MANAŽER ROKU: Hyde Park o konkurenceschopnosti

Jak zlepšit politické a ekonomické prostředí a jak řešit problematiku školství a energetickou politiku byly hlavními tématy diskuse vyhlašovatelů soutěže.  .

 ------------------------------------------------------------------------------------------------

V Paláci Žofín byly 24. dubna slavnostně vyhlášeny výsledky soutěže MANAŽER ROKU 2013. Samotné slavnostní události předcházel dvouhodinový dopolední Hyde Park – diskusní setkání na pódiu, doplněné o otázky a názory z pléna.

Hyde Parku se zúčastnili: zástupci vyhlašovatelů soutěže - Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu ČR, Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v ČR a Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, loňský Manažer a Manažerka roku Jan Světlík a Olga Kupec, Martin Pros, nový náměstek ministra financí ČR pro mezinárodní vztahy. Setkání, jehož tématem byla Konkurenceschopnost ČR ve světle programového prohlášení vlády, moderoval Přemysl Čech.

Mluvilo se především o podnětech ke zvýšení funkčnosti českého politického a ekonomického prostředí, zaměstnanosti, školství, ale také o energetické politice státu.

Úvodní slovo si vzal Jaroslav Hanák, který přítomné seznámil mj. s výsledky Manažerské anticeny – průzkumu mapujícího, jaký jev podle oslovených manažerů nejvíce komplikuje podnikání v ČR.

„Zvítězila“ korupce a klientelismus vrcholových politiků se 75 % hlasů, 72 % získala neschopnost politiků a státní správy efektivně využít peníze z fondů EU.

Podle J. Hanáka by měla mít nová hospodářská koncepce vlády maximálně 8-10 priorit a měl by se změnit nedávno připravený zákon o státní službě, který je v této podobě paskvilem. Zlepšit se musí infrastruktura – nejen dopravní, ale i energetická a ICT (počítačová), které se dosud budovaly draze a nekompatibilně. Hanák má naději, že bude po čtvrtstoletí zreformováno české školství, a to už od mateřských škol, kde by si představoval základy matematiky, angličtiny a polytechnické výchovy. Na vyšším stupni by měly být zavedeny mistrovské zkoušky pro manuální profese. Zrušit by se měla část vysokých škol, na což ale podle Hanáka vláda asi nebude mít odvahu.

Také Olga Kupec považuje školství za svou prioritu. Z pléna reagoval na tuto problematiku ředitel Střední technické a ekonomické školy v Brně Lubomíra Štefka. Podle něj jde dnes v ČR kolem 40 % populačního ročníku na všobecně vzdělávací střední školy, zatímco v Německu je to maximálně 25 %, zbývající tři čtvrtiny pokrývají odborné školy.

U nás kompetence školství přešly na kraje a pro ně je nepopulární zrušit školy, a když už, pak opačným způobem: školy v regionu například nabídnou 15 500 míst, na něž přichází 8400 žáků. Nenaplněna zůstanou technická místa a právě jich bylo nejvíce zrušeno. Střední školy bojují o každého studenta, vysoké rovněž, tak klesá kvalita a studenti nemusí o nic bojovat, vyvíjet úsilí. Ve Švýcarsku, řekl Štefka, se například podle toho, kolik je žáků, rozepíší místa na školách po poradě se zástupci zaměstnavatelů a dalších zainteresovaných.

Podle Jana Světlíka dnes studenti nemají o technické obory příliš zájem a je proto potřeba jej podnítit už v mateřských a na základních školách. „Fabrika není špinavý dělník, kouřící komín a smrtelný úraz, ale dobrodružství,“  řekl Světlík. Druhou věcí je sporná kvalita technického vzdělávání, které není řádně auditováno – škola například nemůže dobře fungovat bez vybavené odborné učebny. Mimo školství jsou problémem podniků v ČR také zbytečně vysoké poplatky třetím stranám, například za energie, ale nejen za ně – podle Světlíka máme například téměř nejdražší vodu v Evropě. Ve věci poplatků se podle Světlíka zatím neděje téměř nic pro zlepšení tohoto stavu.

Podle Pavla Kafky se nám ostrůvky pozitivní deviace ve firmách nedaří zatím přetavit do systémových změn a 64 % českých firem podle zprávy Českého statistického úřadu neinovuje. 

Podle Jana Wiesnera připomínkovala KZPS vládní program i koaliční smlouvu, existují signály lepší spolupráce, ale zatím není taková, jaká by mohla být. Na ministerstvech bylo dosud zpracováno 133 koncepcí, nebyly však navzájem provázány. Podle Wisnera by pomohl silný premiér, který dokáže „bouchnout do stolu“ a změny prosadit.

Martin Pros pracoval poslední čtyři roky v pařížské bance Societe Generale, nyní se z pocitu, že vlastní zemi něco dluží, rozhodl vrátit do ČR, ve funkci náměstka je několik týdnů. Chce mimo jiné aktivněji vystupovat za stát v EGAPu a České exportní bance, vytvářet prostor pro podporu podnikání, zabývat se ekonomickou diplomacií a podporou vývozu.

Z pléna si vzal slovo například Rostislav Dvořák, prezident Svazu českých a moravských výrobních družstev. Podle něj v důsledku změn již od 50. let, ale i po naprostém otevření trhu po roce 1989, vytváří malé a střední firmy 30 % HDP  (v Německu je to 70 %). SČMVD a také SP ČR a další organizace předložily vládě návrh na změnu této situace v oblasti malých a středních podniků, jde o „běh na 15-20 let“. Teď jsme podle Dvořáka závislí na všech výkyvech světové ekonomiky, mnohem více než Německo, kde jsou malé a střední firmy stabilizátorem zaměstnanosti a ekonomiky vůbec.

Hanák se zastal exportní schopnosti české ekonomiky. Odmítl tendenci některých ministrů vyjadřovat se kriticky k událostem v Rusku a na Ukrajině, podle šéfa SP ČR tamnímu dění nerozumějí. Kritizoval rovněž české dotace základního výzkumu, které se podle něj nevracejí v použitelných inovacích, a navrhl výrazně obměnit složení Rady pro vědu, výzkum a inovace a doplnit ji lidmi z praxe. Podle Hanáka se rovněž musí otevřít téma kompetenčního zákona: vodní dopravu dnes například řídí čtyři ministerstva, leteckou dopravu tři.

Vláda musí podle něj také jasně říci, jak si představuje energetický mix – Hanák je přiznivcem dostavby jaderné elektrárny v Temelíně.

Jan Světlík kritizoval podobu tendru na Temelín, podle něj mohly nové bloky Temelína stavět  české firmy, které ostatně stavěly i předchozí bloky českých jaderných elektráren. Podle Světlíka jsme zrušením tendru, do kterého již investovaly i české firmy desítky či stovky milionů Kč (např. za certifikace či homologace) „ztratili tvář“. 

Světlíka podpořil z pléna předseda stavebnického svazu Václav Matyáš, podle kterého je v důsledku toho možná dobře, že byl takto špatně vypsaný tendr zrušen. Podle něho svědčí o schopnostech českých firem v jaderném stavitelství fakt, že nabídky zhruba dvou set z nich byly bez námitek akceptovány Westinghouse, Rosatomem i Arivou.

Závěrem Jaroslav Hanák popřál všem finalistům co nejlepší výsledek v soutěži MANAŽER ROKU a požádal je o podporu aktivit Svazu průmyslu a dopravy ČR a dalších organizací.