Priority budoucí Komise a jak s rovnováhou mezi institucemi EU

Klíčová role budoucího předsedy Komise a překonání fragmentace v její činnosti.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy pozval hlavy států a vlád na společnou neformální večeři dne 27. května, aby diskutovaly o procesu směřujícím k nominaci budoucího předsedy Evropské komise, která by ve smyslu Lisabonské smlouvy a Deklarace 11 odrážela výsledek voleb do Evropského parlamentu. „V tomto ohledu,“ jak uvedl ve svém dopise, „je důležité vzít v úvahu výzvy Unie, které před námi stojí, priority pro příští léta a cesty, jak jich dosáhnout.“ Komise by měla nominovat svého kandidáta na post předsedy kvalifikovanou většinou. Post předsedy Evropské komise je důležitý pro její vnitřní strukturu, efektivitu její činnosti a budoucí priority Unie.

Kandidáti na komisaře a jejich priority

Nejžhavějšími kandidáty jsou Jean-Claude Juncker (EPP) a Martine Schulz (PES). Společným imperativem pro oba bude tvorba pracovních míst v Evropě. Juncker sází na fungující digitální trh, reformu a reorganizaci energetické politiky EU, sjednání přiměřené a vyvážené dohody o volném obchodu s USA (TTIP), reformu a konsolidaci hospodářské a měnové unie a podporu forem legální migrace.

Schulz vidí podporu zaměstnanosti v boji proti sociálnímu dumpingu, podpoře malých a středních podniků, zavedení celoevropské minimální mzdy, kritice úsporných opatření, nastartování ekonomiky EU cestou podpory výzkumu, inovací a vzdělávání. Podporuje přísnější regulaci bankovního sektoru, rovnost příležitostí žen a mužů, ochranu práv spotřebitelů, ochranu dat a lepší integraci cizinců.

Efektivní činnost budoucí Komise

Diskuse ministrů probíhala také na téma zefektivnění struktury a činnosti Komise při zachování principu, že každý stát bude mít svého komisaře. Pro budoucí Unii bude důležitá silná a funkční Komise a koordinace činnosti komisařů v jednotlivých oblastech. Vnitřní uspořádání Komise bude odviset od jejího předsedy. Návrh na vytvoření tematických celků (8 místopředsedů - 8 klastrů) by jistě překonal dosavadní fragmentaci činností a posílil spolupráci mezi jednotlivými komisaři a navrhování společných pozic. Na druhé straně by tento krok mohl dát příliš velký prostor místopředsedům v kolegiu a vést k silnější politizaci práce Komise. Předseda Evropské komise rovněž nastaví příští politický program Komise, což bude mít zásadní význam pro budoucnost integračního procesu EU. Státy už nyní diskutují své priority, aby je mohl budoucí předseda zohlednit ve svém programu.

Nastavení rovnováhy mezi institucemi EU

Pro budoucnost integračního procesu v EU bude zásadní i rovnováha vztahů mezi hlavními institucemi EU – Radou, Komisí a Evropským parlamentem. Aktuální se tedy nyní stává revize interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí z roku 2010 s možností zapojení Rady. Rada se již v roce 2010 odmítla na dohodě podílet, protože řada jejích ustanovení vedla k narušení rovnováhy mezi institucemi. Nicméně, i když nepadlo žádné konečné rozhodnutí, je Rada připravena svůj postoj přehodnotit a avizovala svůj zájem o otevření jednání o stávající dohodě.

Deklarace o Ukrajině

Hlavy států a vlád současně přijaly společnou Deklaraci k situaci na Ukrajině a pozitivně hodnotí průběh prezidentských voleb, vyjadřují podporu ukrajinské suverenitě a územní celistvosti, vyjadřují očekávání, že Ruská federace bude spolupracovat s nově zvoleným prezidentem, zmiňují závazek i nadále podporovat makroekonomickou stabilizaci země a současně vyzývají i ukrajinskou vládu ke zlepšení klimatu pro podnikání.

Deklarace hlav států a vlád k situaci na Ukrajině (AJ) [pdf 77 kB]

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy - Mezinárodní organizace a EU