Připomeňte si: Co je goldplating
To slovo už vás nemohlo minout. Goldplating se dá laicky popsat jako byrokratická činnost, kvůli které jsou národní legislativy „přezdobené“ specifickými požadavky. Původně národní kratochvíle už zkomplikovala legislativu napříč evropskými státy natolik, že se z ní stalo stěžejní téma pro Evropskou komisi. Proč ke goldplatingu dochází a jak se mu dá bránit?
Goldplating nastává, když si členský stát při transpozici evropské směrnice nebo nařízení do svého národního práva přidává další povinnosti, požadavky či administrativní břemena, která nejsou nezbytná pro splnění minimálních požadavků stanovených právem EU. Proto mu v češtině můžeme přidělit roztomilý překlad „přezdobení“.
Ke goldplatingu dochází napříč Evropou z řady důvodů – z právní opatrnosti, z politických důvodů nebo kvůli tlaku domácích zájmových skupin. Výsledkem je složitější, méně přehledná a více nákladná regulace pro podniky i veřejnou správu.
OECD ve své zprávě Better Regulation Practices across the European Union 2025 uvádí, že goldplating patří mezi trvalé slabiny evropských regulačních systémů. Často vzniká z důvodu institucionálních zvyklostí, kdy mají úředníci tendenci doplňovat rámcové směrnice o detaily, aby se předešlo výkladovým nejasnostem. Další příčinou bývá politická obezřetnost – snaha pojistit se, aby stát nebyl obviněn z nedostatečné implementace. Někdy k němu dochází i kvůli nedostatku koordinace mezi ministerstvy nebo slabým konzultačním procesům, které neodhalí přidané povinnosti včas. V neposlední řadě mohou svou roli sehrát domácí lobby, které do transpozičních zákonů vkládají vlastní agendy.
Čtěte také: Zpráva o stavu Unie 2026: Pakt proti goldplatingu, zásoby surovin a nové obchodní nástroje
Tabulky shody: Co přichází z Bruselu a za co si státy mohou samy
Dopady goldplatingu jsou systémové i ekonomické. Nadbytečné národní požadavky narušují jednotný trh EU, protože podniky v různých zemích čelí odlišné regulační zátěži, přestože implementují tutéž směrnici. Zvyšují se administrativní náklady, snižuje se konkurenceschopnost, komplikují se přeshraniční investice i digitalizace. Navíc se posiluje mylný dojem, že „Brusel“ ukládá víc povinností, než skutečně činí, což oslabuje důvěru veřejnosti v evropské instituce i v domácí regulaci.
OECD doporučuje, aby státy goldplating systematicky omezovaly prostřednictvím několika vzájemně propojených kroků. Klíčové je zavést ex ante kontrolu transpozic – tedy vytvářet k návrhům zákonů tabulky shody, které přesně ukazují, co vyplývá z práva EU a co je národní doplněk. Tuto kontrolu by měl provádět centrální dohledový orgán zodpovědný za kvalitu regulace, jenž by mohl návrhy vracet k přepracování, pokud obsahují nepřiměřené doplňky. Důležitá je také transparentnost: veřejnost i podniky by měly mít možnost snadno zjistit, která ustanovení jsou vyžadována EU a která jsou výsledkem domácího rozhodnutí. Některé země, například Nizozemsko nebo Estonsko, už zveřejňují přehledy, které tyto rozdíly jasně rozlišují.
Funguje to? Pravidelné kontroly odhalí nesoulad i nepořádek
Dalším doporučením je provádět ex post hodnocení transpozic – tedy po několika letech vyhodnotit, zda národní rozšíření skutečně přinesla přidanou hodnotu, nebo jen zbytečné náklady. OECD také zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi ministerstvy a stálým zastoupením při EU, aby se národní požadavky (které budou vycházet nejlépe z důsledného a funkčního vnitrostátního sociální dialogu) daly ovlivnit už v rané fázi vyjednávání evropských norem. V neposlední řadě je nutné posílit politickou odpovědnost: vlády by měly být schopny veřejně vysvětlit, proč byly do národní úpravy přidány prvky nad rámec EU požadavků. Tím se zvyšuje transparentnost a zamezuje se automatickému pojišťování se.
Goldplating není jen technický problém legislativního procesu, ale i otázka kultury regulace a důvěry mezi státem, podniky a občany. OECD zdůrazňuje, že jeho omezování není samoúčelné: vede k efektivnější regulaci, lepší konkurenceschopnosti a k posílení jednotného trhu. Pro země, jako je Česká republika, by přijetí jasných pravidel pro kontrolu transpozic, transparentní komunikaci o původu požadavků a pravidelné vyhodnocování dopadů mohlo být jedním z nejpřínosnějších kroků v rámci agendy „lepší regulace“.
Rozhovor vyšel v magazínu Svazu průmyslu Spektrum v prosinci 2025. Ke stažení zde >
