10 let ČR v EU: pohled médií

  Šetření SP ČR a ČS hodnotící 10 let ČR v EU z pohledu byznysu i s tím související Podnikatelské fórum vyvolalo silné mediální ohlasy.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česká spořitelna připravily v souvislosti s 10. výročím členství ČR v EU dotazníkové šetření, které zjišťovalo pohled firem na výhody a nevýhody členství. Svaz také organizoval společně s Úřadem vlády Podnikatelské fórum 10 let ČR v EU. Obě tyto aktivity vyvolaly mezi tuzemskými médii značný zájem. Výběr několika z nich vám nabízíme:

Hospodářské noviny

České firmy si vstup do Evropské unie pochvalují
Podle soukromých podniků byl vstup do EU správným rozhodnutím. Firmám se líbí volné cestování, naopak kritizují byrokracii.

Evropská unie má své chyby, ale přijetí členství před deseti lety byl dobrý krok. Takto hodnotí deset let Česka v unii přibližně tři čtvrtiny firem, které oslovily Svaz průmyslu, a Česká spořitelna ve speciálním průzkumu, jehož výsledky mají HN exkluzivně k dispozici.
Výsledky šetření tak uštědřily ránu odpůrcům unie, kteří často argumentují tím, že členství v unii českým podnikatelům škodí.
„Pětasedmdesát procent tuzemských firem dokázalo využít šance na jednotném trhu unie. Příznivý efekt vstupu pocítily i malé firmy, z nichž se šetření zúčastnilo více než třicet procent,“ okomentoval výsledky průzkumu prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.
Ten dává postoj firem a podnikatelů do kontrastu s přístupem politické reprezentace k členství Česka v EU. Více než tři pětiny dotazovaných firem se domnívá, že české politické elity propásly možnosti první dekády členství k výraznějšímu zvýšení konkurenceschopnosti domácí ekonomiky.
Cestování je důležitější než trh Největší výhodu členství v unii spatřují zástupci firem a podnikatelé v možnosti volně cestovat v schengenském prostoru. Tuto výsadu jako nejdůležitější zvolilo téměř sedmdesát procent z necelých dvou set sedmdesáti dotazovaných společností.
„Podnikatelé tak zřejmě upřednostnili osobní hledisko – tedy, že se při služebních cestách nemusí zdržovat na celnicích – před možností volného vstupu na jednotný vnitřní trh,“ uvádí se v analýze Svazu průmyslu a České spořitelny.
Jednotný unijní trh se z hlediska důležitosti (po dotacích z evropských fondů) umístil možná trochu překvapivě až na třetím místě, kdy jej jako jednu z největších výhod unijního členství zvolila necelá polovina dotazovaných firem.
Členstvím v EU přitom podnikatelé získali přístup k trhu, který není omezen celními překážkami a na němž mohou oslovit přibližně půl miliardy potenciálních zákazníků. A co naopak firmám nejvíce vadí? Zde se žádné překvapení nekoná – sedmdesát procent oslovených podniků zmiňuje nárůst byrokracie a administrativy. Více než polovinu z nich také obtěžuje nadměrná regulace.
Dotace zemědělcům nejsou fér Přibližně pětina oslovených společností si myslí, že by Česko nemělo nikdy přijmout euro a vstoupit do eurozóny.
Naopak, čtvrtina z nich se domnívá, že „včera už bylo pozdě“. Celkově by chtělo dříve či později v Česku platit eurem plných sedmdesát pět procent společností.
Domácí podniky se v průzkumu rovněž vyjadřovaly ke společným politikám Evropské unie, jako je například zemědělská či měnová. A právě společnou zemědělskou politiku hodnotilo negativně přes šedesát procent firem. A to i přesto, že pouze jedna z nich podniká přímo v zemědělství.
„Společnosti z ostatních odvětví mohou mít pocit, že zemědělci si na své živobytí nevydělávají jako ostatní, ale že žijí převážně z dotací. Realita je přitom mnohem složitější,“ hledá příčiny tohoto výsledku Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu.
Na druhém místě žebříku nepopulárnosti se u firem umístil unijní přístup k energetické strategii, tedy spíše její neexistence.
„V současnosti neexistuje skutečná energetická politika EU. Dřívější strategie Evropské komise vedly spíše k rozkladu fungování energetického trhu. Podstatným problémem je také nečitelnost vývoje na trhu s energiemi,“ vypočítává důvody nespokojenosti českých podniků personální ředitel a člen představenstva ArcelorMittal Jan Rafaj.
V současnosti tak energetické producenty trápí pokles cen elektřiny. Zároveň kvůli nákladným příspěvkům na takzvané zelené zdroje platí evropské firmy za energie mnohem více než firmy ve Spojených státech amerických nebo v Asii. To samozřejmě konkurenceschopnosti produktů evropských výrobců neprospívá.

