Média a SP ČR 26.11.2013

 .

O tématu perspektivy trhu práce v příštích letech v diskusním pořadu Českého rozhlasu hovořil Miloš Rathouský ze Sekce zaměstnavatelské SP ČR:

Krušné časy nastávají také vzdělaným odborníkům
ČRo Plus | 25.11.2013

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou vzdělaní, mají vysokoškolské tituly, zkušenosti ze zahraničí i z praxe. Přesto těžko hledají v Česku práci. Někteří mladí lidé proto začali dokonce tajit svoji kvalifikaci, aby dostali šanci na pracovním trhu. A jsou ochotni vzít i místo, které vůbec neodpovídá jejich vzdělání. K poslednímu říjnu bylo bez práce více než 556 tisíc lidí, což je o téměř 60 tisíc osob více než ve stejném období loňského roku. Krušné časy tak nastávají nejen nekvalifikovaným lidem, kteří marně hledají práci, ale také vzdělaným odborníkům. Hezký poslech u pořadu Zaostřeno vám přeje Petra Benešová.
Ekonom Aleš, absolvent Univerzity Karlovy si hledal práci těžko. A to i přesto, že se může pochlubit dvěma tituly z ekonomie a mediálních studií.

Aleš, ekonom, absolvent Univerzity Karlovy
--------------------
Mám dvě vysoký školy, zkušenost ze zahraničí, a přesto jsem neuspěl.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro zaměstnavatele z veřejné sféry i pro soukromé firmy byl příliš vzdělaný a nechtěli ho zaplatit. A tak začal tajit svoje vysokoškolské tituly.

Aleš, ekonom, absolvent Univerzity Karlovy
--------------------
Důvodem, proč mě nepřijali bylo, že mám moc vysokou kvalifikaci. Proto když jsem se hlásil na třetí konkurz, už jsem si do životopisu nepsal dosažený vzdělání.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Podobné zkušenosti měla při hledání práce i Michaela Pecáková. Půl roku nabírala zkušenosti v Portugalsku a během studia na České zemědělské univerzitě už pracovala jako pojišťovací poradce a v personalistice. Na konkurzech ale byly pro ni bohaté zkušenosti spíše nevýhodou.

Michaela PECÁKOVÁ
--------------------
I přesto, že to byly třeba pozice, kde jsem byla doporučená přes známé, tak tam byl třeba problém v tom, že jsem měla příliš mnoho zkušeností na pozici, na kterou jsem se hlásila.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaměstnavatelé prý měli strach, že by jim brzy utekla za lepším místem. Práci se snažila najít různými způsoby.

Michaela PECÁKOVÁ
--------------------
Byly to jak personální agentury, tak jsem aktivně vyhledávala na internetovejch portálech, který nabízejí práci. Další, co bylo, tak byli ti známí. A jsem založila Linkin, portál, kde si každej může najít práci skrz toho, že si tam vlastně vyplní nějakej svůj profil. Za těch 2,5 měsíce já myslím, že to bylo takových 10 pohovorů určitě.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzdělání, zkušenosti ze zahraničí i z praxe tak v posledních letech bývají v některých případech paradoxně spíše přítěží. Popisuje generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková.

Marie BÍLKOVÁ, generální ředitelka Úřadu práce
--------------------
Převzdělaní lidé, hovoříme tady tedy zejména o těch mladých, velmi často se setkávají s tím, že na pohovorech jsou odmítáni s tím, že vy toho pro nás umíte moc. Může to být i proto, že ten člověk si zvykl buď na určitý příjem, který v té pozici nemůže dosáhnout, eventuálně si zvykl na určitou míru samostatnosti a rozhodování.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo to je pouze strach zaměstnavatele, že je vzdělaný člověk příliš ambiciózní.

Marie BÍLKOVÁ, generální ředitelka Úřadu práce
--------------------
Může ohrožovat někoho ve firmě. A to ať už teda někoho z těch úředníků, nebo z toho středního managementu, tak v případě soukromého podnikání může vzniknout i obava, že je skutečně příliš ambiciózní a že by mohl brzy s tím know how utéct do vlastního podnikání, a tím pádem zase ohrozit toho svého hostitele.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Problémy ale s vysokou kvalifikací nemají jen mladí lidé. Zaměstnání těžko hledají i zkušení manažeři, kteří odešli z vysokých funkcí. Podle Věry Kolmerové, ředitelky odboru zprostředkování a poradenství na generálním Úřadu práce může být také problém v tom, co zaměstnavatelé nabízejí a co naopak očekávají.

