ODEMČENO: Průmysl má k efektivitě zdravotnictví hodně co říct
Rozpočet českého zdravotnictví je tak trochu jako Otesánek, který by pořád jedl. Náklady na zdravotní péči u nás rostou mnohem rychleji, než stoupá HDP i průměrná mzda.
Stávající systém financování totiž neprošel zásadní reformou od 90. let. Běžné podniky pracují s plánem neustálého vyhodnocování efektivity, aby mohly co nejlepší kvalitu poskytovat za co nejméně peněz. České zdravotnictví nic takového nemá. Proto máme velice dobrou péči, která však v horizontu přibližně 15 let míří k finančnímu krachu.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu, ekonom Miroslav Zámečník a jejich host Tomáš Kolář, ředitel výrobce zdravotnických lůžek Linet diskutovali v nejnovějším dílu podcastu Odemčeno mimo jiné o tom, proč právě Svaz průmyslu cítí zodpovědnost i za české zdravotnictví.
„Zaměstnavatelé a zaměstnanci tvoří přibližně 70 % příjmů veřejného zdravotního pojištění, ale nemají skoro žádný vliv na to, jak se ve zdravotnictví hospodaří. V každém systému přitom naleznete úspory, pokud ho rozeberete do posledního šroubku a zase sestavíte dohromady,“ poznamenává Tomáš Kolář.
Systém úhradových vyhlášek, na základě kterých oběh peněz v českém zdravotnictví funguje, pochází z 90. let – od té doby neměl nikdo odvahu do něj výrazně zasáhnout, prostor pro zefektivnění je tedy velký.
„V roce 2022 se v rámci určité covidové paniky navýšil rozpočet zdravotnictví jednorázově o 100 miliard ze státních peněz, tedy o 20 %. Od té doby je rozpočet takový každý rok, a s tím systémem to neudělalo vůbec nic. To samé se stane ve firmě, když jen přidáte lidem nebo jich víc přijmete – nebudete efektivnější, pokud zároveň s tím nezměníte procesy,“ vysvětluje Tomáš Kolář.
Sypat čím dál tím víc peněz do systému, jehož efektivitu nikdo neměří ani neprověřuje, nejde do nekonečna. „Financování zdravotnictví je de facto založeno na zdanění lidské práce, přičemž ČR má jedno z nejvyšších zdanění práce v EU. Jde nám proto také o to, aby se odvody dál nezvyšovaly a aby se teoreticky mohly i snižovat,“ vysvětluje.
Zaměstnavatel má lepší přehled o zdraví zaměstnanců než pojišťovna
Druhým důležitým bodem, ve kterém se průmysl protíná se zdravotnictvím, je skutečné zdraví zaměstnanců. Zdravá populace je základ pro to, aby země mohla prosperovat. Čím bude populace starší, tím víc to bude znát.
„Sám jsem působil řadu let ve správní i dozorčí radě České průmyslové zdravotní pojišťovny. Tímto způsobem dnes působí zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů už jen u dvou nebo tří pojišťoven. Zažil jsem, že jsme mohli promlouvat nejen do toho, jak je ten systém efektivní, ale i do toho, jak nastavovat jednotlivé preventivní programy,“ popisuje prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.
Zaměstnavatelé mají podle něj lepší přehled o situaci a potřebách svých zaměstnanců-potenciálních pacientů, mohou přinést relevantní podněty do diskuze o prevenci a v případě nadnárodních firem také přispět zkušenostmi z celého světa.
Jak se bude muset změnit české zdravotnictví, aby poskytovalo adekvátní péči v době demografické krize, jaká je primární a lůžková péče ve světě a jak je možné, že systém by mohl být efektivnější i bez toho, aby se posílila role samoplátců? Dozvíte se ve zbytku epizody.