Krize rodinné firmy: Co ji způsobuje a jak ji při nástupnictví zvládnout

Ilustrační foto

4. díl seriálu o nástupnictví 

Rozdílné představy o budoucím směřování firmy mezi otcem a synem mohou vést až k tomu, že nástupnická generace podnik opustí. Ve společnostech vlastněných více větvemi rodiny zase často vzniká napětí například při rozhodování o zapojení jednotlivých členů do vedení podniku, což může narušit rovnováhu sil a zhoršit schopnost dělat rozhodnutí včas. V praxi tak drobné rozdíly v očekávání dokážou rychle přerůst v konflikt, který přechází do otevřené krize – a ta se v rodinné firmě obvykle šíří rychleji než v běžné korporaci.

Rodinné firmy přitom patří mezi nejstabilnější pilíře ekonomiky. Opírají se o osobní hodnoty, dlouhodobý horizont investic. Tyto přednosti se však mohou při nedostatečné komunikaci, nejasných rolích nebo napjatých vztazích rychle změnit v rizikový faktor, zejména ve chvíli, kdy se firma připravuje na mezigenerační předání. Zvlášť velkou zátěží je situace, kdy je podnik spoluvlastněn více rodinami – tehdy je krize manažerského nástupnictví často provázena i konfliktem mezi vlastníky.

Krize rodinné firmy – a zejména konflikty při řešení nástupnictví – patří mezi nejčastější a současně nejnebezpečnější okamžiky, které mohou ohrozit samotnou kontinuitu podnikání. Stejně jako v manažerských týmech i zde platí, že předání není jednorázový akt, ale řízený proces. Jeho úspěch závisí na komunikaci, sladění očekávání, schopnosti rodiny spolupracovat a přijetí nových pravidel.

Níže se zaměříme na hlavní spouštěče rodinné krize a na to, jak proces nástupnictví stabilizovat tak, aby se potenciální destruktivní moment změnil v příležitost pro růst další generace.

Co nejčastěji způsobuje krizi v rodinné firmě

  • Nejasná očekávání uvnitř rodiny

Častým spouštěčem krize je rozdílné vnímání budoucnosti firmy mezi zakladatelem a další generací. Zakladatel většinou očekává, že jeho nástupce bude pokračovat podobným stylem, avšak firma je dnes obvykle mnohem komplexnější než v době jejího vzniku. Pokud rodina téma neotevře včas, chybí prostor pro sladění očekávání – a v krizovém módu už se dohoda hledá velmi obtížně.

  • Absence dlouhodobého plánu

Bez plánu se zvyšuje riziko chaosu. Zakladatel může předávání oddalovat s tím, že „ještě není kam spěchat“. Když ale přijde neočekávaná událost, firma najednou nemá jasné vedení, vlastnická rodina není konzistentní v rozhodování a klíčové procesy se zastaví – typický obrázek krizového scénáře bez přípravy.

  • Nekomunikace a potlačené emoce

Emoce jsou v rodinném podnikání silnější než v běžných firmách. Strach, ztráta kontroly nebo potřeba uznání mohou blokovat racionální rozhodování. Pokud se tyto emoce dlouhodobě potlačují, situace zpravidla vyústí v konflikt s přímým dopadem na řízení firmy.

  • Nerovnováha mezi rodinou, firmou a vlastnictvím

Když nejsou jasně nastaveny role v rámci rodiny, vlastnictví a byznysu, vznikají konflikty překračující jednotlivé oblasti. Tyto konflikty se pak řetězí a často ústí v akutní krizi řízení.

Krize nástupnictví: když se rodinné vazby střetnou s řízením firmy

Krize nástupnictví vzniká především tam, kde není jasně určeno:

  • kam firma směřuje,
  • kdo ji povede a odkdy,
  • jaké kompetence má nástupce převzít,
  • zda a jak se má zapojit zbytek rodiny,
  • jaká bude role zakladatele po předání.

Krize eskaluje zejména tehdy, když:

  • chybí strategie rozvoje,
  • není připraven nástupce,
  • zakladatel odmítá uvolnit operativu,
  • rodina se neshodne na výběru nástupce,
  • zaměstnanci a partneři nerozumějí změnám,
  • není jasné, kdo rozhoduje a kdo kontroluje.

Zvlášť rizikové je tzv. dvojvládí, kdy zakladatel i nástupce jednají paralelně. V krizovém řízení je to nejhorší varianta – ztrácí se autorita, snižuje se důvěra a firma se ocitá v paralýze.