Věra KOLMEROVÁ, ředitelka odboru zprostředkování a poradenství, generální Úřad práce
--------------------
Je potřeba, aby si ten zaměstnavatel ujasnil, jakého člověka vlastně chce a jaké podmínky mu nabízí. Protože za kvalitu se prostě platí.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je mnohdy důvod, proč se nakonec uchazeč o práci se zaměstnavatelem nedohodnou. V posledních letech se také častěji stává, že lidé raději vezmou místo, které úplně neodpovídá jejich vzdělání. Vysvětlit Erik Švarcbach z personální agentury Randstad.

Erik ŠVARCBACH, personální agentura Randstad
--------------------
Samozřejmě to souvisí s celosvětovou ekonomickou krizí, především v Evropě. Ty čísla jsou poměrně vysoká. Lidé samozřejmě vezmou raději práci, která neodpovídá úplně té jejich kvalifikaci, aby měli možnost toho zaměstnání. A čekají, že třeba situace v budoucnu se obrátí.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Záleží samozřejmě také na oboru, ve kterém je uchazeč o práci vzdělaný.

Erik ŠVARCBACH, personální agentura Randstad
--------------------
Česká republika není výjimkou v zemích Evropské unie, to znamená stále tu máme nedostatek absolventů technických oborů, IT oborů, případně telekomunikací. Takže v těchto oborech se poměrně kvalitním absolventům nedaří najít práci, na druhou stranu humanitní obory, které také v České republice zažily poměrně velký boom, nejsou v tuto chvíli příliš vyhledávány zaměstnavateli.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Personalistické agentury uchazečům o práci většinou doporučují, aby pracovali pokud možno už za studií. A také vyjeli na stáž do zahraničí. Ne vždy je ale pobyt v cizině dobrou volbou. Popisuje Marek Sedláček z pracovní a personální agentury Trenkwalder.

Marek SEDLÁČEK, pracovní a personální agentura Trenkwalder
--------------------
My narážíme velice často v naší práci na lidi, kteří v dobré víře a touze poznat svět vycestují, stráví třeba 5, 7 let v zahraničí nějakou manuální činností, vrátí se zpátky a mají veliký problém s uplatněním, protože ztratili ten kontakt tady s pracovním prostředím. No, a zaměstnavatel hledá někoho, kdo už relevantní praxi má. Takže lidi, kteří třeba dělali nějaké pomocné práce někde v pohostinství a pak se snaží uchytit v normálních výrobních společnostech nebo obchodních společnostech, tak nemají tu odpovídající praxi.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Marka Sedláčka si ale mladí vzdělaní lidé dobře uvědomují situaci na trhu práce a při hledání místa už nemají takové nároky jako dříve. A jsou trpělivější. Pracovní trh se v posledních letech proměnil.

Marek SEDLÁČEK, pracovní a personální agentura Trenkwalder
--------------------
Je skutečně maximální tlak na takový ten poměr ceny a výkon. Už je pryč doba, kdy byli manažeři přepláceni, aby přecházeli do jiné společnosti a často rozhodovalo, jaké budou mít vybavení vozu, podle toho si zvolí zaměstnání. Takže dneska je spíše větší přetlak těch kandidátů, uchazečů o práci oproti pracovním nabídkám. To je, si myslím, velmi výrazný trend v současné době, protože i kvalifikovaní lidi, potažmo lidi, kteří byli zvyklí pracovat na vysokých pozicích mají dneska problém tu práci najít.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejně jako absolventi škol mají problémy i starší lidé. I přesto, že mají vysokou kvalifikaci, pro některé firmy nejsou příliš perspektivní.