Studie: Nebýt v EU, je Česko o tři biliony chudší
Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU

Podle analýzy Úřadu vlády vstup do EU Česku jednoznačně prospěl Náklady spojené s přijetím eura by se vrátily do jednoho roku

Desetileté členství v Evropské unii se Česku bohatě vyplatilo. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry ve středu na Podnikatelském fóru v Lichtenštejnském paláci v Praze zveřejnil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Úředníci se tak shodují s názory podnikatelské sféry, což se nestává příliš často. Ve stejný den totiž oficiálně zveřejnily výsledky průzkumu Svaz průmyslu a Česká spořitelna. V něm z téměř dvou set sedmdesáti společností hodnotily pozitivně vstup do unie tři čtvrtiny, a to bez ohledu na jejich velikost. Čísla mluví jasně, tvrdí vláda Analýza, kterou pro Úřad vlády vypracovala skupina ekonomů, přináší podle Prouzy jasné argumenty, proč se vstup do unie před deseti lety českým firmám a občanům vyplatil.
„Odroku 2004 získalo Česko z Evropské unie přes tři biliony korun. To je více, než naše ekonomika vyprodukovala za celý rok 2004,“ uvedl tajemník. V průměru tak každý obyvatel České republiky obdržel přibližně tři sta tisíc korun, což, jak Prouza sdělil, by mu stačilo na šestnáct tatranek denně po celý rok. Česko by podle něj celkově mělo vyčerpat do roku 2015 sedm set miliard korun z dobíhajícího programovacího období let 2006–2013, pokud prý vše půjde dobře.
Nejvíce unijních peněz – celé tři čtvrtiny – proudí do Česka z takzvaných kohezních fondů, které jsou určeny pro projekty, jež mají domácí ekonomice pomoci dohánět úroveň vyspělých evropských zemí.
Nebýt jich, podle analýzy Úřadu vlády by byl český hrubý domácí produkt o pět procent nižší. „Asi polovina HDP se vyprodukuje díky kohezním fondům,“ uvedl Prouza. Dotace nebyly zdaleka všechno Kromě přímých dotací profitovalo Česko i z přístupu na jednotný unijní trh zboží a služeb. Vládní analýza odhaduje, že domácí ekonomika si za deset let přišla na 770 miliard korun.
Nebýt členství v unii a možností jednotného trhu, kde pohyb zboží neomezují cla, rostl by český hrubý domácí produkt o dvě a půl procenta pomaleji a nezaměstnanost by byla o jeden a půl procenta vyšší.
„Česko by tak přišlo o 100 miliard korun ročně a o 75 tisíc pracovních míst,“ tvrdí Prouza.
Analytici se zabývali i scénářem, kdyby Česko před deseti lety do unie nevstoupilo, a naplnil by se tak sen Václava Klause.
Česká ekonomika by se dnes nacházela ve stagnaci a za loňský rok by byla schopna vyprodukovat o dvanáct procent objemu zboží a služeb méně než nyní.
Dohánění životní úrovně původní patnáctky zemí EU by prakticky vůbec neproběhlo. V roce 2004 dosahoval český HDP 69 procent průměru této skupiny zemí. O deset let později je to 74 procent. Ovšem pokud bychom zůstali „ostrůvkem stability“ ve středu Evropy, naše úroveň by se pohybovala na 63 procentech průměru EU.
Je třeba si ale uvědomit, že onen pětiprocentní růst mohl být mnohem vyšší. Jak připomíná Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity, nebýt dvou krizí, které jsme si sami způsobili v druhé polovině devadesátých let a před třemi roky, česká ekonomika mohla být úrovni vyspělých zemí unie mnohem blíže.
Co by přineslo euro?
Vládní analýza ještě zpracovala i hypotetický scénář, jak by se na české ekonomice podepsalo členství v eurozóně. „Přínos eura by byl ve vyšším ekonomickém růstu, v rozmezí od 0,6 do 1,2 procenta,“ uvedl Prouza.
Zcela hypoteticky, pokud by Česko přijalo euro už před deseti lety (i když v té době nesplňovalo maastrichtská kritéria pro vstup), do dnešního dne by na tom vydělalo přes půl bilionu korun.
Vstup do eurozóny by stál českou ekonomiku přibližně 35 miliard korun, které by musela vložit do evropského záchranného fondu. Tyto prostředky by se ale podle odhadů ekonomů Česku díky euru vrátily do jednoho roku.

