EU má pro deregulaci nástroje i pravidla, ale nedaří se jí je zatím uplatnit

Nová zpráva OECD o deregulačních snahách v EU ukazuje, že i když mají členské státy dobře nastavené procesy pro tvorbu nových zákonů, jejich uplatňování a vyhodnocování v praxi zaostává. Komplexní a nepřehledná pravidla podle OECD zbytečně brzdí konkurenceschopnost Evropy i její schopnost reagovat na současné výzvy.

Zlepšování a zjednodušování regulace je dnes jedním z hlavních témat Evropské komise. Právní předpisy EU mají zásadní roli – chrání životní prostředí, zlepšují pracovní podmínky, posilují práva spotřebitelů nebo podporují zelenou transformaci. Společná pravidla přitom pomáhají sjednocovat přístup v rámci všech 27 členských států a posilují jednotný trh, inovace a produktivitu.

Příliš složitá a nejasná pravidla však mohou vytvářet zbytečnou byrokracii pro podniky i úřady. Jak připomíná Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti, evropské firmy čelí vysoké a stále rostoucí regulační zátěži. Objem legislativy v EU zůstává značný a nových právních předpisů přibývá rychleji než v jiných vyspělých ekonomikách. Zjednodušování a zkvalitňování regulace se proto stává jednou z priorit Strategické agendy EU 2024–2029.

Evropská komise spustila sadu nových nástrojů – například tzv. prováděcí dialogy, ověřování v praxi, zátěžové testy či kontroly dopadů na malé a střední podniky a konkurenceschopnost. Cílem je snížit administrativní zátěž podniků do roku 2029 alespoň o 25 % (u malých a středních podniků o 35 %), což odpovídá úsporám kolem 37,5 miliardy eur. Tyto kroky se zatím promítly do šesti souhrnných balíčků zaměřených na zjednodušení legislativy.

Podle odhadů dánského předsednictví představují nové a připravované právní předpisy jednorázové náklady pro podniky přes 63 miliard eur a opakované roční náklady až 86 miliard eur. Náklady veřejné správy pak dosahují desítek miliard ročně.

Jak situaci hodnotí OECD

Do této debaty vstoupila svým nezávislým pohledem také OECD, která zveřejnila třetí vydání studie Better Regulation Practices across the EU 2025. Publikace zkoumá, jak členské státy EU zlepšují kvalitu tvorby právních předpisů a zda využívají osvědčené postupy v celém legislativním cyklu – od přípravy po hodnocení výsledků.

OECD připomíná, že dobře nastavená a prováděná pravidla poskytují jistotu, podporují férovou soutěž a zvyšují důvěru investorů i spotřebitelů. Naopak příliš složitá nebo nesouladná regulace zatěžuje občany i firmy a může brzdit evropskou konkurenceschopnost – právě v době, kdy je růst a investice pod tlakem a jednotný trh má být motorem prosperity.

Stále převažuje důraz na tvorbu nových předpisů

Většina členských států má dnes strategii „lepší regulace“. Tyto strategie se ale často soustředí hlavně na přípravu nových pravidel a hodnocení jejich dopadů před přijetím (ex ante). Naproti tomu zpětné hodnocení (ex post) – tedy zjišťování, jak pravidla fungují v praxi – zůstává rozvinuté jen málo. Od minulé zprávy OECD pokročilo v této oblasti jen Slovensko a Rumunsko.

OECD zdůrazňuje, že k tomu, aby se předešlo unáhleným legislativním rozhodnutím, je nutné zapojit dotčené strany už v rané fázi a rozhodovat na základě důkazů. Hodnocení různých možností může ukázat jednodušší a méně zatěžující alternativy. Přesto zůstává včasné zapojení podniků a veřejnosti spíše výjimkou a neregulační řešení (například samoregulace či doporučení) se stále zvažují jen zřídka.

OECD konstatuje, že členské státy položily základy pro lepší regulaci, ale zaměřují se více na psaní nových pravidel než na jejich provádění a vyhodnocování. To se odráží i v oblasti transparentnosti, konzultací a dodržování předpisů, kde výsledky zaostávají.

Zpráva upozorňuje, že používání nástrojů pro lepší regulaci není v EU stále dostatečně systematické, což může ohrozit konkurenceschopnost i jednotný trh. Většina vlád například neplánuje předem, jak budou nová pravidla vymáhána, a jen menšina využívá datové a rizikové přístupy k inspekcím a kontrolám.

Česká republika: mezi aktivními hráči

Česko podle OECD patří mezi země, které mají dobře rozvinutý systém posuzování dopadů regulace (RIA). Každý návrh zákona musí obsahovat přehled jeho dopadů a u významnějších návrhů se zpracovává úplná analýza. Kvalitu RIA kontroluje nezávislá Rada vlády pro posuzování dopadů regulace.

OECD oceňuje, že všechny návrhy zákonů jsou zveřejňovány na vládním portálu a že je povinné vést veřejné konzultace. Česká republika také patřila k prvním, které spustily programy na snižování administrativní zátěže – od roku 2022 přijala tři tzv. antibyrokratické balíčky.

Od ledna 2025 je navíc povinné zpracovávat ex post hodnocení pro všechny zákony, u nichž bylo provedeno posouzení dopadů. OECD však doporučuje zlepšit analytické kapacity, sjednotit postupy veřejných konzultací, plně využívat nový portál eLegislativa a aktivněji zapojovat veřejnost už v raných fázích tvorby předpisů.

Celkově Česko v hodnocení OECD obstálo dobře – i když podobně jako většina členských států má stále rezervy v systematičtějším zapojování veřejnosti a využívání online konzultačních nástrojů.