Regulační prostředí v Evropě se stává konkurenční nevýhodou

Byznys volá po regulatorní přestávce a prostoru po nadechnutí. Obavy vzbuzují i opatření USA v rámci zákona o snižování inflace.
Ve dnech 14. – 16. prosince 2022 se v Bruselu uskuteční summit hlav států a předsedů vlád členských států EU a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a zasedání Evropské rady.

Prohlášení BusinessEurope adresované Evropské Radě akcentuje dva klíčové požadavky:

• Evropské podniky se potřebují nadechnout: Následky pandemie COVID, válka na Ukrajině a nerovné podmínky vytvořené americkým zákonem o snižování inflace znevýhodňují evropské podniky stále více vůči USA a dalším částem světa, kde je budoucí růst být očekáván. Nacházíme se v bodě obratu, kdy se regulační prostředí v Evropě stává vážnou konkurenční nevýhodou pro průmysl. Lepší regulace, snížení zátěže podniků a posouzení dopadů politik na mezinárodní konkurenceschopnost jsou pro budoucí růst a vyhlídky zaměstnanosti důležitější než kdy jindy. EU se musí odklonit od „business as usual“ a regulovat méně a lépe.. Evropská rada proto musí naléhavě prosazovat silnější kulturu „lepší regulace“, v níž musí být klíčovým hlediskem zachování konkurenceschopnosti malých a středních podniků i větších podniků. Spoléháme na to, že Rada spojí síly s Komisí a Evropským parlamentem, aby společnostem zmírnila legislativní zátěž a zajistila, že bude splněn slib zavést „competitivess check“ pro všechny politické a legislativní iniciativy.
• Rovné podmínky přes Atlantik
  V současném geopolitickém kontextu jsou transatlantické vztahy a respektování obchodu založeného na pravidlech oběma stranami důležitější než kdy jindy. Evropský byznys je znepokojen opatřeními, o kterých USA rozhodly v rámci zákona o snižování inflace. Taková opatření jsou v rozporu s pravidly WTO, protože jsou diskriminační vůči vývozu zahraničních společností a mají dopad na investice v EU. Věříme, že se podaří najít vyjednané řešení, zejména pro elektrická vozidla, dříve, než legislativa vstoupí v platnost v lednu 2023. Pokud se nepodaří najít řešení, museli bychom zvážit jiné možnosti. Kromě toho musíme myslet na opatření, která podpoří konkurenceschopnost a investice v EU.
  Snížení nákladů na podnikání přes Atlantik prostřednictvím činnosti TTC zůstává hlavní prioritou. Ambiciózní a produktivní TTC může posílit naše ekonomiky, připravit naše společnosti na přijetí nových technologií a efektivně reagovat na výzvy netržních ekonomik, které nesdílejí naše hodnoty.

Program Evropské Rady:

Summit EU-ASEAN
EU vnímá ASEAN jako klíčového partnera v dynamickém regionu jihovýchodní Asie a má zájem o další rozvoj vzájemných vztahů v oblasti ekonomiky i bezpečnosti, o společnou podporu multilateralismu, součinnost v udržitelném rozvoji a o hledání synergií mezi strategiemi obou uskupení pro Indo-Pacifik. ASEAN klade důraz na svou tzv. centralitu v regionu jihovýchodní Asie, která je základem většiny hlavních platforem politické a bezpečnostní infrastruktury v regionu. Zároveň zůstává otevřený ke spolupráci s externími partnery, zejména v definovaných oblastech prioritního zájmu. Přijetí Strategie EU pro Indo-Pacifik otevřelo cestu ke společnému hledání synergií a projektů vzájemné spolupráce. S
Ukrajina
ČR prosazuje všestrannou a dlouhodobou podporu Ukrajiny, která je také prioritou CZ PRES. ČR plně podporuje pokračování podpory Ukrajině v politické (vč. jejího přibližování ke členství v EU), vojenské, humanitární i stabilizační rovině. Zároveň apeluje na své partnery, aby v této podpoře pokračovali, zejména ve vojenské oblasti. Klíčové je i nadále udržet jednotu EU a dalších spojenců v sankcích proti Rusku.

Hospodářská situace
Energetika
Komise 18. října představila návrh nařízení Rady o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu. Návrh byl předložen v reakci na rostoucí náklady na energii způsobené nedostatky v (např. venkovní vytápění nebo vytápění bazénů u obytných budov)dodávkách plynu a elektřiny a relativně neflexibilní poptávce po energii vedoucí k výraznému zvýšení cen a volatility cen plynu a elektřiny v EU. Absence společného evropského řešení by nevyhnutelné vedla ke konkurenci členských států v zajišťování alternativních dodávek plynu a k vnitrostátním opatření proti těmto trendům, které by tříštily vnitřní trh a nezaručovaly solidaritu. Zároveň manipulace Ruské federace s trhy prostřednictvím záměrného přerušování toků plynu vedly k prudkému nárůstu cen energií v Unii, což ohrožuje nejen hospodářství v Unii, ale i bezpečnost dodávek. Nařízením se zavádějí i další solidární opatření v případě skutečného nedostatku dodávek plynu doplňující stávající pravidla. Nová pravidla umožňují členským státům, aby snížily spotřebu plynu u chráněných zákazníků, která není nezbytně nutná, tak aby bylo možné dodávat plyn pro potřeby základních služeb a průmyslových odvětví. Základní spotřeba u chráněných zákazníků (například vytápění vnitřních prostor v domácnostech, školách a nemocnicích) bude zajištěna za všech okolností.

Hospodářská situace v EU a eurozóně
Ekonomika EU je nadále ovlivňována průběhem války na Ukrajině, na druhou stranu se projevil mj. vliv rozvolnění protiinfekčních opatření a obnovených cest do zahraničí. Hospodářský výhled na rok 2023 však počítá s rozsáhlou stagnací a vysokou inflací, s mírným oživením růstu a výrazným zkrocením inflace v roce 2024. Prognóza závisí především na předpokladu, že se EU vyhne ochromujícímu nedostatku plynu. Vzhledem ke dvouciferné míře inflace se centrální banky chystají razantněji normalizovat měnové podmínky. Trhy práce zůstávají odolné, navzdory zpomalující se poptávce. Nízký ekonomický růst a rostoucí úrokové sazby zatěžují rozpočtové schodky, ale dluhový poměr klesá.

Přezkum fiskálních pravidel EU
Dne 9. listopadu Komise vydala své sdělení, jež obsahuje vodítka ke změnám fiskálního rámce EU, a to v návaznosti na proběhlé debaty o budoucím nastavení rámce správy hospodářských záležitostí. Na základě tohoto dokumentu bude zapotřebí dosáhnout politické shody států EU a Komise o budoucí podobě tohoto rámce. Poté EK vydá odpovídající legislativní návrhy. EK navrhuje jednodušší rámec fiskálního a makroekonomického dohledu v zájmu zajištění udržitelnosti veřejných financí a zároveň podpory udržitelného a inkluzivního růstu. Za tímto účelem by ČS měly (podle nových pravidel) navrhnout střednědobé plány definující patřičné tempo fiskální konsolidace, a to za respektování společného rámce EU.

Příloha: prohlášení BusinessEurope Evropské Radě