Marek SEDLÁČEK, pracovní a personální agentura Trenkwalder
--------------------
Pro ně je jakoby i komplikované zapadnout do toho dynamického prostředí a hodně tady dávají šanci těm kandidátům, řekněme, nad 50 let menší firmy, případně české firmy, firmy v regionech, mimo ty velká centra jako je třeba Praha, Brno, kde je velký tlak na tu efektivitu a výkonnost.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Problém nezaměstnanosti má ale i další rovinu. V České republice se podle odborníků málo počítá s tím, co bude trh práce vyžadovat za 3 - 5 let. Vysvětlil Miloš Rathouský, manažer sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Miloš RATHOUSKÝ, manažer sekce zaměstnavatelské, SVaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
To je z našeho pohledu klíčové na to, aby se k tomu upravil vzdělávací systém. Mám na mysli ne snižování nebo navyšování počtu žáků, ale úpravu kapacit jednotlivých oborů vzdělávání, ať už jde o střední odborné vzdělávání, nebo vysokoškolské vzdělávání. Podle toho, jaké je očekávané uplatnění v době, kdy ti žáci vycházejí a studenti vycházejí ze škol.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko ale zatím není v tak vážné situaci jako některé státy jižní Evropy.

Miloš RATHOUSKÝ, manažer sekce zaměstnavatelské, SVaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Které vlastně mají ten problém dlouholetý a díky tomuto nesouladu mezi tím, co studenti a žáci studují a jaké jsou požadavky trhu práce, tak zaměstnanost díky krizi vystoupala do závratných výšek. To u nás nehrozí. Nicméně samozřejmě ty počty narůstají.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Problém je podle Miloše Rathouského také v tom, jak se vlastně školy financují a jakou mají pro určité obory motivaci.

Miloš RATHOUSKÝ, manažer sekce zaměstnavatelské, SVaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Díky orientaci škol na počty žáků, protože školy jsou financovány podle počtu žáků, tak samozřejmě se vychyluje směrem k oborům, které nemusí být na trhu práce uplatnitelné, ale jsou zajímavé pro nějakou širokou populaci, atraktivní. A je možno v nich získat studenty, byť jim ta škola nemůže zaručit potom jejich budoucí uplatnění.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní srovnání v nezaměstnanosti z letošního září ukazuje, že se Česko drží s necelými 7 procenty pod průměrem Evropské unie. Méně nezaměstnaných má například Rakousko nebo Německo. Naopak více lidí bez práce 11 procent je ve Francii.
O nezaměstnanosti a hledání práce pro mladé absolventy škol si budeme v druhé části pořadu Zaostřeno povídat s ekonomem z Institutu CERGE Danielem Münichem. Dobrý den.

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
Dobrý den.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Statistiky ukazují, že na trhu práce mají v posledních letech problémy i vzdělaní lidé. Tedy ti, kteří by díky kvalifikaci neměli mít nouzi o nabídky. Čím si to vysvětlujete?

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
Ekonomická krize, která přišla někde na přelomu roku 2008 - 2009 přinesla něco úplně nového, co vzdělanější lidé na trhu práce českém víceméně nezažili. To znamená vyhazování z práce, prostě výpovědi, zatímco dřív to bylo, že si někdo během práce našel něco lepšího a v klidu si na tu novou práci přešel, tak teď najednou byli bez práce a museli si začít hledat něco nového. To bylo něco předtím neznámého a všechny to dost překvapilo.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes mají problémy nejen ti, kteří třeba nemají takovou kvalifikaci, ale právě i ti vzdělaní. Dozvídají se od zaměstnavatelů, že jsou třeba i převzdělaní. Že mají stáže ze zahraničí, že mají dobré vysoké školy, a přesto je zaměstnavatelé nechtějí zaplatit. Je to trend, nebo co to je za trend?

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
Ono to má dvě stránky. Jedno je vzdělanost formální, nějaké dosažené vzdělání a druhé je praxe dosažená. Takže povídejme si ze začátku o tom vzdělání, jestli mám diplom, jestli mám maturitu a tak dále. Tam při tom dojednávání s budoucím zaměstnavatelem hrají roli řada faktorů. Za prvé cena práce. Nebudu najímat někoho, komu bych musel podle nějakých tabulkových platů najímat někoho, kdo má zbytečně vysoké vzdělání, nějaký diplom, kde bych ho musel zařadit do vyšší platové skupiny. To je první věc. A druhá, že často nedělá společensky dobře na pracovišti, když je někdo na pozici s mnohem větším vzděláním, protože vlastně potom nějakým způsobem nadřazenej těm ostatním kolegům, byť je na stejné pozici a nemusí to vždycky dělat dobrotu. Takže i nefinanční záležitosti se často v těchhle věcech berou v potaz.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam byl i jeden argument, že zaměstnavatelé se třeba bojí, že ti velmi chytří nebo ti, kteří mají dobré diplomy, že utečou jinam brzy. Že se brzy rozkoukají a zase o ně přijdou. Je to argument?

