Zdravotnictví pro budoucnost: dlouhodobá a následná péče
České zdravotnictví stojí před zásadní demografickou výzvou. Až 58 % seniorů s omezením soběstačnosti nedostává potřebnou péči. S přibývajícím věkem populace se tento problém bude prohlubovat. Bez systémové reformy hrozí nejen zhoršení kvality života seniorů, ale také další přetížení akutní péče a zhoršení efektivity celého systému.
Zásadní roli zde hraje právě dlouhodobá a následná péče – oblast, která byla dlouhodobě mimo hlavní proud reforem. Pokud má být zdravotnictví udržitelné a dostupné, je nezbytné nastartovat její dynamický rozvoj.
Proč je reforma dlouhodobé a následné péče nevyhnutelná?
Stárnutí populace: Už dnes 58 % seniorů se třemi a více omezeními v každodenních činnostech nemá přístup k potřebné pomoci.
Rostoucí poptávka: Aby se jen udržela současná úroveň dostupnosti, bude do roku 2035 potřeba navýšit kapacity o 2 800 lůžek ročně.
Neefektivní využití akutní péče: Nedostatek kapacit v pobytových službách vede k tzv. sociálním hospitalizacím – tedy zbytečnému pobytu pacientů na akutních lůžkách.
Slabé terénní služby: Propojení zdravotní a sociální péče je nedostatečné, systém je roztříštěný, nepřehledný a administrativně náročný.
Nestabilní financování: Poskytovatelé služeb fungují pod tlakem ročních dotačních výzev, chybí systém plánování a sledování kvality.

Co s tím? Klíčová doporučení pro udržitelný rozvoj péče
Svaz průmyslu ve spolupráci s Iniciativou pro efektivní zdravotnictví přináší konkrétní návrhy na změny, které mohou zefektivnit a stabilizovat celý systém:
- Masivní navýšení kapacit
Je potřeba vybudovat až 39 000 nových lůžek do roku 2035, a to kombinací veřejných investic, PPP modelů a pobídek pro soukromé poskytovatele. - Rozvoj domácí a terénní péče
Integrovat domácí zdravotní péči, pečovatelské služby a mobilní hospice do jednotného modelu. Zavést motivační financování pro poskytovatele, kteří nabídnou komplexní službu „pod jednou střechou“. - Zajištění stabilního financování
Nahradit roční dotační režim víceletými neinvestičními transfery a dlouhodobými smlouvami, které umožní plánování rozvoje i personální stabilitu. - Chytré plánování podle potřeb
Vytvořit národní nástroj pro geografické mapování poptávky (GIS) a identifikaci „bílých míst“ v síti péče. - Transparentnost a kvalita péče
Zavést benchmarking poskytovatelů, pravidelné hodnocení kvality a zpřístupnění dat pro odborníky i veřejnost. - Rozvoj case managementu
Posílení role koordinátorů péče (case managerů), kteří pomohou klientům i rodinám zorientovat se v systému, propojit služby a zjednodušit nástup péče.
Dlouhodobá a následná péče nejsou okrajem systému – jsou jeho nepostradatelnou součástí. Pokud má být české zdravotnictví dostupné, efektivní a udržitelné, musíme jednat teď: navýšit kapacity, propojit služby a nastavit systém, který bude odpovídat realitě stárnoucí společnosti.