Revidovaná směrnice o trzích finančních nástrojů cílí i na nefinanční instituce

Směrnice o trzích finančních nástrojů rozšiřuje působnosti v oblasti obchodování s investičními nástroji.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po dlouhých měsících jednání byl ukončen legislativní proces projednávání revize směrnice o trzích finančních nástrojů (tzv. MiFID II). Revidovaná směrnice byla 12.6.publikována v Úředním věstníku Evropské unie.

Návrh MiFID II přináší významné rozšíření působnosti v oblasti obchodování s investičními nástroji, jakož i definice investiční společnosti. Dále například vypouští výjimku pro osoby, jejichž činnost spočívá v obchodování na vlastní účet s komoditami nebo komoditními deriváty („commodity dealers exemption“).

Co přinese MiFID II nového – jak zatíží nefinanční instituce?

•          Dopad finanční regulace i mimo kapitálové trhy (např. komoditní trhy), který ale z pohledu nefinančních trhů nepovede ke snížení spekulace, jelikož “energetiky“ nenakládají s penězi jiných investorů, a proto nepředstavují žádné ohrožení pro neprofesionální investory.
•          Dopad na trhy s emisními povolenkami, kdy samotné emisní povolenky budou nově považovány za finanční nástroje, přičemž emisní povolenky lze primárně vnímat jako nástroj ovlivňování politiky klimatu, nikoliv jako investiční nástroj.

Původní MiFID I byl primárně určen na ochranu neprofesionálních investorů a necílil na průmyslové společnosti, jakožto tzv. společnosti nefinančního charakteru. To se však s návrhem MiFID II začíná pozvolna měnit. Stejně jako jsme se setkali již u „Nařízení o OTC derivátech (pozn. derivátech obchodovaných mimo burzu), ústředních protistranách a registrech obchodních údajů“ (tzv. EMIR) se snahou začít propojovat regulaci a dohled nad obchodováním na finančních trzích společně s trhy ostatními (např. komoditními). Návrhy MiFID II míří obdobnou cestou ve snaze rozšiřovat působnost z regulovaných trhů a mnohostranných systémů obchodování (tzv. MTF) o nekapitálové trhy (např. spotové trhy s komoditami a trhy emisními povolenkami).

Společnosti nefinančního charakteru by tak nově mohly spadnout pod pravidla dohledu podle MiFID II, což by znamenalo především dodržování podmínek regulace nastavené Českou národní bankou a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (tzv. ESMA), a to včetně případného získání povolení pro obchodování na daných trzích, povinnosti vedení záznamů a hlášení transakcí či dodržování pravidel před-obchodní a po-obchodní transparentnosti podle nařízení MiFIR (Nařízení o trzích finančních nástrojů). Přestože byla v návrhu MiFID II zcela zrušena výjimka commodity dealers exemption, směrnice MiFID II stále obsahuje výjimku pro tzv. doplňkovou činnost, přičemž dále zmocňuje ESMA k vymezení kritérií pro určení doplňkové činnosti v rámci regulačních technických standardů. Je tedy stále pravděpodobné, že v konečném výsledku budou společnosti nefinančního charakteru mít možnost uplatnit tuto výjimku pro vyčlenění se z působnosti směrnice MiFID II.

I když lze nakonec konstatovat, že finální znění směrnice MiFID II je pro průmyslové podniky uspokojivé, bude možné v plném rozsahu zhodnotit dopad nové regulace na průmysl a možnost využití jednotlivých výjimek až po přijetí regulačních technických standardů. Až tyto standardy nám poskytnou celkový obraz dohledu podle směrnice MiFID II v následujících letech.