ČR by měla směřovat k přijetí eura

Česká ekonomika je silně provázaná s eurozónou. Jsme součástí Evropy a vývoj její ekonomiky, její stabilita či nestabilita na nás silně dopadají. Přijetím evropské měny by firmám odpadly transakční náklady z obchodního styku v rámci eurozóny a kurzové riziko spojené s transakcemi v eurech. To je nepříjemné zejména pro exportéry, kteří jsou vystavováni riziku náhlé změny kurzu a s tím spojené nevýhodné směny měn. Vláda by měla stanovit jasný harmonogram příprav na přijetí společné měny.

Naše ekonomika je silně provázaná s EU a zejména s eurozónou, což vytváří předpoklady pro dlouhodobé přínosy ze zavedení eura. Celkově export do EU tvoří 80 % z celkového exportu, do eurozóny pak 65 %. O vysoké míře sladěnosti také svědčí například poměrně vysoká korelace ekonomické aktivity ČR a eurozóny dle analýzy MF a ČNB (např. zde za rok 2022) či dlouhodobý růst objemu eurových úvěrů v Česku ze strany českých firem. V poslední době navíc dochází k tzv. spontánní eurizaci, kdy se dle našich šetření pohybuje podíl eurových transakcí i v platbách dodavatelům-rezidentům mezi 15-20 % a podíl eurových úvěrů na celkovém objemu všech úvěrů se dostal mezi nefinančními podniky na téměř polovinu a ve zpracovatelském průmyslu přesáhl 60 %. Jedním z motivátorů je nepochybně dosavadní rozdíl v úrocích eurových a korunových úvěrů, kdy eurové stále vychází levněji.

Aktuální používání české měny představuje pro firmy zbytečné komplikace a překážky. Mezi „náklady“ patří transakční náklady z obchodního styku v odlišné evropské měně (např. platby za obstarávání zahraniční měny, složitější účetnictví apod.), ale také kurzové riziko spojené s transakcemi v eurech. Tato překážka je nepříjemná zejména pro exportéry, kteří se buď vystavují riziku náhlé změny kurzu a případnému snížení tržeb vlivem nevýhodné směny měn, nebo se musí proti tomuto riziku zajišťovat, což také stojí nemalé náklady. Z šetření, které provádí ve spolupráci se Svazem průmyslu Česká národní banka, plyne, že podíl finančního zajištění exportu u nefinančních podniků je dlouhodobě v intervalu 40–50 %. Kurzové riziko ale může být problematické i pro některé importéry - zde naopak při oslabování kurzu koruny, kdy jim to může zdražovat vstupy. I ti se tedy musí zajišťovat v případě významnější citlivosti na kurz. Přijetí společné měny by tyto problémy odstranilo a pomohlo by českým firmám. Zároveň by euro mohlo nalákat více zahraničních investic do ČR, neboť kurzové riziko či transakční náklady jsou zátěží nejen pro české exportéry, ale i pro případné investory z jiných zemí.

Svaz průmyslu si uvědomuje, že každá změna není černobílá a euro samo o sobě naší ekonomiku nespasí. Stejně tak je nutné předpokládat určité náklady s přechodem na jednotnou měnu. Celkově však Svaz prosazuje přijetí eura. Z loňského vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií ze strany MF a ČNB vyplývá, že kromě kritéria kurzové stability spojeného s dvouletou účastí v mechanismu směnných kurzů (ERM II) by ČR mohla již letos plnit požadovaná Maastrichtská kritéria nutná ke vstupu do eurozóny. Vláda se zavázala k přijetí společné měny již dříve a měla by stanovit jasný harmonogram příprav. Z uvedených důvodů jsme žádali vládu, aby ve svém programovém prohlášení stanovila alespoň termín pro vstup do mechanismu ERM II jako jednu z oficiálních podmínek vstupu do eurozóny.

Svaz vítá současné oživení diskuse, a proto zřídil i pozici zmocněnce SP ČR pro euro, kterým je Pavel Drobil. Nadále je připraven se do další diskuze zapojovat.