Evropský a brazilský byznys podporují prohloubení spolupráce dohodou o volném obchodu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes zahajuje cestu do čtyř latinskoamerických zemí s cílem posílit politické a obchodní vazby. Od ruské invaze na Ukrajinu se Evropská unie aktivněji rozhlíží po "podobně smýšlejících" partnerech, kteří by jí poskytli další potenciál rozvoje obchodu a zdroje kritických nerostných surovin potřebných pro ekologický přechod a pomohli jí snížit závislost na Číně.

Snahy o navázání nových obchodních partnerství se strategickými zeměmi je zásadní podpořit a posílit, a proto konfederace evropského podnikání BusinessEurope, které je Svaz průmyslu členem, připravila s Brazilskou národní konfederací průmyslu (CNI) společné prohlášení. 

I přes tradiční partnerství mezi EU a Brazílií dochází k poklesu vzájemné obchodní výměny. Příkladem může být vývoz strojů a zařízení z EU, který se z 21 % veškerého prodeje EU do Brazílie v roce 2003 snížil na méně než 16 % o dvacet let později. Naopak Brazílii v žebříčku hlavních mimoblokových obchodních partnerů EU předstihly země jako Indie a Jižní Korea. Rovněž mezi lety 2003 a 2022 poklesl vývoz brazilského zpracovatelského průmyslu do EU z 68 % na téměř 49 % celkové hodnoty prodané do Evropské unie. Zástupci byznysu z obou stran proto ve společné deklaraci volají po znovuposílení strategického partnerství v mnoha oblastech společného zájmu. 

Ratifikace dohody o volném obchodu s blokem zemí Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguy, Uruguay) a její vstup v platnost by přinoslo velkou řadu výhod, především odstranění cel na 91 % obchodovaného zboží, které je předmětem dohody. Po ratifikaci bude smlouva Mercosur největší obchodní dohodou v historii EU a jednou z největších obchodních dohod na světě. Trh EU-Mercosur čítá 750 milionů lidí a představuje hrubý domácí produkt ve výši 18,3 bilionu EUR ročně. Ve vyjednávání rezonují otázky týkající se ochrany životního prostředí a zemědělství, které mají vliv na další postup při uzavírání dohody. Obě strany nicméně věří, že i v této oblasti je možné dojít shody. Naopak Čína nebo Indie, které jsou v oblasti Jižní Ameriky stále více aktivní, se otázkami ochrany životního prostředí nezabývají. 

Blok Mercosur představuje pro Českou republiku 42. nejdůležitějšího obchodního partnera s 0,23% podílem na vývozu zboží a 0,31% podílem na vývozu služeb. V případě vstupu dohody v platnost čeští exportéři ušetří ročně až 2,188 miliardy korun na dovozních clech. U netarifních bariér obchodu se zbožím a službami tato částka představuje v úsporách až 7,71 miliardy korun ročně. Ke zvýšení exportního objemu dojde především ze strany České republiky, podobný trend se v opačném směru nepřepokládá. Dohoda podpoří zejména odvětví, kterým se v zemích Mercosur dařilo již v minulých letech. Jedná se zejména o sektor: strojírenský, elektrotechnický, textilní, automobilový, chemický a energetický.

Prezidentka Von der Leyen se v následujících dnech setká s prezidenty Brazílie, Argentiny, Chile a Mexika. Její cesta navazuje na cestu německého kancléře Olafa Scholze z počátku tohoto roku a koná se týden před cestou brazilského prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy do Paříže. Brusel bude také hostit více než 30 vedoucích představitelů z Latinské Ameriky a Karibiku na summitu EU-CELAC 17.-18. července, který se má stát odrazovým můstkem pro zahájení "nové agendy" s tímto regionem v oblasti obchodu a mezinárodních vztahů.