ČNB koncem roku snížila úrokové sazby o čtvrt procenta

Bankovní rada ČNB po zhruba roce a půl upravila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. ČNB snížila základní dvou týdenní repo sazbu ze 7 na 6,75 %, diskontní sazbu na 5,75 % a lombardní sazbu na 7,75 %.

„ČNB se v posledních měsících vyjadřovala sice zdrženlivě, ale naznačovala, že je na stole možnost postupného snižování sazeb i s ohledem na vývoj inflace a aktuální prognózy. Ačkoliv přetrvávají mírné obavy z lednového přecenění výrobků či služeb a možných inflačních dopadů, je například v Indexu cen výrobců vidět zmírňování inflačních tlaků a odeznění řady faktorů z minulého roku. Taktéž spotřeba jakožto proinflační faktor zůstává nízká. Prvotní mírné snížení základních úrokových sazeb se nicméně s ohledem na aktuální stagnující stav ekonomiky v úvěrové a investiční aktivitě zatím příliš neprojeví. Otázkou zůstává také následná trajektorie, jakou se sazby a jejich očekávání budou vyvíjet v budoucnu,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z pohledu vývoje míry inflace lze pozorovat v ekonomice zmírňování inflačních tlaků a odeznění řady faktorů z minulého roku. Trend například ve vývoji Indexu cen výrobců v průběhu tohoto roku byl zřejmý, kdy z dvojciferných skokových hodnot v loňském roce jsme se postupně v letošním roce dostali u cen průmyslových výrobků v podstatě na nulu. Samozřejmě je to průměr a situace se velmi liší napříč sektory a produkty. Například dle statistik ceny elektřiny či strojů a zařízení, motorových vozidel, investičních produktů stále byly v listopadu meziročně vyšší a naopak tyto nárůsty eliminovaly ceny ropných produktů, kovů či chemických látek, které klesají. Odráží to například poklesy cen komodit na trzích - ropy či kovů, bohužel velmi významným faktorem je i slabá poptávka, v průmyslu dokonce poslední měsíce klesající hodnota zakázek, a tím omezené možnosti promítání cen vstupů do celkových cen. Celkově lze za firmy říct, že situace je individuální (působí proinflační i protinflační faktory) - pro firmy a jejich ekonomiku je ale důležitý vývoj cen vstupů a cen jejich produkce, tedy za kolik nakupují vstupy do výroby a za kolik pak svůj výrobek mohou prodat. Mezi inflační faktory nadále patří stále poměrně vysoká inflační očekávání, tlak na růst mezd - ať již vzhledem k inflačním očekáváním či k situaci na trhu práce, či vývoj regulované složky ceny energie. Na druhou stranu zde (protiinflačně) působí slabá poptávka či meziroční pokles cen některých komodit a odeznění některých mimořádných vlivů.

Aktuální vývoj ekonomiky, která se letos nachází na hraně stagnace a recese a očekávání spíše pozvolnějšího oživování pro následující měsíce, nenahrává ani výši rizikových přirážek pro investice a úvěry. Po dlouhé době vyšších úrokových sazeb tak nečekáme, že aktuální zmírnění o čtvrt procentního bodu by mělo samo o sobě významnější efekt pro ekonomiku. Důležitý pro nákladovost financování bude také konkrétní vývoj (rychlost snižování) a očekávání vývoje sazeb v příštím roce.