Jak zvládnout nástupnictví ve firmě

1. díl seriálu o nástupnictví |
---|
Český byznys zažívá vlnu odchodů do důchodu. První porevoluční generace podnikatelů postupně zjišťuje, že předání či odprodej životního díla jsou daleko sofistikovanější, než to vypadá. Jen sepsat závěť nebo darovat podíly nestačí. Celý popis tohoto komplexního a citlivého procesu by vystačil na seriál.
Svaz průmyslu a dopravy proto spojil síly s experty na mezigenerační nástupnictví a předání majetku ze společnosti Wardens a připravil sérii článků právě na toto téma s praktickými radami a doporučeními.
Zakladatel, který vybudoval úspěšnou firmu či dokonce skupinu firem, v určitou chvíli začne, respektive měl by začít, přemýšlet nad tím, jak si představuje její budoucnost poté, co ji přestane řídit nebo tu již nebude mezi námi. Je přeci nepochybné, že tento okamžik nastane, jen není jasné kdy, a zda k předání dojde za předem připravených pravidel či živelně a se značným rizikem (příkladem může být například stále probíhající boj dědiců o skupinu Karsit).
Budoucností firmy pak myslíme nejenom její vlastnictví, ale i řízení. Pro podnikatele, kteří od počátku budují svoji firmu s tím, že ji ve vhodném okamžiku prodají (a doufají, že tento okamžik vystihnou), tato úvaha může být v určitém ohledu jednodušší. Ale i tito podnikatelé řeší, či by měli řešit, nástupnictví manažerské a zvažovat to, jak chtějí získaný majetek chránit co nejlépe pro další generace (a někdy také chránit další generace před rychle nabytým bohatstvím).
Téma je pak složitější a citlivější pro podnikatele, kteří vnímají svoji firmu jako „rodinnou“, a rádi by předali jak její vlastnictví, tak její správu na své potomky. Velká řada podnikatelů buduje své firmy a majetek právě pro své děti. Chtějí vytvořit rodinnou firmu, která bude ovládána jejich rodinou napříč generacemi (budují tak podnikatelskou rodinu). A zde platí, čím více dětí (a více vztahů), tím je situace náročnější.
Téma nástupnictví či mezigenerační předání majetku je u nás stále poměrně nové. První (porevoluční) generace podnikatelů, zakladatelů, začala podnikat před zhruba 30 lety a právě postupně odchází do podnikatelského důchodu. Možná se zeptáte, v čem je předání složité? Vždyť není nic jednoduššího než sepsat závěť či darovat podíly dětem, a říci, kdo firmu bude řídit.
Jen třetina firem přežije předání na druhou generaci
Opak je pravdou, mezigenerační předání majetku (tedy nejenom podílů ve firmách) patří k velmi citlivým projektům, které bohužel nezřídka končí neslavně. Ostatně proto se v řadě jazyků objevuje pořekadlo, které v anglickém jazyce zní: „from shirtsleeves to shirtsleeves in three generations“ (volně přeloženo „z chudoby do chudoby během tří generací“), a které bohužel reflektuje historickou zkušenost, že vybudovaný majetek málokdy přečká do čtvrté generace.
Ostatně řada zahraničních studií uvádí, že pouze cca 33 % firem přežije předání na druhou generaci a cca 10 % na generaci třetí. Všichni jistě známe nějakou „dlouhověkou firmu“, která v rámci rodiny přečkala generace, viz Baťa, Ford, Fiat, Beretta, Haniel, Merck, Victorinox atd. Ale počet podnikatelů, kteří toto nezvládli, je podstatně více.
Proč tomu tak je? Podnikání je spojeno s rizikem a je dynamické. Požadavky na řízení malé firmy jsou zcela jiné než u velké firmy se stovkami zaměstnanců, či diverzifikované skupiny firem. A když se ke komplexitě podnikatelského světa přidá svět emocí, rodinných vztahů, rostoucího počtu členů rodiny (téma přiženěných manželů či manželek a téma rozvodů), vzniká specifické propojení tří systémů, které fungují na zcela odlišných principech – rodina / management / vlastnictví. Zákonitě pak dochází ke střetům a konfliktům. Byznys funguje na výkonu a platí princip nadřízenosti a podřízenosti, v rámci rodiny je obvyklá rovnost (a ideálem je vzájemná láska a podpora).
