Petr Bilavčík: Umíme naskenovat i jadernou elektrárnu

Firmu Prima Bilavčík živí prodej a servis měřících přístrojů. Svůj záběr ale firma rozšířila také o další služby, jako je měření na zakázku nebo 3D skenování. „Umíme skenovat i velké prostory jako výrobní haly nebo jadernou elektrárnu. Skenovali jsme turbínu přímo zabudovanou ve vodní elektrárně. Spolupracujeme s vývojáři počítačových her. Pro NASA jsme snímali i díly do rakety,“ říká Petr Bilavčík, ředitel společnosti Prima Bilavčík, která letos od Svazu průmyslu a dopravy ČR získala ocenění Úspěšná malá a střední firma.


Firmu jste založil v roce 1992 a začal jste dovážet měřicí přístroje do Česka. Jak se na vás tehdy v 90. letech dívaly zavedené zahraniční firmy, že tady chcete prodávat jejich zařízení?
Jeden z jejich zástupců se mě tenkrát ptal, co chceme někde v Uherském Brodě dělat, když všechny obchody se dělají v Praze. Dal mi hodně najevo, že se mnou rozhodně nepotřebuje jednat. Dnes je to tak, že se tato nadnárodní společnost velmi pozorně dívá, co děláme. Několikrát jsem je dostal do úzkých.

Co jste mu tenkrát odpověděl?
Že z Prahy do Uherského Brodu je stejně daleko jako z Uherského Brodu do Prahy. Vy musíte za zákazníkem do Uherského Brodu a já musím za zákazníkem do Prahy. Kde je v tom rozdíl?

Jste distributor cizích produktů. Co vás odlišuje od konkurentů?
Nejde jen o prodej. Když vyrábíte technologie, které vyžadují školení a servis, tak potřebujete kvalitního zástupce, který nejen vaše přístroje prodá, ale dokáže je také udržet v živém stavu, zkalibrovat je a opravovat je. I v Česku je dost případů, kdy dodavatelé prodali přístroje, ale pak už se o ně nestarali. Pracovníci ve firmě, která je koupila, s nimi neuměli správně zacházet. To je pak zmařená investice i za několik milionů korun.

Do Česka jste jako první začali dovážet třísouřadnicové stroje, které měří všechny rozměry opticky. Bylo těžké se s nimi na trhu prosadit?
Každý se nám tehdy vysmíval, jak můžeme měřit hloubku optikou. Protože tomu nikdo nerozuměl. Do té doby se mikroskopem měřila délka a šířka, protože to bylo vidět. Hloubka se měřila dotykem. Dlouho jsme dělali osvětu a vysvětlovali jsme, že když pod mikroskopem něco vidíte ostře, jste v určitém bodě. Když přeostříte na jiný bod, tak tím prakticky změříte hloubku. Díky zkvalitnění optiky jsme tak dosahovali výsledků v mikrometrech. Postupně to uživatelé začínali chápat.

Kde se tyto optické stroje nejčastěji používají?
Dnes už všude. Protože optika má své přednosti. Umí si zvětšit detaily, například ostří nějakého břitu, které byste jinak neviděl. Umí také měřit měkké materiály, které se dotykem změřit nedají

Jak moc se posunuly požadavky na přesnost měření?
Když jsem přišel do průmyslu na konci 70. let, tak jsme se honili za setinami milimetru a když jsme měli někde toleranci 8 mikrometrů, tak jsme si gratulovali, jak jsme dobří. Dnes honíme mikrometry a máme případy, kdy měříme v nanometrech. Takže v řadě oblastí jsme se posunuli o řád.

Zapadají moderní měřicí technologie do konceptu Průmyslu 4.0?
Pojem Průmysl 4.0 je trendová věc. Podle mě Průmysl 4.0 začal v době, kdy jsme masivně nasadili počítače. Máme ideální počítačový model a na jeho základě víme, co chceme změřit. Pak už jde jen o to, jak nasbíráme měřící body na fyzickém dílu, který jsem vyrobil, abych ho mohl s modelem porovnat. Fyzický výrobek se dá porovnávat také s digitálně naskenovaným výrobkem.

