Dlouhé sezení a stání připravuje české pracovníky zbytečně o zdraví
Čeští zaměstnanci churaví. Naše statistiky nemocnosti a zdravotních problémů obyvatelstva jsou v evropském srovnání podprůměrné. Máme nadprůměrný výskyt nádorových onemocnění, málo využíváme screeningové programy, opomíjíme preventivní zdravotní prohlídky. Dříve se u nás rozvíjejí zdravotní problémy, kterým by se dalo v některých případech úplně předejít.
Seminář Svazu průmyslu a jeho partnerů, který se odehrál na konci roku v Liberci, se zaměřil na jednu z primárních příčin našich zdravotních problémů – dlouhé sezení a stání při práci.
„Pilotní studie, která proběhla na naší KHS, potvrdila náš předpoklad, že zaměstnanci nekompenzují své sedavé zaměstnání dostatečně. Dokonce ani ti, kteří pracují v terénu, i když jejich pohybová aktivita byla výrazně lepší než u zaměstnanců pracujících trvale v kanceláři. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců potvrdily, že sedí 2 hodiny bez přerušení nebo sedí více jak 5 hodin denně. Čtvrtina zaměstnanců potvrdila, že sedí více jak 10 hodin denně,“ popsala Jana Loosová, ředitelka Krajské hygienické stanice Libereckého kraje (KHS LK).
Při dlouhém sezení a stání se správně neprokrvuje organismus, ochabuje svalstvo a dochází k degenerativním změnám v oblasti páteře. Zvyšuje se hlavně riziko kardiovaskulárních chorob.
„Ideálně by pracovníci měli být schopni při práci zaujímat různé polohy a střídat sezení, stání a pohyb. Opakem sezení není stání, ale pohyb. Lidé by měli v práci sedět, když je to nutné, stát, když chtějí, a chodit nebo se pohybovat, když mohou,“ podotýká Kateřina Forysová, ředitelka odboru hygieny práce KHS LK.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by dospělí jedinci měli být aktivní alespoň 150 minut střední intenzity nebo 75 minut vysoké intenzity pohybové aktivity týdně, případně vhodně kombinovat obě intenzity. Denně se jedná o 20 minut střední nebo 10 minut intenzivní pohybové aktivity, jakákoliv aktivita navíc už se počítá k podpoře zdraví.
„Střední intenzitu pozná laik tak, že se mírně zadýchává a obecně již není schopen mluvit v dlouhých větách. Převažujícím typem pohybu by měla být aerobní aktivita. Vhodnými příklady jsou svižná chůze, rekreační jízda na kole či plavání. WHO dále doporučuje alespoň dvakrát týdně rozvíjet při cvičení sílu hlavních svalových skupin. V kontextu sedavého chování je obecně doporučeno redukovat sezení, jak jen je to možné, a nahrazovat dobu strávenou sezením alespoň mírnou intenzitou pohybové aktivity,“ apeluje Lukáš Rubín, vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu Technické univerzity v Liberci.
Od roku 2025 jsou v české legislativě zařazeny takzvané programy podpory zdraví, na základě kterých mohou zaměstnavatelé dobrovolně pečovat o zdraví zaměstnanců i nad rámec povinných předpisů BOZP. Dlouhodobé sezení a stání tak představují ideální příležitost k vytvoření první podobné strategie pro podniky, které se podpoře zdraví svých pracovníků ještě nevěnují.
Přečtěte si také:
Zdravotnictví pro budoucnost: primární a ambulantní péče