Průmysl v dubnu: Hodně příznivý signál

  Růst průmyslové výroby o 7,7 %, po očištění o rozdílný počet pracovních dní dokonce o 9,2 %, překonal podle analytika SP ČR očekávání.  .

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Optimistický signál vyslal v dubnu tuzemský průmysl. Průmyslová produkce meziročně reálně vzrostla podle ČSÚ o 7,7 %, po očištění o rozdílný počet pracovních dní dokonce o 9,2 %. Meziměsíční nárůst po vyloučení sezónních vlivů činil 1,1 %. „Růst průmyslové výroby překonal původní očekávání a patří k optimističtějším zprávám současného vývoje. Výsledné hodnoty vnímáme jako příspěvek ke stabilizaci ekonomiky, což podporuje další pozitivnější očekávání,“ uvedl Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průmysl začal oživovat již na konci léta loňského roku a postupně se dostal k poměrně solidním tempům růstu, a to jak v oblasti produkce, tak i vývoje zakázek. Výhledy do příštího období hodnotí Svaz průmyslu a dopravy ČR jako poměrně příznivé. „Růstové hodnoty navazují na slabší srovnávací základnu, takže v následujících měsících dynamika růstu nemusí dosahovat současných výší. Rozhodně ale nelze popřít, že jsme svědky tendence oživování průmyslové výroby. Zatím ani nejsou výraznější signály, které by avizovaly návrat stagnace či snad poklesu,“ uvedl Bohuslav Čížek.

Jak upozorňuje, je třeba brát v úvahu rizika v souvislosti s vývojem na Ukrajině i jinde v zahraničí. „Mírně převažující kladné hodnocení současné situace a očekávaného vývoje a výsledky zakázek zatím spíše naznačují, že letošní rok by mohl být mírně nad původní očekávání,“ uvedl Bohuslav Čížek.

Hodnota nových zakázek v dubnu meziročně vzrostla o 14,7 %. Dvouciferným tempem rostly zahraniční (16,4 %) i domácí zakázky (11,4 %). Příznivý signál vyslal i nedávný výsledek výrobního indexu nákupních manažerů za květen, jehož kladnou hodnotu (57,3) podpořil velmi pozitivní vývoj zakázek, a to jak domácích, tak zahraničních, kde exportu pomáhaly země západní Evropy a trhy mimo EU.

K růstu průmyslu nadprůměrně přispěla výroba motorových vozidel, která v dubnu meziročně vzrostla o 16,5 % a nové zakázky, jež vzrostly o 22, 7%. „Ukazuje se, minimálně v evropském kontextu, že kromě samotného vývoje na klíčových trzích může být jedním z příznivých faktorů i strategie tuzemských producentů. I zde se efekt přelévá do ostatních odvětví,“ uvedl Bohuslav Čížek s tím, žepřímo viditelné je to u výroby pryžových a plastových výrobků. Sektorově růst zaznamenala i výroba elektrických zařízení či výroba kovových konstrukcí. „Celkově lze potvrdit širší stabilizaci napříč sektory,“ dodal analytik SP ČR.

Komentář Bohuslava Čížka – analytika Svazu průmyslu a dopravy ČR – k výsledkům průmyslové výroby za duben 2014

Dnes zveřejněné výsledky průmyslové produkce ČSÚ se zařadily do skupiny růstových signálů a svou hodnotou i nadále patří k „optimističtějším“ ve vztahu k původním očekáváním. Průmyslová produkce meziročně reálně vzrostla o 7,7 %, po očištění o rozdílný počet pracovních dní dokonce o 9,2 %. Meziměsíční nárůst po vyloučení sezónních vlivů činil 1,1 %.

Výsledné hodnoty lze tak vnímat samy o sobě jako faktor přispívající ke stabilizaci ekonomiky a k podpoře pozitivnějších očekávání.