Přínosy členství v EU 3,1 BILIONU korun vydělala podle vládní studie Česká republika za deset let na svém členství v Evropské unii. Je to více, než činilo HDP v roce 2004.

770 MILIARD korun přinesl Česku za deset let vstup na jednotný evropský trh. Bez něj by Česko rostlo o 2,5 procentního bodu pomaleji a nezaměstnanost by byla o 1,5 procentního bodu vyšší.

35 MILIARD korun by muselo Česko složit do záchranného fondu eurozóny, pokud by přijalo euro. Tyto peníze by se do ekonomiky podle studie vrátily díky výhodám společné měny do jednoho roku.

Týdeník Ekonom

V unii se nám líbí, obtěžuje ale byrokracií,
tvrdí firmy v šetření Svazu průmyslu a dopravy k desátému výročí vstupu Česka do EU.

Členství Česka v Evropské unii má své mouchy, celkově je ale pro většinu tuzemských firem přínosem. Vydělaly na něm tři čtvrtiny českých společností, vyplývá z výsledků šetření Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, které svaz exkluzivně poskytl týdeníku Ekonom. „Průzkum nepřinesl překvapení. Podnikatelský sektor je silně proevropsky naladěn. Podnikatelé nejvíce oceňují výhody schengenského prostoru, dále dotace z fondů EU a – podle nás zdaleka nejvýznamnější klad členství – přístup k vnitřnímu trhu EU,“ komentuje výsledky generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka.
Výhody z členství Česka v Evropské unii přitom nepociťují jen velké exportní firmy, které čile obchodují se západní Evropou. „Příznivý efekt pocítily i malé firmy, z nichž se šetření zúčastnila téměř třetina,“ upozorňuje šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Přestože obecně panuje s výhodami, jež s sebou nese členství v evropském klubu, převážně spokojenost, mají podnikatelé také určité výhrady. Co jim na Evropské unii nakonec vadí? V naprosté většině firmy kritizují přebujelou byrokracii a nárůst administrativy společně s příliš rozsáhlými regulacemi. Minusem českého členství by také podle třetiny z nich bylo, pokud by se rozpočtově zodpovědné Česko muselo podílet na záchraně slabých jihoevropských zemí.
„Eurooptimistický“ přístup firem se projevil v šetření také v názoru na společnou evropskou měnu: pouhá čtvrtina firem euro přijímat nechce vůbec. Další čtvrtina by jím nejraději už dávno platila, zbylí respondenti navrhují počkat ještě minimálně pět či více let. „Tuzemský byznys vzkazuje euroskeptikům před blížícími se květnovými volbami do Evropského parlamentu: patříme do Evropské unie a patříme také do eurozóny,“ uzavírá Jaroslav Hanák.

Česká televize

Průzkum: Tři čtvrtiny podnikatelů by chtěly vyměnit korunu za euro
Více než tři čtvrtiny tuzemských podnikatelů míní, že Česká republika by dříve či později měla přijmout euro. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, kterého se zúčastnilo před 200 respondentů.