Jak přesné jsou takové skeny?
Skener je optický přístroj, takže vytvoří obraz jen tam, kam vidí. Ve skrytých místech je nutné použít jinou metodu, abyste viděli takzvaně za rohem. Třeba dotykové měření. Pokud chcete mít přesný výsledek, musíte většinou měřit jinou metodou než skenováním.

Která z měřících metod je dnes nejpřesnější?
Nejvyšší úroveň měření nabízí průmyslová počítačová tomografie. Strčíte do tomografu díl, rentgen vám ho prosvítí a získáte o něm veškerá data. Ta, která vidíte, i ta, která nevidíte. Pak už nemusíte měřit za rohem, protože CT vám tyto údaje dodá. Zobrazí vám i strukturu materiálu, případné praskliny, bubliny, vměstky. Metrologické CT vám změří rozměr bubliny nebo praskliny na tisíciny milimetru, spočítá vám její objem a spoustu dalších věcí.

Mají firmy o takové přístroje zájem?
Většinou je ve firmách klasický kontaktní měřicí přístroj, protože nechtějí jít do něčeho nového. Klasický kontaktní stroj je také nejlevnější, když ho porovnáme s multisensorovými přístroji nebo s CT. Investice do lepšího a přesnějšího přístroje se ve firmě těžko obhajuje. Když si koupíte obráběcí stroj, u něhož víte, že na něm vyrobíte milion dílů, tak náklady rozpočítáte a víte, kolik vás bude jeden díl stát a za jak dlouho budete mít stroj zaplacený. Návratnost měřicího stroje takto spočítat neumíte.

Ani přes snížení zmetkovitosti?
Nemůžete si připustit, že máte vysokou zmetkovitost. Dřív jsme se setkávali také s argumenty, že firmy měřicí stroj nepotřebují, protože umí měřit přímo na obráběcím stroji. To ale platilo do prvního vráceného kamionu, protože díly byly vyrobeny nepřesně. Pokud ředitel firmy rozumí řízení kvality, je to štěstí jak pro tu firmu, tak pro nás.

Nabízíte trojrozměrné skenování jako službu. Co nejzajímavějšího mimo průmysl jste snímali?
Na Velehradu jsme skenovali náhrobek arcibiskupa Stojana. Dělali jsme různé oltáře a historické sklepy. Archeologové vykopali starý sklep a my jsme ho převedli do 3D digitálního modelu.

Takže umíte skenovat nejen věci, ale také prostory?
Umíme skenovat i velké prostory jako výrobní haly nebo jadernou elektrárnu. Skenovali jsme turbínu přímo zabudovanou ve vodní elektrárně. Naši pracovníci byli spuštěni přímo do tunelu, kudy teče voda k turbíně. Měřili tam, jestli má turbína už velké opotřebení a je třeba ji vyměnit.

Proč je nutné skenovat výrobní haly?
Obecně se v průmyslových aplikacích skenují prostory, do kterých pak architekti vkládají jednotlivé technologie tak, aby byly ergonomické, všechno se do nich vešlo a byl tam dostatek místa pro manipulaci. Skenovali jsme také různé věci pro vývojáře her, například automobily. Pro NASA jsme snímali díly do rakety.

Kvůli koronavirové krizi firmy hodně osekávají investice. Jak těžký pro vás bude letošní a příští rok?
Od dubna je to hodně těžké. Firmy ořezaly investice, které nemusí pořídit, a služby, které nejsou životně důležité, nenakupují. Nedokážu odhadnout, jak se bude tato situace vyvíjet.

V čem vidíte prostor pro další růst?
V prodeji přístrojů i ve službách. Vyžaduje to, ale stabilní ekonomickou situaci. Máme už v plánu novinky v oblasti prodeje přístrojů i v oblasti služeb.

Gbelec Ondřej
/
kategorie MSV
zpět