Česká národní banka ponechala stabilitu úrokových sazeb

Česká národní banka nechala na dnešním zasedání (již podruhé) základní úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba zůstala na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Bankovní rada tímto potvrdila své dřívější deklarace.

V současné situaci přetrvávajících nejistot ohledně vývoje ekonomiky, v příštích měsících a zejména v příštím roce spojené s cenami energie, by další zvyšování nákladů firmám nepomohlo. Již nyní zvýšené náklady financování dané předchozím nárůstem úrokových sazeb spolu s vysokými nejistotami na trzích podporu investicím nedávají a domácí úvěrovou a tím i investiční aktivitu brzdí.

ČNB před změnou bankovní rady reagovala poměrně výrazně zvyšováním úrokových sazeb na rekordní míru inflace za posledních 30 let. Meziroční míra růstu spotřebitelských cen dosahuje již od letošního února dvouciferných čísel. Výrazně rostly zejména ceny energie, bydlení či potravin. Rychlost zdražování představuje vážný problém jak pro spotřebitele, tak pro firmy. Podniky již v dřívějších šetření Svazu průmyslu avizovaly, že považují růst cen materiálů a surovin a rovněž ceny energie za nejzávažnější bariéru pro svůj rozvoj. Zvyšování úrokových sazeb tak firmám zvyšovalo další náklady. Dle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu pak jednoznačně vyplývá, že zejména drahé energie na firmy teprve dopadnou a mohou představovat vážné ekonomické problémy. Řada firem např. dostala od dodavatele několikanásobně vyšší cenovou nabídku a takto vysoké ceny energie se budou dál negativně odrážet v inflačních tlacích či v dostupnosti vstupů. Za poslední rok se i výrazně zvýšila inflační očekávání.

Rizikem pro vývoj ekonomiky tedy nadále zůstávají především vysoké ceny energie a jejich nejistý vývoj. Celková míra spotřebitelské inflace již ale pravděpodobně narazila na svůj vrchol a zmírňuje. Dynamika růstu Indexu cen průmyslových výrobců např. zvolnila již druhý měsíc v řadě a dle aktuálního Indexu nákupních manažerů zpracovatelského průmyslu je patrné zmírnění narušení v dodavatelských řetězcích a nejslabší růst prodejních cen za více než rok. Inflaci tak bude ochlazovat očekávané snížení domácí i zahraniční poptávky.

Možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb však nelze zcela na dalších zasedáních vyloučit. Například dle dřívějšího vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové panuje v bankovní radě shoda na tom, že pokud by mzdová vyjednávání zaměstnanců vedla k rychlejšímu růstu mezd (více než cca 6-7 %) a tedy k vyšším inflačním tlakům, měnová politika se zpřísní. Aktuální prohlášení ČNB z dnešního jednání Bankovní rady je k dalším krokům ČNB do jisté míry v této otázce opatrnější, když uvádí „Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší“. ČNB i nadále deklarovala záměr bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny, ke kterým může docházet pod tlakem ekonomických nejistot, mimořádných událostí ve světě či měnově-politických rozhodnutí dalších centrálních bank.