Přes 80 procent podnikatelů si myslí, že Česko nemá v institucích EU dostatečné renomé. Důsledkem toho je podle nich málo možností ovlivnit chod osmadvacítky. Zhruba stejný podíl je přitom přesvědčen, že vstup do evropského spolku byl pro jejich firmu přínosný. Hlavní nevýhody členství vidí tuzemští podnikatelé v nárůstu administrativy a nadměrné regulaci.

Co se týče přijetí eura, většina podnikatelů je pro. Čtvrtina dokonce soudí, že "včera bylo pozdě", tedy že republika už měla euro mít. Skoro 30 procent se vyslovilo pro přijetí společné měny v letech 2018 až 2020, stejně jako premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman (více čtěte zde). Zhruba 22 procent respondentů se pak domnívá, že země by měla na euro přejít po roce 2020.

Opačný postoj, tedy proti zavedení eura, zaujalo 23 procent podnikatelů. Právě takový názor přitom převládá ve veřejnosti – korunu by za euro vyměnila jen zhruba čtvrtina Čechů, jak nedávno ukázal průzkum agentury STEM.

Z evropských politik si kladné hodnocení vysloužila politika soudržnosti a dotací a také politika výzkumu, vývoje a inovací. Nejhorší známku vystavili respondenti energetické politice a společné zemědělské politice.

Bez Unie by se náš domácí produkt scvrkl

Další zajímavá čísla zazněla na Podnikatelském fóru, které při příležitosti desátého výročí vstupu České republiky do Evropské unie navštívil prezident osmadvacítky Herman Van Rompuy (více o návštěvě Hermana Van Rompuye zde).

"Pokud bychom nebyli členy EU, pokud bychom nemohli využívat výhody jednotného trhu, pokud bychom neměli příjmy z kohezní politiky, tak český HDP by za loňský rok byl zhruba o 12 procent nižší, než jaký byl," uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Cifra pochází z výsledků ekonomické studie, kterou pro Úřad vlády připravilo několik významných ekonomů.

Pokud by nicméně Česko dokázalo konvergovat k Unii stejně rychle jako Polsko či Slovensko, tak mohl být loňský hrubý domácí produkt ještě o pět až devět procent vyšší.

Členství se podle Prouzy jednoznačně projevilo i na příjmech českých občanů. "Pokud bychom nebyli v EU, tak za těch 18 let, od roku 1995, by nedošlo k téměř žádné změně příjmů českých občanů vzhledem k západní Evropě," dodal tajemník.

EUROSKOP

Studie: Nebýt v EU, je Česko o tři biliony chudší
Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU

Podle analýzy Úřadu vlády vstup do EU Česku jednoznačně prospěl Náklady spojené s přijetím eura by se vrátily do jednoho roku