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
To se týká té druhé složky vzdělání, a to je praxe. Vysoce vzdělaní lidé, kteří již pracovali, nasbírali bohaté zkušenosti a praxi takzvaně, říkám to praxe, které jsou často hodně specifické. Můžou bejt specifické pro danou firmu, to je častý případ, nebo jsou specifický hodně profesně. A výpověď a hledání nového zaměstnání často znamená, že tyto dovednosti vyjdou vniveč. Protože nikde jinde už nejsou použitelné, nebo těch firem, kde je uplatníte, je pár. To znamená, že vám za ni nikdo není ochoten zaplatit. A jestliže jste byla zvyklá na určitou úroveň mzdy, živíte rodinu, máte spousta jiných povinností, tak je potom těžké jít pracovat někam jinam, kde si musíte znova tyto praktické dovednosti, praxi kumulovat. A obě strany, jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci si dávají velice dobrý pozor, jestli to pracovní místo, o kterém se jedná, jestli bude dlouhodobé. Jestli se tam vyplatí investovat a sbírat ty zkušenosti, aby to nedopadlo jako v tom předchozím případě, kdy člověk byl propuštěn s bohatými zkušenostmi. Takže je to mnohem těžší než v případech čerstvých absolventů, kteří mají řadu dalších problémů, ale nemají tento problém, že by přišli o nějaké specifické praktické dovednosti.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že se třeba v posledních letech stává, že ti lidé vzhledem k tomu, že nemohou najít práci, jsou ochotní dělat nižší pozice, méně kvalifikované? I přesto, že na to mají vzdělání.

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
Někteří ano, někteří ne. Ono je to totiž dvojsečné vzít si méně placenou, méně náročnou, méně vznešenou práci. Protože nejde jenom o peníze, jde o to, že se vám to objeví velice pravděpodobně na CV, na které se většina zaměstnavatelů na této úrovni už dívá. A v budoucnosti, a bude se ptát, tak vy jste dělal na této divné pozici, proč jste to dělal? A vy budete vysvětlovat, no, protože jsem nic si lepšího najít nemohl a nechtěl jsem být nezaměstnaný. A ono to často vypadá divně, nebo si aspoň řada lidí myslí, že to vypadá divně. A samozřejmě opět je tam ten problém personální. Přijmout někoho do kolektivu stejných lidí, někoho, kdo stojí nad nimi mnohem výš, byť není jejich nadřízený. Prostě nemusí to dělat vůbec dobrotu.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvili jsme i o praxi absolventů. Hodně se říká, že nemají praxi, nemohou být hned zaměstnáni. Jak tohle to řešit? Mělo by se to už řešit na vysokých školách, mělo by tam být nějaké opatření?

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
Praxe se týká všech úrovní vzdělání od střední školy přes vyšší odborný školy až vysoké školy. Je pravda a je to potřeba říct, že v České republice máme svět vzdělávání, školství stále výrazně oddělen od světa trhu práce. Ty dva světy by se měly výrazně propojit, na každé té úrovni nějakým jiným způsobem, ve vhodný okamžik. Já uvedu jenom příklad. Na středních školách, kde se velká většina lidí připravuje vlastně dneska už na vysokou školu, je to 40, 50 procent lidí. Samozřejmě nemá moc velký smysl výrazně propojovat praxi od začátku. Ale má to smysl v okamžiku, kdy už je jasné, kdo půjde na trh práce po maturitě a kdo nepůjde. Je potřeba vhodným způsobem na těch středních odborných školách zabudovat praktickou výchovu a vzdělávání do těch posledních ročníků pro ty, kteří vědí, že nepůjdou na vysokou školu, ale půjdou na trh práce.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že by se v našem vzdělávacím systému měl dávat důraz na ty technické obory, na ty, které třeba teď zaměstnavatelé poptávají?

