OECD: Globální ekonomika pod tlakem – geopolitika, energie a dopady na Česko

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala první letošní Economic Outlook s výhledem do konce roku 2026 a blízké budoucnosti. Ve svém reportu OECD potvrzuje skutečnost, že hlavním faktorem formujícím současný globální ekonomický vývoj je pokračující konflikt na Blízkém východě. Ten zásadně zvyšuje nejistotu, ovlivňuje ceny energií i obchodní toky a nutí vlády i firmy přehodnocovat své strategie.

OECD pracuje se dvěma scénáři dopadu na světovou ekonomiku. V případě pouze „časově omezeného narušení“ by globální růst zpomalil z 3,4 % v roce 2025 na 2,8 % v roce 2026 a následně mírně oživil. Naopak scénář „dlouhodobého narušení“ počítá s výrazně slabším výkonem světové ekonomiky, jejíž růst by tak mohl klesnout až na 2,1 % v roce 2026 a dále na 1,8 % v roce 2027. Tento negativní scénář by měl zvlášť silné dopady na energeticky závislé ekonomiky, Evropu a rozvíjející se trhy.

Klíčovým problémem zůstávají ceny energií a potravin. Vyšší náklady se promítají do inflace, oslabují kupní sílu domácností a zvyšují náklady firem. OECD zároveň upozorňuje na sekundární efekty, například riziko ztráty ukotvení inflačních očekávání nebo narušení dodavatelských řetězců v citlivých odvětvích, včetně technologického sektoru a výroby polovodičů. Zvýšené ceny energií mohou navíc prodražovat provoz datových center a zpomalovat rozvoj AI infrastruktury.

Vedle toho přetrvává nejistota v oblasti mezinárodního obchodu. OECD zdůrazňuje, že další fragmentace a růst obchodních bariér by situaci dále zhoršily, zatímco liberalizace obchodu by naopak mohla podpořit růst i životní úroveň. Zároveň varuje před zaváděním exportních restrikcí, zejména u strategických komodit.

Pro hospodářskou politiku států plynou ze zprávy OECD jasná doporučení – měnová politika musí zůstat obezřetná vůči inflaci, fiskální podpora má být cílená a dočasná a klíčovou prioritou je posilování energetické bezpečnosti skrze diverzifikaci zdrojů a vyšší efektivitu. Strukturální reformy pak mají zvýšit odolnost ekonomik vůči externím šokům.

Dopady na českou ekonomiku

Česká ekonomika má dle OECD momentálně zpomalující se, ale stále relativně stabilní růst. Očekává se růst HDP na úrovni 1,9 % v roce 2026 a mírné zrychlení na 2,1 % v roce 2027. Hlavní brzdou zůstává pokles reálných příjmů domácností v důsledku vyšších cen energií a potravin, což tlumí spotřebu.

Krátkodobý vývoj na začátku roku 2026 ukazuje slabší dynamiku – mezičtvrtletní růst HDP dosáhl pouze 0,2 %. Domácí poptávka sice ekonomiku podporuje, ale zahraniční obchod působí negativně. Důvěra spotřebitelů i průmyslu zůstává kolísavá, přesto se objevují dílčí pozitivní signály, například oživení výroby automobilů včetně elektromobility.

Inflace znovu mírně zrychluje, zejména vlivem cen energií, a zůstává problémem především v sektoru služeb. Trh práce sice postupně ochlazuje, ale nezaměstnanost kolem 3 % patří stále k nejnižším v OECD a tlak na růst mezd přetrvává.

Z hlediska politiky je podle OECD situace smíšená. Měnová politika zůstává mírně restriktivní, zatímco fiskální politika bude v roce 2026 spíše expanzivní, mimo jiné díky investicím a využití evropských fondů. Ty zároveň podporují investiční aktivitu, která by měla zůstat relativně silná alespoň do konce roku 2026.

Specifickým rysem Česka je relativně nízká přímá závislost na energetických dodávkách z Blízkého východu, přesto však ekonomika zůstává citlivá na globální cenové šoky. Nedávná opatření vlády, například uvolnění části ropných rezerv nebo zásahy do cen pohonných hmot, ilustrují snahu tlumit bezprostřední dopady.

Rizika a strukturální výzvy

Rizika dalšího vývoje jsou podle OECD nadále zůstávají. Největší hrozbou zůstává eskalace konfliktu na Blízkém východě a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců a růst cen energií. Pro exportně orientovanou a energeticky náročnou českou ekonomiku by to znamenalo citelné zpomalení.

Vedle krátkodobých rizik OECD zdůrazňuje i potřebu strukturálních změn. Mezi klíčové priority patří lepší cílení energetických podpor tak, aby neoslabovaly motivaci k úsporám, urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolovacích procesů, posílení inovační kapacity, zejména u malých a mladých firem a důsledná implementace důchodové reformy kvůli dlouhodobé fiskální udržitelnosti.

Pro český průmysl tak aktuální vývoj potvrzuje nutnost kombinovat krátkodobé krizové řízení s dlouhodobou transformací. Energetická bezpečnost, diverzifikace a inovace se stávají nejen environmentální, ale především ekonomickou prioritou.