Desetileté členství v Evropské unii se Česku bohatě vyplatilo. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry ve středu na Podnikatelském fóru v Lichtenštejnském paláci v Praze zveřejnil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Úředníci se tak shodují s názory podnikatelské sféry, což se nestává příliš často. Ve stejný den totiž oficiálně zveřejnily výsledky průzkumu Svaz průmyslu a Česká spořitelna. V něm z téměř dvou set sedmdesáti společností hodnotily pozitivně vstup do unie tři čtvrtiny, a to bez ohledu na jejich velikost. Čísla mluví jasně, tvrdí vláda Analýza, kterou pro Úřad vlády vypracovala skupina ekonomů, přináší podle Prouzy jasné argumenty, proč se vstup do unie před deseti lety českým firmám a občanům vyplatil.
„Odroku 2004 získalo Česko z Evropské unie přes tři biliony korun. To je více, než naše ekonomika vyprodukovala za celý rok 2004,“ uvedl tajemník. V průměru tak každý obyvatel České republiky obdržel přibližně tři sta tisíc korun, což, jak Prouza sdělil, by mu stačilo na šestnáct tatranek denně po celý rok. Česko by podle něj celkově mělo vyčerpat do roku 2015 sedm set miliard korun z dobíhajícího programovacího období let 2006–2013, pokud prý vše půjde dobře.
Nejvíce unijních peněz – celé tři čtvrtiny – proudí do Česka z takzvaných kohezních fondů, které jsou určeny pro projekty, jež mají domácí ekonomice pomoci dohánět úroveň vyspělých evropských zemí.
Nebýt jich, podle analýzy Úřadu vlády by byl český hrubý domácí produkt o pět procent nižší. „Asi polovina HDP se vyprodukuje díky kohezním fondům,“ uvedl Prouza. Dotace nebyly zdaleka všechno Kromě přímých dotací profitovalo Česko i z přístupu na jednotný unijní trh zboží a služeb. Vládní analýza odhaduje, že domácí ekonomika si za deset let přišla na 770 miliard korun.
Nebýt členství v unii a možností jednotného trhu, kde pohyb zboží neomezují cla, rostl by český hrubý domácí produkt o dvě a půl procenta pomaleji a nezaměstnanost by byla o jeden a půl procenta vyšší.
„Česko by tak přišlo o 100 miliard korun ročně a o 75 tisíc pracovních míst,“ tvrdí Prouza.
Analytici se zabývali i scénářem, kdyby Česko před deseti lety do unie nevstoupilo, a naplnil by se tak sen Václava Klause.
Česká ekonomika by se dnes nacházela ve stagnaci a za loňský rok by byla schopna vyprodukovat o dvanáct procent objemu zboží a služeb méně než nyní.
Dohánění životní úrovně původní patnáctky zemí EU by prakticky vůbec neproběhlo. V roce 2004 dosahoval český HDP 69 procent průměru této skupiny zemí. O deset let později je to 74 procent. Ovšem pokud bychom zůstali „ostrůvkem stability“ ve středu Evropy, naše úroveň by se pohybovala na 63 procentech průměru EU.
Je třeba si ale uvědomit, že onen pětiprocentní růst mohl být mnohem vyšší. Jak připomíná Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity, nebýt dvou krizí, které jsme si sami způsobili v druhé polovině devadesátých let a před třemi roky, česká ekonomika mohla být úrovni vyspělých zemí unie mnohem blíže.
Co by přineslo euro?
Vládní analýza ještě zpracovala i hypotetický scénář, jak by se na české ekonomice podepsalo členství v eurozóně. „Přínos eura by byl ve vyšším ekonomickém růstu, v rozmezí od 0,6 do 1,2 procenta,“ uvedl Prouza.
Zcela hypoteticky, pokud by Česko přijalo euro už před deseti lety (i když v té době nesplňovalo maastrichtská kritéria pro vstup), do dnešního dne by na tom vydělalo přes půl bilionu korun.
Vstup do eurozóny by stál českou ekonomiku přibližně 35 miliard korun, které by musela vložit do evropského záchranného fondu. Tyto prostředky by se ale podle odhadů ekonomů Česku díky euru vrátily do jednoho roku.

Přínosy členství v EU 3,1 BILIONU korun vydělala podle vládní studie Česká republika za deset let na svém členství v Evropské unii. Je to více, než činilo HDP v roce 2004.

770 MILIARD korun přinesl Česku za deset let vstup na jednotný evropský trh. Bez něj by Česko rostlo o 2,5 procentního bodu pomaleji a nezaměstnanost by byla o 1,5 procentního bodu vyšší.

35 MILIARD korun by muselo Česko složit do záchranného fondu eurozóny, pokud by přijalo euro. Tyto peníze by se do ekonomiky podle studie vrátily díky výhodám společné měny do jednoho roku.

ČIA NEWS

SP ČR: Firmy uměly 10 let členství ČR v EU využít
Česká republika nedokázala kvůli politikům využít deseti let členství v Evropské unii, a nebyla tak zvýšena konkurenceschopnost země v mezinárodním srovnání.
Česká republika nedokázala kvůli politikům využít deseti let členství v Evropské unii, a nebyla tak zvýšena konkurenceschopnost země v mezinárodním srovnání. Naproti tomu podnikatelé dokázali nabídnutých příležitostí využít. Vyplývá to z dotazníkového šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a České spořitelny, které bude 30. dubna 2014 prezentováno na Podnikatelském fóru, které organizuje Úřad vlády a SP ČR.