Zdravotnictví pro budoucnost: lůžková péče
Česko má jednu z nejhustších sítí nemocnic v Evropě – více než 160 zařízení se zhruba 49 tisíci lůžky. Disponujeme také nadprůměrně vysokým počtem jednotek intenzivní péče. Přesto, a do určité míry právě proto, akutní lůžková péče spolyká zhruba 57 % všech výdajů veřejného zdravotního pojištění, ačkoliv reálná poptávka ve společnosti roste zejména po následné, dlouhodobé a domácí péči.
Zdravotnictví tak stojí před klíčovým rozhodnutím: jak optimalizovat akutní lůžka, lépe pracovat s personálem a zvýšit koordinaci mezi jednotlivými částmi systému, aniž by došlo k omezení dostupnosti nebo kvality péče.
Proč je transformace akutní péče nevyhnutelná?
Nerovnováha kapacit: Lůžka i personál jsou regionálně nerovnoměrně rozložené, obložnost (využití dostupné lůžkové kapacity v nemocnici) se pohybuje pod optimem.
Demografická realita: S rostoucím věkem populace přibývá pacientů s více diagnózami (multimorbidita). Například hospitalizace pacientů s demencí jsou v Česku v průměru o desítky dní delší než v EU.
Fragmentace péče i personálu: Síť nemocnic je roztříštěná, v mnoha případech neefektivní. Mnoho oddělení funguje v nepřetržitém režimu s vysokou mírou přesčasů.
Nedostatek návazné péče: Chybí kapacity pro následnou a dlouhodobou péči – pacienti zůstávají na akutních lůžkách déle, než by bylo nutné.
Co s tím? Klíčová doporučení pro zefektivnění
Svaz průmyslu ve spolupráci s Iniciativou pro efektivní zdravotnictví přináší konkrétní návrhy na změny, které mohou zefektivnit a stabilizovat celý systém:
- Chytrá transformace lůžkového fondu
Zvýšit průměrnou obložnost na 70–85 %, přeměnit málo využívaná akutní lůžka na lůžka následné a dlouhodobé péče. Podpořit rozvoj jednodenní chirurgii a denních stacionářů, které uvolní kapacity. - Centralizace vybraných výkonů, ne řušení péče
Komplexní výkony soustředit do specializovaných center, kde platí přímá úměra: vyšší objem = lepší výsledky. Regionální nemocnice by měly rozvíjet roli komunitních center (interna, geriatrie, rehabilitace a následná péče). - Lepší koordinace cesty pacienta
Zavést koordinační role (např. case managera) pro plánování a propouštění a překladu pacientů. Elektronické objednávky, sdílení zdravotnických dat a provázání nemocniční, ambulantní i online péče (např. formou „online pohotovosti“ či call center). - Posílení geriatrie a komunitních služeb
Zvýšit dostupnosti geriatické péče, podpora multidisciplinárních týmů, důraz na domácí a komunitní péči. Výsledkem bude kratší doba hospitalizace, méně rehospitalizací a větší kvalita života pro starší pacienty. - Digitalizace a redukce administrativy
Plně elektronická zdravotnická dokumentace, automatický přepisy z hlasu, sdílený zdravotní záznam a přehledná data. Cílem je vrátit lékařům čas na pacienty, ne na papíry. - Efektivnější práce s personálem
Rozšířit kompetence sester a klinických farmaceutů, snížení přesčasů, flexibilní úvazky, prorodinné benefity. Cíleně posilovat personální kapacity v nejvíce ohrožených regionech.
Projděte si studii Zdravotnictví pro budoucnost a zjistěte, jak zefektivnit akutní lůžkovou péči.
Reforma akutní péče je o funkční transformaci nemocnic. Například málo využívaná oddělení lze přetvořit na ta, která odpovídají skutečným potřebám regionu. Podmínkou je propojení všech článků systému, digitalizace, chytrá organizace práce a personální stabilita.
