Svaz oslovil předsedy poslaneckých klubů ohledně krizového zákona
Dne 18. února 2021 jsme oslovili předsedy poslaneckých klubů v souvislosti s projednávaným návrhem zákona, kterým se mění zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V současné době je evidován jako sněmovní tisk č. 1162.
Jsme přesvědčeni, že připomínky odborného sektoru nebyly v této věci adekvátně vypořádány, a to i přesto, že jsme s Ministerstvem vnitra aktivně komunikovali a snažili se o nalezení kompromisu.
Tento zákon umožňuje omezit ústavou zaručená práva občanů, rozšiřuje pravomoci policie, navyšuje peněžité sankce a omezuje možnost náhrady škody způsobené státem v průběhu mimořádných situací, a to v době, kdy ještě nebyla přijata změna ústavního zákona, která definuje stav nebezpečí. Návrh tak snižuje právní jistoty občanů a má negativní dopad na podnikatelský sektor v České republice.
Dle stanoviska SP ČR je nutno v návrhu zákona zejména:
- Neomezovat případy, kdy dotčeným subjektům vznikne nárok na náhradu škody vyvolané v důsledku krizového opatření (návrh v § 36 odst. 1 právo na náhradu přiznává jen na případy, kdy škoda vznikla při aktivní činnosti orgánu provádějícího krizová opatření nebo cvičení) a neomezovat škodu pouze na skutečnou škodu (viz též vyjádření Legislativní rady vlády „...Předkladatel se rozhodl omezit právo na náhradu škody pouze na skutečnou škodu, aniž by to v důvodové zprávě vysvětlil. Není tak seznatelné, proč se opouští zásada plné náhrady, která platí i v jiných případech, v nichž dojde k zásahu do jmění poškozeného, aniž byl naplněn prvek protiprávnosti“). Navrhované znění může do budoucna vést k nedůvodným nerovnostem mezi subjekty postiženými krizovým opatřeními. Bude totiž záviset jen na přesné formulaci toho kterého krizového opatření, aby některému subjektu vzniklo právo na náhradu škody, zatímco v jiné, svou povahou velmi obdobné, krizové situaci dalšímu subjektu takové právo nevznikne, ačkoli oba subjekty budou postiženy stejně,
- Výjimku ze zákazu uloženého krizovým opatřením v § 6 odst. 5 rozšířit i na provozovatele prvků kritické infrastruktury. Provozovatelé kritické infrastruktury zajišťují základní potřeby obyvatel ČR, proto by měli být zahrnuti do výjimek výslovně.
- Přepracovat návrhy na úpravu § 18 odst. 2 zákona o integrovaném záchranném systému a příslušné části důvodové zprávy. Považujeme je za nedostatečné, protože český právní řád nebude dávat podnikatelům právní jistotu, že rádiové spektrum, které získali pro výkon svého podnikaní transparentním způsobem a za finanční prostředky na předem danou dobu, jim nebude státní zvůlí a rozmarem odebráno. Připravili jsme návrh vlastních úprav § 18 zákona o IZS a souvisejících úprav zákona o elektronických komunikacích, které nedostatky návrhu Ministerstva vnitra odstraňují a splňují podmínky Legislativních pravidel vlády na tvorbu právních předpisů. Tento návrh byl předán také Ministerstvu vnitra, které se k němu dosud nevyjádřilo.