Stanovisko k návrhům zákona o rozpočtové odpovědnosti

Stanovisko k Návrhům zákonů o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a o změně některých zákonů.

Návrhy zákonů doplňují návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Obecně k této problematice jsme se již vyjadřovali právě v rámci ústavního zákona. Připomínáme, že podporujeme snahy o zvýšení rozpočtové kázně. Považujeme ale tento nástroj jako dodatečný, kdy selhání zodpovědného hospodaření veřejného sektoru a politiků je nahrazováno další regulací. Kategorické komplexní stanovisko proto jako Svaz dávat nebudeme. Co se týká Národní rozpočtové rady, připomínáme náš požadavek maximálního využití zahraničních zkušeností s cílem vyhnout se možného neúspěchu, který by představoval zřízení další rady nesoucí náklady a administrativní zátěž bez pozitivního výsledku.“ Dále není z návrhu zcela zřejmé, jak bude v praxi fungovat zajištění veškerých pravomocí Národní rozpočtové rady (dále jen NRR), například, kdo a jak určí, ke kterým návrhům zákonů se bude vyjadřovat a zda bude v tomto její kapacita dostatečná. Máme i určité otazníky nad samotným celkovým záměrem zřízení Národní rozpočtové rady. Zda by dané činnosti nebylo možné zabezpečit stávajícími institucemi, zda je opravdu potřeba další rada (představující další výdaje státního rozpočtu)? Vyjadřujeme také obavy nad vznikem situace, kdy problémy veřejných financí mohou být řešeny na úkor investic a podpory podnikání při daném nastavení pravidel a systému brzd. V neposlední řadě nepovažujeme za vhodné použít klasické vymezení subjektů veřejných institucí, konkrétně zahrnutí zdravotních pojišťoven pro účely tohoto zákona.

 1)      Zásadní připomínky

• Připomínka: Předložené zákony nereagují na náš požadavek v oblasti transparentnosti na vytvoření přehledného komplexního „rozklikávacího rozpočtu“, který by byl obdobou manažerských informačních systémů. Pro zajištění rozpočtové transparentnosti (Hlava II Zákona o rozpočtových pravidlech, § 3) by měly být údaje o výdajích zveřejňovány touto formou.

Argument: Transparentní, průhledný rozpočet s tlakem na větší efektivnost veřejných financí by přinesl veřejně přístupný systém, který by umožňoval vnější kontrolu využívání veřejných prostředků. Současný systém zveřejňování souhrnných položek hodnocení vynakládání veřejných prostředků neumožňuje.

 Připomínka: Požadujeme vyloučení zdravotních pojišťoven z návrhů zákonů týkající se rozpočtové odpovědnosti.

Argument: Jejich zahrnutí by mohlo narušit a destabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění. Činnost zdravotních pojišťoven má určitá specifika, která jsou upravena zákony. Systém veřejného zdravotního pojištění byl koncipován jako samostatný, samosprávný a oddělený od státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovny jsou zřízeny samostatnými zákony a k vyrovnanému hospodaření jsou nuceny jiným způsobem než subjekty uvedené jako veřejné instituce. Příjmy zdravotních pojišťoven jsou stanoveny zákonem a 97 % výdajů jsou platby poskytovatelům zdravotních služeb dle každoročně vydávané vyhlášky MZ (tedy obojí stanoveno státem).

• Zdravotní pojišťovny nemohou dle zákona zásadně ovlivnit příjmy a výdaje, proto jejich zařazení pod veřejné instituce je neoprávněné. Dalším důvodem je fakt, že zdravotní pojišťovny nejsou převážně financovány státem, stát nejmenuje ani nevolí jejich statutární orgán (ředitele) a nejmenuje ani nevolí rozhodující počet členů orgánů zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny jsou nesprávně zařazeny podle schéma sektoru vládních institucí v subsektoru Fondy sociálního zabezpečení, i když neodpovídají definici tohoto subsektoru (pro účely statistiky se v ČR ztotožňuje pojem Sektor veřejných institucí s pojmem vládní instituce dle mezinárodního standardu COFOG).

2)      Dílčí připomínky:

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

• §6, odst. 3 – Není zcela zřejmé, kdo bude členem Výboru pro hodnocení makroekonomické prognózy, jak bude tento výbor financován, jak bude zajištěna kvalifikovanost a nezávislost apod.
• §19, odst. 2 – Vyjadřujeme obavy nad možnými dopady na výdaje související s aktivní hospodářskou politikou, například v oblastech klíčové infrastruktury, Vědy, výzkumu a inovací či v oblastech exportu. Vznášíme proto otázku, jak toto bude případně řešeno, jak bude zajištěno, že vázání výdajů nebude na úkor výdajů potřebných pro rozvoj ekonomiky v rámci aktuální hospodářské politiky?
• §19, odst. 4 – doporučujeme doplnit vhodně do dané věty „podle odstavce 1“
• §30 – V případě zřízení NRR požadujeme nalézt odpovídající úsporu v resortu MF ČR

Zákon České národní rady 2/1969

• §4 – požadujeme vložit nový odstavec v následujícím (či obdobném) znění:

„V rámci fiskální politiky respektuje Ministerstvo financí obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k dlouhodobě udržitelnému hospodářskému růstu“

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (stejně i zákon č. 551/1991 Sb.)

• Problematika střednědobého výhledu příjmů a výdajů: Upozorňujeme na skutečnost, že zdravotní pojišťovny by měly nově plánovat v horizontu 3 let, ale přitom samy neovlivňují ani základní příjmové parametry jako jsou platba za státní pojištěnce a procento odváděné na zdravotní pojištění. Výdaje na zdravotní péči jsou závislé na úhradové vyhlášce a odvíjejí se od vykázané péče poskytovatelů zdravotních služeb, výdaje za léčiva jsou stanoveny rozhodnutím SUKL. Zpracování střednědobého výhledu příjmů a výdajů za těchto podmínek bude obtížně predikovatelné, a tudíž nevypovídající, a to mimo jiné také z hlediska nekoordinovaného stanovení termínů, resp. harmonogramu pro vytvoření, předložení a schválení těchto dokumentů. Problematická je také střednědobá predikce základních ukazatelů z hlediska obtížně předpověditelného trendu vývoje počtu pojištěnců zdravotní pojišťovny (ukazatel počtu pojištěnců je pro plánování zcela zásadní). Hrozí vykazování nereálných hodnot za celý systém veřejného zdravotního pojištění.

§7, odst.2: Upozorňujeme, že zdravotní pojišťovna je sice schopna tuto povinnost zajistit v navrhovaném termínu, avšak tyto údaje nejsou relevantní a nevypovídají o aktuálním stavu hospodaření zdravotní pojišťovny (hotovost na účtech ještě neznamená vyrovnání všech závazků vůči poskytovatelům. Časový harmonogram systému úhrad specifikuje úhradová vyhláška).

 V Praze 22. března 2013