Podnikatel, který chce úspěšně budovat rodinnou firmu, tedy musí řešit nejenom byznysové otázky, ale musí pracovat na udržení přiměřeně dobrých vztahů v rámci „rodinně-vlastnické“ skupiny. Vždyť k výměně na určitých pozicích dojde pouze s ohledem na příslušnost k rodině.
A existuje nějaké řešení? Je nějaká „dobrá praxe“ jak téma předání zvládnout? Ano je. Danému tématu se před několika desítkami let začali věnovat zahraniční odborníci (univerzity Harvard, Yale, IMD, WIFU atd.), kteří postupně vytvořili řadu postupů a doporučení, které byly postupně dotvořeny v rámci reálné praxe a poměrně úspěšně pomáhají zvládat nástupnické výzvy. Tuto praxi (samozřejmě upravenou pro naše právní a ekonomické prostředí) mohou využít i čeští podnikatelé, a řadu z nich vám představíme v sérii článků.
Jak si povede modelová rodina?
Naší modelovou rodinou bude podnikatelská rodina Novákových:
Manželé Petr (60) a Jana (56) Novákovi, jsou zakladateli a společníky společnosti Novákovi 1990 s.r.o., která podniká ve strojírenství, dosahuje obratu cca 750 milionů Kč, kde každý z manželů vlastní 50 %, a kterou stále řídí Petr, a kdy Jana za společníky dohlíží na finance. Manželé mají 3 děti, syna Pavla (30), dcery Alenu (28 let) a Moniku (24 let), kdy pouze Pavel je ve společnosti zatím aktivní. A jelikož manželům nedávno zemřel společný kamarád, který vybudoval úspěšnou distribuční firmu, a mezi jeho dědici se rozhořel spor, uvědomili si Novákovi, že by měli začít řešit budoucnost firmy i jejich rodiny.
Došlo jim, že dané téma je pro ně i kvůli nutnosti zachování dobrých vztahů v rámci rodiny zásadní a že bude vhodnější, když zapojí nezávislého odborníka, který by jim byl oporou.
A začali se jej ptát: Jsou nějaké základní tipy pro dobré zvládnutí tohoto projektu? Jak připravit nástupnický projekt? Kdo by měl firmu řídit, tj. člen rodiny či profesionál mimo rodinu? Jaká nastavit pravidla pro správu a řízení? Není lepší firmu prodat? Když ji neprodáme, jak vhodně předat vlastnictví a nastavit pravidla správy? Slyšeli jsme o nadačních a svěřenských fondech... Co to je rodinná ústava?
Na situaci podnikatelů Novákových a jejich firmy si v příštích dílech nastíníme dobrou praxi a doporučení, jak téma nástupnictví zvládnout co nejlépe, a to jak na straně firmy, tak vlastnické rodiny.
Stanislav Servus, partner Wardens
Stanislav Servus se specializuje na oblast ochrany a správy rodinného majetku, tvorbu rodinných ústav, nadační a svěřenské fondy, mezigenerační transfer bohatství, transakce a korporátní právo, řešení komplikovaných vztahů mezi společníky a členy rodin. Advokacii a poradenství se věnuje přes dvacet let. O Wardens: Experti na téma mezigeneračního nástupnictví a předání majetku. Sílu Wardens tvoří zkušenosti partnerů: Radka Dudáše (family business, tvorba strategie a transformace firem), Stanislava Servuse (family business governance, nadační a svěřenské fondy), Jana Bubeníka (personalistika a vztahy v rodině) a Pavla Lhotky (family governance a finanční řízení). Díky nim je možné proměnit nástupnictví z potenciální hrozby v příležitost k růstu a stabilitě pro další generace podnikatelské rodiny. |
---|