Dohoda EU a USA zažehnala celní válku, další jednání by měla odstranit tarifní excesy
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a prezident USA Donald Trump se 27. července dohodli na klíčových parametrech obchodního vztahu mezi EU a USA.
USA stanovily jednotnou dovozní sazbu 15% na evropské zboží. EU otevírá svůj trh americkým vývozům a zavázala se k nákupu energie z USA za 750 miliard USD v období tří let a navýšení investic do USA o 600 miliard USD.
Svaz průmyslu považuje za pozitivní, že se podařilo odvrátit riziko celní války. Asymetrické zavedení cel ze strany USA ve výši 15 % na zboží z Evropské unie však vnímáme jako závažný zásah do globálního obchodního prostředí, který bude mít přímé ale i nepřímé dopady na české firmy a vývozce. Ve srovnání s loňským rokem může být citelně zasažen např. strojírenský, automobilový a elektrotechnický průmysl, který je na transatlantických dodavatelských řetězcích dlouhodobě závislý.
Sjednaná dohoda na druhou stranu přináší více předvídatelnosti v obchodních vztazích mezi USA a EU a minimalizuje dopady na podniky v porovnání s obchodní válkou, která transatlantickým vztahům v posledních měsících hrozila. Snížila se tak nejistota v mezinárodním obchodě a trhy na obou stranách Atlantiku reagovaly pozitivně: akcie v Evropě i USA rostly a volatilita klesla.
Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá skutečnost, že od 1. srpna 2025 se americká cla na letadla a jejich části, určité chemikálie, některá generická léčiva a přírodní zdroje z EU vrací na úroveň před lednem 2025, a oceňuje, že se podařilo v rámci dohody tyto technologicky náročné a strategické sektory EU ochránit.
Dohoda přináší i jistou tarifní úlevu pro automobilový sektor – jednotná sazba 15 % se bude vztahovat mj. i na automobily a autodíly, u kterých od dubna letošního roku činila celých 27,5% (sektorová cla 25% a k tomu navíc 2,5 % MFN clo - tzv. doložka nejvyšších výhod). Vzhledem k vysokému podílu tohoto sektoru na celkové výrobě i exportu ČR, jde z českého pohledu o významný posun.
Svaz průmyslu a dopravy nicméně zklamalo zachování amerických sektorových cel na ocel a hliník, která zůstávají v nezměněné červnové výši 50% (na tu byla cla zvýšena poté, co USA v březnu zrušily bezcelní kvóty uplatnitelné alespoň na část ocelového dovozu, a nově byla uvalena i na měď). V tomto ohledu je podle SP ČR nutné s USA dále intenzivně jednat a v rámci precizace dosažené politické dohody ochránit strategické zájmy EU a jejích ocelářů, již nyní intenzívně zatížených rapidní evropskou dekarbonizací a přetrvávající globální nadprodukcí.
Podle Svazu průmyslu by se nyní měla EU zaměřit na aktivní posilování své ekonomické odolnosti a konkurenceschopnosti. Zejména by měla investovat do liberalizace vnitřního trhu, intenzivně zjednodušovat administrativní postupy a posilovat digitalizaci, aby snížila náklady a zefektivnila obchod uvnitř EU.
Jako zásadní se nám jeví rovněž rozšiřování obchodních vztahů s dalšími světovými regiony mimo USA, například s Indií, ASEAN či Latinskou Amerikou, čímž můžeme snížit své závislosti a otevřít nové obchodní příležitosti.
Paralelně s tím je podle SP ČR naprosto nezbytné, aby EU podporovala inovace a rozvoj technologií s vysokou přidanou hodnotou. Jedině tak může evropský průmysl zůstat konkurenceschopný i v prostředí zvýšených globálních tarifů.
Součástí evropské strategie by měla být i podpora malých a středních podniků, které mohou být vůči změnám nejzranitelnější, a vytvoření jednotného rámce, který firmám usnadní adaptaci na nové podmínky.
Politická dohoda mezi EU a USA není právně závazná. Kromě okamžité aplikace konkrétních přijatých opatření budou EU a USA v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy dále o jejím plném provedení jednat.
Více informací o obsahu dohody naleznete zde.