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
Já si nemyslím, že toto je problém českého vzdělávacího systému. Problém českého vzdělávacího systému je kvalita. Kvalita ve všech segmentech, jak úrovních, tak oborech. Když to řeknu velice jednoduše, dobrých lidí není v žádném oboru dostatek. Takže nemáme zásadní problém, že bychom měli málo techniků nebo moc techniků. Ta data to ukazují v míře nezaměstnanosti a tak dále. Ale máme málo dobrých techniků, málo dobrých ekonomů, málo dobrých účetních, málo dobrých právníků.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl ekonom Daniel Münich. Děkuji a na slyšenou.

Daniel MÜNICH, ekonom, Institut CERGE-EI
--------------------
Na shledanou.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhým hostem pořadu Zaostřeno je viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr. Dobrý den.

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
Dobré odpoledne vám i posluchačům.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsme slyšeli v první části pořadu, na trhu práce mají v posledních letech problémy také vzdělaní lidé s bohatou praxí a skvělým vzděláním. Kdybyste měl říci za zaměstnavatele, čím si to vysvětlujete?

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
Je otázka, jestli skvělé vzdělání znamená skvělou kvalifikaci. Ono být někde, kde se nevyskytuje vinná réva skvěle vzdělaným vinařem není mnoho platné, protože to zaměstnání tam neexistuje. Takže tam někde také může být problém toho, zda ti skvěle vzdělaní lidé mohou najít uplatnění, jsou-li vzděláni v něčem, v čem my nemáme žádné zaměstnavatele.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Míříte tím, že mají diplomy v oborech, které dnes nejsou poptávány, mám na mysli třeba humanitní obory?

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
To je aktuální problém dnešní doby, že školství produkuje příliš mnoho absolventů humanitních oborů, alespoň v některých specifikacích. Ale může to být i problém obrovského rozmachu technologií a zrychlování technologického cyklu, kdy některé před 15 lety vynikající vzdělání už dnes je zapomenuto z hlediska vývoje technologií.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké zaměstnance vlastně na trhu potřebujeme? Jaké zaměstnance firmy chtějí nejvíce?

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
Kvalifikované. To zní jako fráze, ale je to pravý opak toho, co dneska stále slýcháme, vždyť on má vysokou školu. Vždyť on studoval nevím co. Opravdu to, co potřebujeme změnit je, aby kromě všech jiných vlastností, které školy musí mít a na co musí připravovat své absolventy do života, obecně řečeno, aby získali také kvalifikaci, která lze v době, kdy budu absolvovat, na trhu uplatnit.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme zabrousili k těm absolventům, mohl byste říci, co je jejich vlastně největší problém? Vy jste říkal, že jsou z humanitních oborů. Je to tak, že mají i nedostatek praxe? Protože se ukazuje, že pokud mají praxe třeba i ze zahraničí, tak přesto mají problémy tu práci najít.

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
To záleží teď, jaký stupeň vzdělání máme na mysli. Budeme-li na té úrovni učilišť a středních škol, tam opravdu chybí praxe. My v tuto chvíli máme v Hospodářské komoře téměř připraven jakýsi, říkejme mu kvalifikační model vzdělávání, kde jasně říkáme, základem všeho je přenést, znovu zdůrazňuji učiliště, střední školy, přenést praxi do firem. Prostě maximum praxe musí proběhnout ve firmách. Není možné platit ve školách technologii, která by umožnila studentům naučit se to, co se mohou naučit reálně ve firmách, na technologiích, které ty firmy mají.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když odhlédneme od těch mladých lidí, jak složitou mají na trhu pozici lidé starší 50 let, pokud přijdou o práci? Mají bohaté zkušenosti, mají toho plno za sebou.

