SP ČR: Definice závislé práce se nemění, jen se upřesní

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na konkretizaci definice závislé práce a nesdílí obavy odborů, že by navrhovaná redefinice vedla k masivním odchodům ze zaměstnaneckých poměrů či dokonce legalizaci tzv. Švarcsystému. Návrh totiž nepředstavuje věcnou změnu podstaty závislé práce, ale zpřesnění a sjednocení dlouhodobě ustálených závěrů judikatury soudů. Klíčový znak závislé práce zůstává plně zachován, cílem návrhu je zvýšit právní jistotu, a ne vytvářet prostor pro obcházení předpisů. V Česku živí práce přes aplikace devět pracujících z tisíce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh předkládá s cílem posílit právní jistotu zaměstnanců i zaměstnavatelů a předcházet obcházení pravidel. Svaz průmyslu proto nesdílí obavy, že by navrhovaná úprava vedla k legalizaci tzv. švarcsystému nebo k masivnímu přesouvání zaměstnanců mimo pracovněprávní vztahy. Rovněž důvodová zpráva předpokládá, že okruh vztahů naplňujících znaky závislé práce zůstane v zásadě stejný jako dnes. Návrh vytváří jednotný a stabilní rámec pro všechny aktéry trhu práce, čímž předchází roztříštěnosti právního prostředí a posiluje rovné podmínky mezi různými typy podnikatelských modelů.  

„Jakýkoliv zásah do zákoníku práce budí obavy, ale v tomto případě je nesdílíme. Návrh představuje pouze zpřesnění klíčového znaku závislé práce nadřízenosti a podřízenosti. Cílem návrhu je zvýšení právní jistoty a transparentnosti pro posuzování, zda konkrétní pracovní vztah nese znaky závislé práce, nikoliv vytvořit prostor pro obcházení pracovněprávních předpisů. Není důvod čekat, že se kvůli tomu zásadně promění trh práce,“ říká Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Klíčovým přínosem návrhu je jeho univerzálnost. Nevytváří zvláštní režimy pro jednotlivé segmenty ekonomiky, ale stanovuje obecná pravidla pro posuzování vztahů mezi účastníky trhu práce. „Zásadní je, že jde o jednotná pravidla pro celý trh práce. Nevznikají zvláštní režimy pro platformy, start-upy nebo digitální služby. Kdyby se definice neupřesnila, hrozí, že si každý obor začne prosazovat vlastní. A to je pro zaměstnance i pro firmy horší varianta než jasná společná pravidla," dodává Bohdan Wojnar, viceprezident Svazu průmyslu. 

Zpřesnění definice závislé práce navíc může podpořit právní jistotu investorů, zaměstnavatelů, zaměstnanců i nově vznikajících podnikatelských projektů, protože poskytne předvídatelná pravidla bez ohledu na odvětví či formu podnikání. 

Odhady, podle kterých by na živnost přešly stovky tisíc zaměstnanců, považuje Svaz průmyslu za nepodložené. Podle studie CETA je práce prostřednictvím platforem hlavním zdrojem příjmů jen pro 0,9 % pracujících. Alespoň polovinu příjmů tvoří jen u 0,5 %. Skupina lidí, kterých by se změna vůbec mohla dotknout, je tedy podle Svazu výrazně menší, než se uvádí.  

Proti hromadnému přesunu do režimu OSVČ mluví podle Svazu i to, že Česká republika už dnes patří mezi země s nadprůměrným počtem živnostníků, mezi průmyslovými zeměmi je v tomto ohledu na špici. Prostor pro další výrazný nárůst je proto omezený. Nerozhoduje totiž jen ochota lidí na živnost přejít, ale i to, kolik takové práce ekonomika reálně nabízí.  

Z pohledu zaměstnavatelů je proto konkretizace závislé práce vhodným kompromisem mezi zachováním ochranné funkce pracovního práva a potřebou reagovat na měnící se charakter práce v moderní ekonomice.