Vybrané zajímavé ukazatele: Přidaná hodnota průmyslu ČR a jeho exportní role

 

Průmysl a zpracovatelský průmysl – význam a přidaná hodnota
Průmysl se podílí na tvorbě přidané hodnoty ekonomiky ČR zhruba třetinou. Svou pozici si dlouhodobě drží, významně a nadproporciálně v posledních letech přispíval k růstu naší ekonomiky. Jeho význam i pozice pro naši ekonomiku a její další rozvoj je nesporný.
Data z národních účtů, které sestavuje ČSÚ, ukazují, že podíl průmyslu (ekonomické činnosti B+C+D+E dle klasifikace CZ-NACE) na celkové hrubé přidané hodnotě (HPH) v r. 2016 byl 32,14 %. Tento procentní podíl byl vypočítán na základě údajů o HPH průmyslu (HPH v b.c. 2016 v sekci B+C+D+E: 1 379 763 mil. Kč) a celkové hrubé přidané hodnoty celé ekonomiky ČR (HPH celkem 2016: 4 292 397 mil. Kč). Pokud jde pouze o zpracovatelský průmysl (sekce C dle CZ-NACE klasifikace), tak jeho podíl na celkové HPH v r. 2016 činil 27,08 %.

Výsledky sektoru „automotive“
Zajímavé je rovněž s celkovými agregátními hodnotami z národních účtů srovnat výsledky sektoru automotive, tedy výsledky ekonomické aktivity v ČR spojené s automobilovou výrobou. Zde jsou určující hodnoty za sekci CZ-NACE 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů, dílů a příslušenství). Podíl HPH výroby motorových vozidel k celkové HPH České republiky za r. 2016 byl 5,02 % (k výše uvedené celkové HPH za ČR byla přiřazena HPH za výrobu motorových vozidel ve výši 215 832 mil. Kč). Podíl HPH výroby motorových vozidel k HPH průmyslu jako celku (činnosti B+C+D+E) byl 15,64 %
Z pohledu finančních ukazatelů a míry přidané hodnoty lze využít data z analýzy MPO. Například přidaná hodnota vyjádření v podílu na tržbách (v %) sekce CZ-NACE 29 (tedy výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) byla v r. 2016 na úrovni 18,03 %, zpracovatelský průmysl vykázal údaj 20,59 %. Jiným ukazatelem „ziskovosti“ může být například poměr EBIT/Tržby (zisk před započtením úroků a zdanění, vyjádřený v podílu na tržbách v %, tzv. zisková marže) byl v sekci výroba motorových vozidel v roce 2016 na úrovni 7,1 %, zpracovatelský průmysl jako celek vykázal 7,85 %. Oba tyto ukazatele lze ale využít pouze v rámci vybraných komparací a s případnými úpravami specifik (firem, sektorů apod.).

ČR jako exportní ekonomika
O ekonomice ČR vypovídá rovněž podíl exportu na celkovém domácím produktu. Ten dokazuje známý fakt, že ČR je exportní ekonomikou. Podíl vývozu zboží a služeb v r. 2016 na HDP v r. 2016 byl 80,47 % (podíl byl vypočítán z údajů o vývozuzboží a služeb, v b.c., dle výpočtu HDP výdajovou metodou za r. 2016: 3 841 150 mil. Kč; celkové HDP v b.c. v r. 2016: 4 773 240 mil. Kč). Samozřejmě tento ukazatel je pouze ukazatelem míry otevřenosti ekonomiky a neznamená, že 80 % finální produkce vyrobené na našem území je exportováno. Podle údajů MPO v celkovém vývozu ČR představují výrobky zpracovatelského průmyslu téměř 95 %.
Dovozní náročnost českého exportu (tj. dovoz pro vývoz) dle posledních dostupných dat zjištěných MPO pro r. 2013 v sekci výroba motorových vozidel, návěsů a přívěsů představovala 59,11 %.

Následující tabulky ukazují situaci českého vývozu ve srovnání s našimi sousedy, resp. zeměmi Vysegrádské čtyřky (V4).

Podíl vývozu zboží a služeb na HDP v %:

ČR je ze zemí V4 v tomto ukazateli za Slovenskem a Maďarskem – obě ekonomiky mají celkově nižší celkové HDP a rovněž nižší HDP na osobu, proto je v tomto ohledu jejich export výraznější, obě ekonomiky lze vnímat jako země s levnější pracovní silou než je ČR, avšak se srovnatelnou kvalitu pracovní síly a dodavatelského řetězce, což má např. na zájem zahraničních investorů pozitivní vliv. 

rok

2012

2013

2014

2015

2016

EU 28

42,6

42,8

43,1

43,8

43,9

ČR

76,2

76,9

82,5

81

79,5*

Maďarsko

86,4

85,7

87,7

90,2

89,5

Polsko

44,4

46,3

47,6

49,5

52,3

Slovensko

91,4

93,8

91,9

93

94,6

Zdroj: Eurostat
*Drobná odlišnost s údajem uvedeným v textu výše odráží časový rozdíl dat aktualizace uvedených zdrojů.


Exportní výkonnost – vývoz na 1 obyvatele:
V podílu vývozu na jednoho obyvatele má nejvyšší hodnotu Slovensko, druhá je ČR, jde o vyšší průměr, než je EU, který je nízký díky tomu, že v EU jsou také málo exportně zaměřené země a země s velkým vnitřním trhem, což je mj. i případ v tabulce zmíněného Polska.

Země

Export zboží a služeb (mil. Euro, b.c., 2016)

Populace v r. 2016

Export v eurech/počet obyv.

EU 28

6 547 236,0

510 278 701

12 830,7

ČR

140 441,2

10 553 843

13 307,1

Maďarsko

101 831,0

9 830 485

10 358,7

Polsko

222 616,7

37 967 209

5 863,4

Slovensko

76 791,6

5 426 252

14 151,9

Zdroj: vlastní propočet, data Eurostatu z národních účtů a statistiky o populaci

Vladimír Štípek
/
kategorie Ekonomika v číslech
zpět