Komise zveřejnila zprávu o screeningu zahraničních investic

19. října zveřejnila Evropská komise svou třetí výroční zprávu o screeningu přímých zahraničních investic a statistiky o kontrole vývozu.

A. Klíčová zjištění o screeningu přímých zahraničních investic

Přímé zahraniční investice do EU - trendy a čísla

• V roce 2022 činily celosvětové přímé zahraniční investice v EU 1,2 bilionu EUR a byly o 34 % vyšší než v roce 2020, po kterém následoval silný popandemický růst v roce 2021. Přesto vykazovaly meziroční pokles o -14,3 % oproti roku 2021. Pokud jde konkrétně o EU, došlo k poklesu příchozích PZI o -140 miliard EUR oproti +142 miliardám EUR zaznamenaným v roce 2021. Pokles toků PZI v roce 2022 byl zaznamenán také v případě USA (-12 %) a Číny (-41 %). Pozitivní trend je však patrný u počtu zahraničních akvizic a investic na zelené louce do EU27.
• Největším zahraničním investorem zůstaly v roce 2022 USA, na které připadá 32,2 % všech zahraničních akvizic a 46,5 % všech investic na zelené louce, následované Spojeným královstvím, na které připadá 25,1 % akvizic a 19 % investic na zelené louce. Podíl investic na zelené louce do EU27 pocházejících z Číny se snížil a Čína se umístila na pátém místě s podílem 3,9 %, který se snížil z 5,9 % v roce 2021.
• Počet zahraničních transakcí podle cílové země EU27 zaznamenává v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 všeobecný pokles. Německo s podílem 17,2 % na všech akvizicích zůstalo v roce 2022 prvním cílem přímých zahraničních investic. Španělsko si i přes -17,5% pokles počtu akvizic v roce 2022 oproti roku 2021 udrželo druhé místo s 13,5% podílem. Následovaly Itálie, Francie a Nizozemsko s podíly zahraničních transakcí 10,6 %, 10,2 % a 10 %. Pokud jde o investice na zelené louce, v roce 2022 bylo v EU27 na prvním místě Španělsko (představovalo 17,2% podíl na celkovém počtu investic na zelené louce v roce 2022), následované Francií a Německem se 14 %, resp. 11,4 % investic na zelené louce v roce 2022.

Legislativní vývoj v členských státech

• Mechanismus prověřování má zavedeno 21 členských států. Česká republika zavedla svůj národní prověřovací mechanismus  s účinností od 1. května 202. Ze zbývajících jsou některé členské státy velmi blízko přijetí nebo vstupu svého mechanismu v platnost v roce 2023.

Činnosti členských států v oblasti screeningu přímých zahraničních investic

• Ve srovnání s rokem 2021 členské státy v roce 2022 považovaly více obdržených žádostí o povolení za citlivé vzhledem k tomu, že se výrazně zvýšil podíl formálně prověřovaných případů.
• V roce 2022 bylo 86 % transakcí, u nichž bylo rozhodnutí oznámeno Komisi, příslušným členským státem povoleno bez jakýchkoli podmínek; v roce 2021 bylo bez podmínek povoleno pouze 73 % transakcí.
• V 9 % transakcí členské státy uložily zmírňující opatření jako podmínku pro pokračování v transakcích. V roce 2021 bylo toto číslo vyšší a činilo 23 %.
• Členské státy zablokovaly pouze 1 % transakcí (stejně jako v předchozím roce). To potvrzuje, že Evropská unie zůstává otevřená přímým zahraničním investicím a členské státy odmítají pouze transakce, které představují velmi vážné ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku.

Mechanismus spolupráce EU v oblasti prověřování přímých zahraničních investic

• Ze 423 případů oznámených v roce 2022 byla naprostá většina (81%) uzavřena ve fázi 1, tj. do 15 kalendářních dnů, přičemž pouze 11 % oznámených případů bylo uzavřeno ve fázi 2 (stejně jako v předchozí zprávě) a méně než 3 % případů vyústilo ve vydání stanoviska Evropské komise. Délka trvání fáze 2 však vykazuje rozdíly vzhledem k době, kterou členské státy potřebují k poskytnutí odpovědí na žádost Komise o dodatečné informace, přičemž jejich poskytnutí často závisí na investorovi požadovaných informací.
• Původ konečného investora (USA, Spojené království, Čína, Japonsko, Kajmanské ostrovy, Kanada) zapojeného do případů oznámených podle nařízení zůstává přibližně stabilní, i když podíl USA, Spojeného království a Číny v roce 2022 oproti roku 2021 poněkud klesá, zatímco podíl japonských investorů se zvýšil. Kromě toho v roce 2022 pocházeli koneční investoři z 52 různých zemí, přičemž v roce 2021 jich bylo 43.
• Většina případů se týkala zpracovatelského průmyslu (59 %) a zahrnovala různorodá odvětví včetně energetiky, letectví, obrany, polovodičů, zdravotnictví, zpracování a ukládání dat, komunikace, dopravy a kybernetické bezpečnosti.
• Evropská komise navrhne revizi nařízení o prověřování přímých zahraničních investic do konce roku 2023.

B. KLÍČOVÉ STATISTIKY O KONTROLÁCH VÝVOZU

• Aktualizace statistik zahrnuje údaje o vydávání licencí v roce 2021. Nezahrnuje proto aspekty kontroly vývozu, kterých se dotkla ruská válka proti Ukrajině, ani opatření přijatá v podobě vývozních omezení v reakci na ni.
• Hodnota obchodu s výrobky dvojího užití v roce 2021 dosáhla výše 147 mld. EUR, přičemž vývoz zůstává od roku 2017 poměrně stabilní.
• Členské státy v roce 2021 přezkoumaly 38 500 žádostí o vývoz zboží v hodnotě 45,5 miliardy EUR. Členské státy zablokovaly vývoz z důvodu bezpečnostních rizik v 560 případech v celkové hodnotě 7 miliard EUR.
• Velká část vývozu zboží dvojího užití směřuje do zemí uvedených na seznamu všeobecných vývozních povolení Unie (EUGEA). Spojené království nahradilo Švýcarsko na třetím místě v pořadí podle počtu licencí, zatímco USA a Čína zůstávají na prvním, resp. druhém místě.

Celá zpráva je k dispozici zde.