OECD publikovalo Průběžný ekonomický výhled (únor, 2024)

Globální růst se v roce 2023 ukázal jako odolný a inflace klesala rychleji, než se předpokládalo. Ne však v Evropě. 

Generální tajemník OECD Mathias Cormann a hlavní ekonomka OECD Clare Lombardelliová prezentovali průběžný ekonomický výhled OECD. Zatímco Spojené státy a mnoho rozvíjejících se tržních ekonomik zaznamenaly silný růst,  ke zpomalení došlo ve většině evropských zemí.

Přinášíme výbrané informace z výhledu: 

• Předpokládá se, že růst globálního HDP se v roce 2024 sníží z 3,1 % v roce 2023 na 2,9 % a poté se v roce 2025 s uvolněním finančních podmínek zotaví na 3,0 %.
• Předpokládá se, že inflace se do konce roku 2025 ve většině zemí G20 vrátí na cílovou úroveň. Celková inflace v ekonomikách skupiny G20 by měla podle projekcí klesnout z 6,6 % v roce 2024 na 3,8 % v roce 2025, přičemž jádrová inflace ve vyspělých ekonomikách skupiny G20 by se měla zmírnit na 2,5 % v roce 2024 a 2,1 % v roce 2025.
• Podmínky na trhu práce se staly vyváženějšími.
• Mezi hlavní rizika pro světovou ekonomiku patří vysoké geopolitické napětí, zejména na Blízkém východě, které by mohlo narušit trhy s energiemi, a možnost volatility finančních trhů v důsledku neočekávaných inflačních tlaků. Útoky na lodě v Rudém moři prudce zvýšily náklady na dopravu a prodloužily dodací lhůty, čímž narušily výrobní harmonogramy a zvýšily cenové tlaky.

Roční růst HDP ve Spojených státech by měl být i nadále podporován výdaji domácností a silnými podmínkami na trhu práce, ale měl by se zmírnit na 2,1 % v roce 2024 a 1,7 % v roce 2025. Růst HDP v eurozóně by měl v roce 2024 činit 0,6 % a v roce 2025 1,3 %, přičemž v nejbližším období bude aktivita brzděna přísnými úvěrovými podmínkami a poté se s posílením reálných příjmů zvýší. Očekává se, že růst v Číně i přes další politické stimuly zpomalí na 4,7 % v roce 2024 a 4,2 % v roce 2025, což odráží utlumenou spotřebitelskou poptávku, vysoké zadlužení a slabý trh s nemovitostmi.

Měnová politika musí zůstat obezřetná, aby zajistila trvalé omezení základních inflačních tlaků. Existuje prostor pro snižování základních úrokových sazeb v souvislosti s poklesem inflace, ale nastavení měnové politiky by mělo ve většině velkých ekonomik zůstat ještě nějakou dobu restriktivní.

Je třeba posílit mezinárodní spolupráci, aby se oživil světový obchod, zajistil rychlejší a lépe koordinovaný pokrok směrem k dekarbonizaci a zmírnilo se dluhové zatížení v zemích s nižšími příjmy.