Evropa skrývá nevytěžený potenciál volných pracovníků

Evropa má spoustu volných rukou, ale nechce se jim daleko stěhovat. Česká republika patří mezi evropské státy, kterým chybí kvalifikovaná pracovní síla v klíčových oblastech ekonomiky. Podle nejnovější zprávy EURES by teoreticky mohla najít potřebné pracovníky v jiných státech na kontinentu. Fyzická vzdálenost je ale velká a praktické bariéry mohutné. České zaměstnavatele většinou ani nenapadne hledat tak daleko, zatímco španělští, italští ani řečtí nezaměstnaní si nedovedou představit odejít do takového neznáma.  

Nejsme výjimečný případ, naše problémy dokonale odpovídají strukturální nerovnováze celé Evropy.  

Evropská agentura práce (ELA) ve své nejnovější zprávě upozorňuje, že téměř všechny profese, které v jedné zemi chybějí, přebývají v jiné. Ze 430 analyzovaných profesí jich bylo 422 identifikováno zároveň jako nedostatkové v jedné zemi a přebytkové v jiné. Jde o ohromný potenciál, který zatím zůstává z velké části nevyužitý.

Chybí na severu, přebývají na jihu 

Napříč Evropou se stále častěji objevuje zřetelný paradox. Státy na severu a západě kontinentu hlásí vážné strukturální nedostatky pracovní síly, zatímco jižní a východní země evidují přebytky zaměstnanců ve stejných oborech. A nejde pouze o technické profese. Zpráva EURES 2024 například ukazuje, že ošetřovatelky a zdravotní sestry zoufale chybějí v severských zemích a Irsku, zatímco v jižní Evropě se ucházejí o práci marně. Finsko dlouhodobě postrádá svářeče, elektrikáře nebo kuchaře, zatímco Španělsko má přebytek kvalifikovaných pracovníků v těchto přesně definovaných profesích. Přesto k jejich přesunu mezi zeměmi téměř nedochází.

Zpráva přináší i vysvětlení, proč se tento potenciál daří využívat jen velmi omezeně. Hlavní překážky spočívají v byrokratických, jazykových i systémových bariérách. Pracovníci z jiných členských států často narážejí na neuznávání kvalifikací a certifikací. Dále jim brání jazykové nedostatky a komplikace při registraci nebo hledání bydlení. K tomu se přidává i nízká ochota k relokaci, zejména u starších pracovníků či těch s rodinou. A konečně mnozí prostě nemají dostatek informací o příležitostech v jiných zemích. Tím se uzavírá kruh, ve kterém poptávka i nabídka existují, ale nedaří se je propojit.

Potřebujeme funkční vnitřní trh práce

Zástupci evropských institucí proto hovoří o potřebě vytvoření skutečného vnitřního trhu práce, ve kterém by zaměstnavatelé mohli efektivněji najímat pracovníky napříč Evropou. Klíčem k tomu má být rychlejší uznávání kvalifikací, standardizace vybraných profesních profilů, možnost sdílení ověřených digitálních údajů o pracovnících napříč státy a posílení cílených programů pro mobilitu pracovní síly. První nástroje v tomto směru už existují. Portál EURES nabízí interaktivní přehled, kde je možné dohledat, které profese chybějí v dané zemi a kde jsou naopak v přebytku.  

Přesto zatím chybí silnější institucionální podpora, politická vůle i praktické nástroje, které by mobilitu pracovníků opravdu usnadnily. Pro český průmysl, který už nyní naráží na strop svých výrobních kapacit právě kvůli nedostatku lidí, je přitom pracovní mobilita jednou z nejdůležitějších cest, jak si udržet konkurenceschopnost. Nedostatek lidí není jen problém zaměstnavatelů – je to strukturální limit ekonomického růstu.  

Česká republika musí najít efektivní cestu, jak cíleně doplňovat pracovní sílu – včetně té ze zahraničí. Jinak hrozí, že přijdeme o zakázky, investice i know-how. 

(Ne)dostatek práce v Evropě podle zprávy EURES

1/ Nejčastěji chybějí pracovníci v technických a servisních oborech

Ve více než 75 % členských zemí byly zaznamenány jako nejčastější nedostatkové profese svářeči a plynoví řezači, ošetřovatelský personál, kuchaři a elektrikáři. Obecně se nedostatek nejvíce týká oborů doprava (řidiči kamionů, autobusů), stavebnictví (zedníci, instalatéři), strojírenství (svářeči, montéři) a péče (ošetřovatelé, zdravotní sestry). Poptávka je dlouhodobá a odolná vůči hospodářským výkyvům.

2/ Velká nerovnováha evropského pracovního trhu

Ze 430 profesí, které byly v některých zemích označeny jako nedostatečné (98 %), byly téměř všechny identifikovány i jako přebytečné v jiných zemích. Tato nerovnováha ovlivňuje růst a konkurenceschopnost celých regionů. Zároveň naznačuje existenci velkého potenciálu pro mezinárodní pracovní mobilitu.  

3/ Rozdíly mezi zeměmi jsou výrazné a strukturální

Severní a západní Evropa (např. Německo, Norsko, Nizozemsko) vykazují nedostatky zejména v klíčových sektorech. Naopak jižní a východní země (např. Itálie, Španělsko, Řecko, Rumunsko) mají v těchto oborech vyšší míru nezaměstnanosti a přebytek pracovníků.

4/ Příčiny nerovnováhy a strukturální trendy

Mezi hlavní faktory přispívající k nerovnováhám na trhu práce patří: demografické změny (stárnutí populace), digitalizace, transformace ekonomiky, nedostatečná atraktivita pracovních podmínek i preference uchazečů o zaměstnání.  

5/ Překážky pracovní mobility

Evropský trh práce je ve skutečnosti otevřený jen teoreticky. Hlavní překážky zahrnují jazykové bariéry, odlišnosti v uznávání kvalifikací, administrativní komplikace i sociální faktory jako rodinné zázemí nebo nedůvěra k migraci.

6/ Nerovnoměrné dopady na ženy a další skupiny

Ženy tvoří výrazně menší podíl v profesích s nedostatkem (cca 29 %), zatímco v profesích s přebytkem zaujímají podstatně větší podíl (cca 62 %). Mladí lidé jsou rovněž velmi málo zastoupeni v nedostatkových profesích, což vyvolává obavy ohledně budoucí generační obměny pracovních sil.  

7/ Doporučení k řešení situace:

• Cílené rekvalifikační programy, zejména na profese orientované na udržitelnost a digitální ekonomiku
• Rozšíření odborného vzdělávání a učňovských programů
• Podporu přechodu pracovníků z přebytkových do nedostatkových sektorů (např. stavebnictví, obnovitelné energetiky)
• Zlepšení pracovních podmínek v náročných odvětvích
• Zjednodušení uznávání odborných kvalifikací
• Investice do jazykového vzdělávání
• Informační kampaně zaměřené na pracovníky i zaměstnavatele
• Posílení spolupráce mezi evropskými veřejnými službami zaměstnanosti.

Kompletní dokument EURES Report on labour shortages and surpluses 2024 >

Vladimíra Drbalová