Rodinná ústava jako nástroj pro správu majetku a plánování

Ilustrační foto

6. díl seriálu o nástupnictví 

Co je to vlastně rodinná ústava? Tento specifický písemný instrument vytvořila zahraniční odborná praxe v oblasti správy rodinných firem, která se nepochybně inspirovala u kodexů šlechtických rodů (takzvaných Hausgesetze – mají ho například Lichtenštejnové), a to s rozličnými názvy, jako jsou Family Charter, Family Business Protocol, Familienverfassung. V češtině jim nejlépe odpovídá pojem rodinná ústava, a proto i my tento termín v praxi používáme.

Rodinná ústava stojí na vrcholu systému pravidel správy majetku podnikatelské rodiny, který se označuje jako Family Business Governance. Velmi zjednodušeně se dá říci, že se jedná o určitou formu základního kodexu dané rodiny, jehož obsahem zpravidla bývají základní hodnoty, principy a pravidla společného fungování příslušné podnikatelské rodiny při správě rodinného majetku, včetně témat vlastnického nástupnictví, zapojení do řízení, práce pro rodinnou firmu, distribuce zisku či podpory členů rodiny atd.

Nutno zdůraznit, že rodinná ústava nemá žádné právní ukotvení a obvykle nebývá dokumentem, který by měl splňovat podmínky na právně závazný dokument (smlouvu), a jako celek zpravidla právně závazná nebude.

Řada klientů se proto ptá, proč je dobré rodinnou ústavu vyhotovit? Proč nad něčím, co nikoho právně nezavazuje, trávit čas. Naše již poměrně dlouhá praxe a zkušenosti jak zahraničních, tak českých kolegů a podnikatelů, však potvrzují, že rodinná ústava a zejména aktivní práce rodiny na její přípravě je jeden ze zásadních prvků přípravy rodiny na společnou správu rodinného majetku. Proč?

Cílem odpovědných vlastníků je připravit další generace na to, aby byly schopné spravovat předaný majetek, dokázaly jej rozvíjet, a to bez destruktivních konfliktů a rodinných válek. A pro tento účel také vytvořit rámec a pravidla, a to na základě zjištění představ zakladatelů, jejich manželů či manželek a potomků, a zároveň tak, aby respektovala situaci a poměry v dané rodině –  jak tomu ostatně bylo i u výše zmíněných šlechtických rodů.

Jestliže chceme, aby byla rodina a její členové připraveni na situaci, kdy zakladatel zemře či se vzdá své kontroly, a záměrem je, aby další generace členů rodiny dynastický záměr společné správy majetku akceptovala, byla aktivní a zapojená, je nezbytné členy rodiny do přípravy zapojit. Pouze tak lze ladit vzájemné představy a očekávání. Zejména tak lze zjistit, jaký přístup budou mít potomci ke společné budoucnosti, jaké mají obavy, jaká témata je nutno řešit a na jakých principech bude panovat shoda.

Zahraniční praxe a řada studií renomovaných společností jasně potvrzuje, že právě rodinná ústava, resp. systém family business governance, hraje zcela zásadní roli při úspěšné dlouhodobé správě rodinného jmění.

V posledních několika letech jsme pracovali na řadě projektů rodinných ústav, přičemž z těchto našich zkušeností je patrné, že:

  • Rodinnou ústavu si vytvářejí rodiny, pro které je důležité jak zachování souladu v rámci rodiny, tak vhodná správa a rozvoj rodinné firmy či dalšího majetku, který chtějí spravovat společně dlouhodobě;
  • Rodinnou ústavu a nastavení řeší zakladatelé, kterým záleží na tom, aby jejich potomci měli svoji pozici jednodušší a uvědomují si, jak je toto téma citlivé;
  • Zakladatelé si uvědomují, že pro úspěšné mezigenerační předání nestačí právní a daňové nastavení, které je jen prostředkem pro dosaženích určitých záměrů a jestliže nefungují dobře vztahy v rodině, tak ani sebelepší právní struktura majetek neochrání.

Hlavní vybrané body rodinné ústavy:

a) Základní rodinné hodnoty, které většinou v praxi formulujeme na základě individuálních diskusí a společného workshopu. Ač je to spíše teoretické cvičení, tak jeho cílem je zejména pomalu otevřít debatu na další zásadnější oblasti, ale i vyhodnotit spolupráci členů rodiny a jejich styl komunikace. Ostatně jestliže by nebyla shoda na základních hodnotách, asi by bylo velmi těžké shodnout se na dalších pravidlech.

b) Rodinná a vlastnická vize, tzv. společný sen. Zde je cílem stručně vymezit základní směr, kterým se chce rodina pohybovat při správě rodinného majetku.

