodní krize. Ačkoliv by v blízké době mohlo dojít k finální dohodě o znovuotevření Hormuzského průlivu, což se již projevilo v poklesu cen ropy či zemního plynu, dopady konfliktu v podobě zvýšených inflačních tlaků budou zřejmě odeznívat postupně. Náprava škod a obnovení dodávek energetických komodit potrvá delší dobu, dražší energie navíc již nyní částečně probublávají do řady odvětví, konstatuje Milan Klempíř, ekonom-analytik SP ČR.

„Na druhou stranu je nutno uvést, že nynější konflikt v Iránu má násobně nižší dopad na českou ekonomiku a celkově inflační tlaky oproti například době po vypuknutí války na Ukrajině. Meziroční růst inflace se za poslední měsíce stále drží v průměru okolo 2,2 %, a i přes zvýšení cen pohonných hmot či setrvalých tlaků v některých oddílech služeb jako je například vzdělávání či stravování a ubytování, nedochází k výraznému skokovému zvýšení. Stabilní je také index výrobců jakožto předstihový ukazatel cen v tuzemském hospodářství,“ doplňuje.

„V neposlední řadě je nutno uvést, že se základní úroková sazba ECB pohybuje již více než jeden procentní bod nad úrovní sazeb ČNB, což neprospívá konkurenceschopnosti českých firem a zvyšuje výpůjční náklady, což může brzdit tak potřebnou investiční aktivitu. Je tedy otázka, zda bylo další navýšení sazeb nutné a spíše neomezuje potenciál ekonomiky,“ dodává Milan Klempíř.