Další příznivou skutečností je delší časová řada těchto signálů. Průmysl začal oživovat na konci léta loňského roku a postupně se dostal k poměrně solidním tempům růstu, a to jak v oblasti produkce, tak i vývoje zakázek. Hodnoty růstu sice navazovaly a navazují na slabší srovnávací základny, kde tento efekt se bude postupně v následujících měsících postupně „vyčerpávat“ a tempa růstu nemusí dosahovat současných výší, ale rozhodně nelze popřít tendenci oživování. Zatím ani nejsou výraznější signály, které by avizovaly očekávání k návratu stagnace či dokonce poklesu. To rozhodně neznamená, že by zde nebyla rizika – přetrvávají například v souvislosti s vývojem na Ukrajině i jinde v zahraničí. Určitým otazníkem může být i výsledek stress testů větších bank v euro zóně. Současná nálada, kde mírně převažuje kladné hodnocení současné situace a očekávaného vývoje, i výsledky zakázek zatím spíše značí, že vývoj v tomto roce by mohl být i „mírně nad původní očekávání“. Hodnota nových zakázek v dubnu meziročně vzrostla o 14,7 %. Dvouciferným tempem rostly jak zakázky zahraniční (16,4 %), tak i domácí (11,4 %). Stejný signál dává i nedávný výsledek výrobního indexu nákupních manažerů za květen, jehož kladnou hodnotu (57,3) podpořil i velmi pozitivní vývoj zakázek, a to jak domácích tak zahraničních, kde exportu pomáhaly země západní Evropy a trhy mimo EU. Růst výroby by tak měl pokračovat i nadále.

Rozhodně nelze popřít ani nadprůměrný příspěvek sektoru výroby motorových vozidel. Ta v měsíci dubnu meziročně vzrostla o 16,5 % a nové zakázky o 22, 7%. I zde se ale ukazuje, minimálně v evropském kontextu, že kromě samotného vývoje na klíčových trzích může být jedním z dílčích faktorů i poměrně dobrá strategie tuzemských producentů. A i zde se efekt přelévá do ostatních odvětví. Přímo viditelné je to například u výroby pryžových a plastových výrobků. Sektorově růst dále zaznamenala výroba elektrických zařízení či výroba kovových konstrukcí. Celkově lze znovu potvrdit širší stabilizaci napříč sektory.

Nedávno upřesněné výsledky HDP za první čtvrtletí tohoto roku, i přes několik mimořádných vlivů, přinesly nejen jakési pozitivní překvapení (například tempo meziročního reálného růstu ve výši 2,5 %), ale zdůraznily kromě přínosu zahraničního obchodu a významu průmyslu i první možné stabilizační signály z hlediska komplexnější struktury. To následně dokreslovaly i dílčí makroekonomické výsledky, například růst mezd (průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla nominálně o 3,3 %, reálně o 3,1 %, samozřejmě se zohledněním mimořádného vlivu na přelomu roku 2012/2013) či tržeb v maloobchodě (meziročně očištěné o kalendářní vlivy vzrostly o 4,9 %). Nadále rostla také stavební produkce, která v minulých letech patřila k odvětvím se silnými poklesy.

Výsledky průmyslu potvrzují pokračování zlepšujícího se vývoje. Průmysl zůstává zároveň klíčovým prorůstovým faktorem celé ekonomiky. I pohled zpět v delším horizontu potvrzuje významnost průmyslu nejen pro jeho podíl na celkové produkci a přidané hodnotě, ale zároveň přes jeho jistou cykličnost i schopnost tuzemských firem, vypořádat se s vývojem na trzích a udržet si na nich pozici. A rozhodně to není jenom o rozhodnutí ČNB a jejím vlivu například na oslabení kurzu, který samozřejmě v současné době exportérům na makroekonomické úrovni poskytl kladný impuls minimálně skrze finální efekt korunových tržeb či u některých i postupně možnost konkurovat cenou.

Dle dostupných statistik ČSÚ tvořil podíl průmyslu za rok 2013 na celkové přidané hodnotě všech odvětví ekonomiky 31,8 % a meziročně tak mírně vzrostl právě díky své „lepší“ výkonnosti ve srovnání s celou ekonomikou. Řada dalších sektorů je navíc na průmysl do určité míry navázána, a to nejen skrze přímé dodávky hlavních výrobních vstupů, ale i skrze poptávku po souvisejících službách, investicích či skrze zaměstnanost a vývoj mezd v oborech průmyslu, kterým se daří.

Pro české výsledky zůstává klíčovým vývoj na zahraničních trzích i silná vazba na vývoj zemí v eurozóně, zejména Německa. Výsledky Německa jsou navíc již nějakou dobou taženy i jeho soukromou domácí poptávkou, což představuje faktor přispívající minimálně ke stabilizaci. Vývoj zahraniční poptávky, projevující se například v dvouciferných tempech růstu zahraničních zakázek již tři čtvrtě roku, se postupně přelévá do dalších oblastí ekonomiky. Příkladem mohou být očekávání průmyslových výrobců čí postupná obnova investiční aktivity. A i když například investiční aktivita v kontextu jejích propadů v posledních letech zůstává stále poměrně opatrná, tak poslední výsledky HDP naznačují, že k určité stabilizaci může docházet právě i u tohoto faktoru.