c) Principy pro mezigenerační předání vlastnického práva, resp. principy pro výkon vlastnických práv, případně práv, co se týče rodinné majetkové struktury – např. nadační či svěřenský fond. Jak bylo uvedeno již dříve, je zásadní téma vlastnické nástupnictví a je třeba vyjasnit, zda má být pro budoucnost přímé vlastnictví členů rodiny či nepřímé prostřednictvím zvolené struktury. Pravidla pro případné převody podílů, včetně principů pro dědické nástupnictví. Základní principy pro distribuci dividend či jiných výnosů.

d) Pravidla, co se týče manželského majetkového režimu (rodinný majetek a výnosy z něj nemají spadat do SJM). Kdy zakotvení v rámci rodinné ústavy pomáhá členům rodiny otevírat toto citlivé téma do budoucna.

e) Téma odpovědného vlastníka, tedy kdo může být vlastníkem, jaká jsou očekávání a jaké principy by měl ve své této roli naplňovat.

f) Základní principy pro možné zapojení členů rodiny do řízení či správy rodinného majetku, tj. do rodinné firmy či firem či ochranné struktury, a to zejména v pracovních (výkonných – zaměstnanci, členové orgánů) tak nevýkonných pozicích (členové dozorčí rady atd.). Diskutuje se téma odměňování.

g) Nastavení rodinné rady, komunikačních a diskusních platforem rodiny, které mají sloužit rodině při správě společných záležitostí, a zároveň nastavení propojení s orgány rodinné firmy či rodinné majetkové struktury. S tímto souvisí pravidla společné komunikace a komunikačních platforem, což je téma dosti zásadní, jelikož řada problémů vzniká špatnou komunikací a vzájemnými nedorozuměními.

h) Téma podpory členů rodiny z rodinné firmy či ochranné struktury a případně téma filantropie.

i) Základní pravidla pro řešení konfliktů, kdy danou neshodu nedokážou zapojení členové rodiny vyřešit spolu, tj. kdo má být zapojen z rodiny (rodinná rada) případně mimo rodinu (mediátor).

V tomto ohledu je podstatné vedení projektu osobou, která má důvěru členů rodiny, a která dokáže členy rodiny rozmluvit (otevřít se), zapojit a zároveň eliminovat zlé hádky.

Příběh Novákových 

Zde se vraťme k dříve představenému příběhu Novákových a jejich společnosti Novákovi 1990 s.r.o., (obratu cca 750 milionů Kč, každý z manželů vlastní 50 %, manželé mají 3 děti, syna Pavla (30), dcery Alenu (28 let) a Moniku (24 let)).

Pan Novák, jeho manželka i děti, se na doporučení pana Chytrého shodli na tom, že si zkusí společně pod vedením pana Chytrého sepsat „rodinnou ústavu podnikatelské rodiny Novákových“.  Pan Chytrý rodině vysvětlil, že právě při práci na jejich rodinné ústavě si budou moci prodiskutovat zásadní prvky a témata jak nástupnického procesu, tak budoucí spolupráce rodiny při správě majetku, a to v rámci jasně ohraničeného projektu a pod vedením zkušeného partnera. A když se podaří dosáhnout shody, bude to ukázka toho, že rodina je dobré cestě k úspěšnému mezigeneračnímu předání.

Manželé si uvědomili, že je pro ně opravdu vhodnější si nejdříve zkusit s dětmi vyjasnit a nastavit základní představu a principy pro předávání, spolupráci rodiny, zapojení do vedení firmy, dělení zisku, možnosti vystoupení z rodinného podnikání v rámci jednoho separátního projektu, kdy výsledkem bude jejich rodinná ústava či spíše manuál pro další postup. Teprve po jejím odsouhlasení by se případně pokračovalo v dalších krocích a případném nastavení nadačního fondu či případných převodech, což pak vyžaduje již vyšší náklady a zásahy do struktury společnosti a majetku. 

Další díly série

Stanislav Servus, Pavel Lhotka, partneři Wardens

Stanislav Servus se specializuje na oblast ochrany a správy rodinného majetku, tvorbu rodinných ústav, nadační a svěřenské fondy, mezigenerační transfer bohatství, transakce a korporátní právo, řešení komplikovaných vztahů mezi společníky a členy rodin. Advokacii a poradenství se věnuje přes dvacet let.

Pavel Lhotka se zabývá poradenstvím v oblasti controllingu, řízení firem a vyhledávání managementu (Executive search). Klientům pomáhá zlepšovat efektivitu pomocí lepší spolupráce a komunikace v rámci rodiny i firmy a těží z dlouholetých zkušeností z finančního řízení a managementu získaných v nadnárodních firmách za více než 25 let. 

O Wardens: Experti na téma mezigeneračního nástupnictví a předání majetku. Sílu Wardens tvoří zkušenosti partnerů: Radka Dudáše (family business, tvorba strategie a transformace firem), Stanislava Servuse (family business governance, nadační a svěřenské fondy), Jana Bubeníka (personalistika a vztahy v rodině) a Pavla Lhotky (family governance a finanční řízení). Díky nim je možné proměnit nástupnictví z potenciální hrozby v příležitost k růstu a stabilitě pro další generace podnikatelské rodiny. 

 

Související články