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
Samozřejmě obtížnější je obzvlášť tam, kde to není jenom práce hlavou a kde je to práce, která s rostoucím věkem je jednak obtížnější a jednak se hůř podává stoprocentní výkon. Ale tam zase v tuto chvíli je ve fázi velké rozpracovanosti národní soustava kvalifikací, která by měla jasně definovat standardy na jednotlivé kvalifikace a bude během pár let podle mě samozřejmostí, že ti, kteří se budou chtít udržet na trhu práce a nelze čekat, že by se s jednou kvalifikací udrželi celý profesní život, takže možná ani s dvěma kvalifikacemi nevystačí dnešní mladí na celý život, takže bude potom jejich přirozenou potřebou a zájmem, budou-li se chtít na tom trhu udržet, že si v průběhu toho uplatnění jedné kvalifikace připraví na kvalifikaci druhou, udělají si zkoušku podle národní soustavy kvalifikací a budou kvalifikovanými zaměstnanci i třeba v těch 50. A možná ta kvalifikace, na kterou se budou připravovat, už bude méně fyzicky náročná, tak, aby to přizpůsobilo se jejich fyzickým možnostem v tom našem už starším věku.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou dnes starší lidé ochotni se třeba rekvalifikovat, mít další odbornost?

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
Dokonce je to největší skupina zájemců o získání nové kvalifikace. Právě ti lidé ve středním věku už mají v té své zodpovědnosti i potřebu připravit se na to, co kdyby ten můj zaměstnavatel skončil, co kdyby ta moje kvalifikace přestala být potřeba. Čili taková ta jistota trošku, aby měli do nabídnout budoucímu zaměstnavateli.

Petra BENEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A absolventi škol, ať už středních anebo vysokých, uvědomují si tu těžkou situaci na trhu práce podle vás? Mění nějakým způsobem své chování?

Zdeněk SOMR, viceprezident Hospodářské komory
--------------------
Já se obávám, že stále ještě převažuje ta nešťastná praxe let 90. No, hlavně, že je inženýr. No, hlavně, že má vysokou. A ono to tak v řadě případů bylo. Tím, že sem přicházely nové služby, nové výroby, tak se hledali ti, kteří alespoň natolik jsou použitelní, že jsou ochotni na sobě pracovat. Což se měřilo tím, že byl ochoten chodit do školy dlouho, dělat zkoušky a podobně, takže je ochoten na sobě pracovat, něco se učit, tak si ho něco vyučíme. A to je ukrutný omyl dnešní doby, kdy je obrovský souboj, evropský souboj o zakázky. Když někdo dává někam zakázky, nebo dává někam investici, zakázku, tak se dneska všichni ptají, a máte na to kvalifikované lidi? Nemáte? My k vám nepůjdeme. Už přestává hrát roli to, kde je nejlevnější, kam dát svůj vývoj, svoji výrobu. Začíná se hrát hlavně o to, kde jsou na to kvalifikovaní lidé. A to je ten problém, že už nestačí být nějak vzdělaný, nějaký stupeň vzdělávání, ale že už se ti potenciální investoři ptají, zda tady je dostatek kvalifikovaných lidí. A když není, tak to sem nedají proto, že by to byl náklad navíc. A dneska už oni nejsou ochotni ten náklad vydat, protože najdou jiné země, kde ti kvalifikovaní lidé připraveni jsou. A bohužel Česká republika, a to je teď výzva všem novým politikům, v tomhle smyslu prospala nejméně 10 let a už není na co čekat, protože ten populační vývoj je tak děsný, tam je jakási propast, která začala v podstatě u těch devatenáctiletých, což je věk, kdy opouštějí střední školu teď, loni a bude trvat asi 15 let. A my přijdeme o 400 tisíc lidí. A to se nedá tak rychle dohnat. Čili prosím všechny, aby z toho nedělali politikum, prosím všechny, aby pochopili, že jestliže to nezačneme okamžitě řešit, výsledkem bude, že ty zakázky tady nebudou. Protože zemí, které jsou na to připraveny, je bohužel dost.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pohled analytika SP ČR Bohuslava Čížka na stav úvěrů pro firmy citoval deník E15:

Úvěry jsou levné, firmy je přesto nevyužívají
20.11.2013 |

Finance

Ačkoli jsou domácí úvěry pro firmy takřka nejlevnější v novodobé české historii, úvěrová aktivita v Česku dále propadá. Banky půjčily firmám v letošních prvních devíti měsících o 30 procent méně než loni. Ovšem více si vybírají, komu peníze půjčí.