Modelový příklad z praxe

V rodinné výrobní firmě o 150 zaměstnancích začal nástupnický proces ve chvíli, kdy zakladatel nečekaně onemocněl. Syn, určený jako nástupce, nebyl formálně představen vedení ani obchodním partnerům a neměl přístup ke klíčovým informacím. Druhá větev rodiny požadovala vytvoření tříčlenného „přechodného vedení“, kde syn zakladatele nebude působit. Firma tak během dvou měsíců ztratila schopnost rozhodovat – dodavatelé čekali na platby, zaměstnanci nevěděli, kdo udává směr (klíčový zaměstnanci začali firmu opouštět), a banky začaly zpřísňovat podmínky financování. Teprve po ustavení krizového týmu, jasném určení pravomocí a zavedení pravidel pro rozhodování se podařilo firmu stabilizovat a vrátit se k řízenému předávání.

Jak rodinné firmě pomoci: klíčové kroky ke zvládnutí krize

1. Včasné otevření tématu a definování cílů

Rodina musí nejprve vyjasnit:

  • čeho chce zakladatel dosáhnout,
  • kdy chce předat firmu,
  • jakou roli si přeje po předání,
  • jaké ambice v řízení firmy má další generace.

V krizovém řízení je klíčové tento krok neodkládat – jde o zásadní prevenci.

2. Stanovení pravidel a vytvoření rodinné ústavy

Formální rodinná dohoda pomáhá předejít nejasnostem. Definuje:

  • podmínky zapojení členů rodiny,
  • kompetence,
  • proces rozhodování,
  • roli rodiny ve vlastnictví i řízení.

3. Plán nástupnictví a jeho řízení

Dobrý plán zahrnuje:

  • milníky přípravy nástupce,
  • vyhodnotitelné cíle,
  • harmonogram předávání kompetencí,
  • komunikační plán,
  • definici okamžiku „ostrého řezu“.
  • Z pohledu krizového řízení je důležité mít rezervní scénář pro případ neočekávané události.

4. Nová role zakladatele

Zakladatel musí mít jasnou roli i po předání – ideálně v podobě mentora, člena dozorčí rady nebo garanta dlouhodobé strategie. Kritické pravidlo z pohledu řízení rizik: zakladatel ovlivňuje firmu prostřednictvím nástupce, nikoli paralelně vedle něj.

5. Jak pracovat s krizí, když už nastane

Pokud krize nástupnictví vypukne:

  • co nejrychleji pojmenovat problém,
  • stabilizovat rozhodovací pravomoci,
  • oddělit emoce od firemních rolí,
  • využít externí facilitaci,
  • vrátit se k dlouhodobé vizi rodiny.

Krize není selháním – je to okamžik, kdy se ukazuje, zda je firma připravena na změnu.

Shrnutí

Zakladatelé dokázali vybudovat úspěšné firmy díky vizi a odvaze ji realizovat. Nástupnictví by mělo být stejně promyšlenou součástí této vize. Na rozdíl od běžného strategického plánování však nástupnictví vyžaduje i řízení emocí, otevřenou komunikaci a schopnost zvládat napětí uvnitř rodiny. Podle našich zkušeností je klíčová včasná příprava, dostatečná časová rezerva a zapojení externí, nezávislé osoby, která pomůže zvládnout jak očekávané, tak krizové situace.

Další díly série

Radek Dudáš, Stanislav Servus, partneři Wardens 

Radek Dudáš pomáhá majitelům firem a investorům dosahovat vyšší efektivity a hodnoty jejich podnikání. Společně s klienty definuje klíčové a vedlejší části byznysu, navrhuje vlastnické strategie a podporuje jejich realizaci včetně posílení manažerských týmů. Při prodeji či akvizici firem zajišťuje kompletní ekonomickou agendu transakcí. Absolvent matematiky a informatiky má zkušenosti ze správy majetkových účastí investičních společností i z více než desetiletého působení v pozicích ředitele výrobních firem.  

Stanislav Servus se specializuje na oblast ochrany a správy rodinného majetku, tvorbu rodinných ústav, nadační a svěřenské fondy, mezigenerační transfer bohatství, transakce a korporátní právo, řešení komplikovaných vztahů mezi společníky a členy rodin. Advokacii a poradenství se věnuje přes dvacet let.

O Wardens: Experti na téma mezigeneračního nástupnictví a předání majetku. Sílu Wardens tvoří zkušenosti partnerů: Radka Dudáše (family business, tvorba strategie a transformace firem), Stanislava Servuse (family business governance, nadační a svěřenské fondy), Jana Bubeníka (personalistika a vztahy v rodině) a Pavla Lhotky (family governance a finanční řízení). Díky nim je možné proměnit nástupnictví z potenciální hrozby v příležitost k růstu a stabilitě pro další generace podnikatelské rodiny. 

 

Související články