Největší propad v objemu úvěrů lze sledovat u malých a středních podniků. V kategorii půjček mezi 7,5 až 30 miliony korun firmy meziročně vyčerpaly z bank oproti loňsku o 42 procent méně peněz, vyplývá z dat České národní banky. Důvody jsou podle expertů na straně nabídky i poptávky. „Průměrná úroková sazba podnikům sice klesla na historické minimum, na druhé straně však dochází ke zpřísňování úvěrových standardů,“ uvádí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Dostupnost úvěrů ale podle něho zůstává dobrá.
„Podle našich šetření podniky považují dostupnost úvěrů většinou za velmi dobrou či standardní,“ dodává Čížek. Půjčovat si však nechtějí.
„Řada firem řeší problémy předlužení a do nových úvěrů se jim nechce, dokud neuvidí reálné zlepšení ekonomiky,“ říká Petr Kříž z PwC.
K úvěrovému okénku bank tak české firmy míří až v krajní nouzi.
„Ke snížení poptávky po úvěrech přispívá snaha firem o vyšší financování z vnitřních zdrojů,“ uvádí Petra Vlčková z ČNB. Poptávku po úvěrech nedokážou stimulovat ani nízké úrokové sazby.
Banky si účtovaly koncem září za podnikatelské úvěry do třiceti milionů úrok v průměru 3,04 procenta, což je jen o desetinu procentního bodu nad desetiletým minimem a o polovinu méně než předkrizové maximum.
V případě půjček nad 30 milionů klesl průměrný úrok ve srovnání s rokem 2008 dokonce o 61 procent na zářijových 1,94 procenta. V průměru jsou letos nové úvěry o více než sedm procent levnější než loni. Banky sice snižují úroky, ale své dlužníky si vybírají pečlivěji. „Slabý růst ekonomiky objektivně zvyšuje riziko úvěrových obchodů a přináší také zhoršení kvality portfolií. Na to nepochybně reagují úvěrové standardy bank,“ vysvětluje Luděk Niedermayer z Deloitte.
Tok úvěrů podle něho brzdí rovněž vyšší, nicméně doposud ne zcela jasné požadavky na bankovní kapitál.
Banky jsou střízlivé i vzhledem k objemu ztrátových úvěrů ve svých aktivech. Podle ČNB leželo koncem září v účetních knihách bank 70,5 miliardy korun ztrátových úvěrů, což je nejvyšší poměr za uplynulých jedenáct let. Z toho přes 62 miliard korun tvoří půjčky podnikům.
Každou korunu tak banky raději obrátí dvakrát. „Šanci mají jen důvěryhodné, finančně zdravé společnosti,“ míní Kříž.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Český exportér připomněl říjnovou podnikatelskou misi do Izraele uspořádanou SP ČR:

Desítky českých firem jednaly v Izraeli o obchodní spolupráci
Český exportér | 26.11.2013 |

Na izraelský trh vyvážejí z Česka například firmy Škoda Auto, Hyundai, Moravia Steel, karosa, Tatra, Dekonta a další.

Při říjnové státní návštěvě Izraele doprovázela prezidenta republiky Miloše Zemana početná podnikatelská delegace. Mezi jejími 56 členy byly zastoupeny jak velké společnosti (ČEZ, TATRA, SIGMA GROUP, AŽD Praha), tak i menší a střední podniky, banky a představitelé turistického ruchu. Delegaci organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou. Účast v delegaci měl i státní sektor v podobě zástupců České exportní banky a agentury CzechInvest.
Ekonomická spolupráce byla hlavním tématem dvojstranných rozhovorů, které během své návštěvy vedl prezident Miloš Zeman s nejvyššími představiteli Izraele. Obě strany ocenily nárůst vzájemného obchodu, jenž v roce 2012 poprvé překonal hranici jedné miliardy amerických dolarů. Přesto je zde prostor pro další rozvoj. Česká strana proto v této souvislosti vyjádřila přání „přetavit“ nadstandardní politické vztahy i do konkrétní ekonomické spolupráce - ať už jde o účast českých firem ve státních tendrech nebo o další příliv izraelských investic do České republiky. Poprvé se zde také výrazněji mluvilo o vzájemné spolupráci na třetích trzích.
Podnikatelská delegace měla svůj vlastní program, který vyvrcholil na Česko-izraelském obchodním fóru, uspořádaném izraelskou stranou v úzké spolupráci s velvyslanectvím ČR v Tel Avivu. V první části fóra mluvil náměstek ministra Milan Hovorka i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislav Kázecký o podnikatelském prostředí v Česku a podmínkách, které u nás mají zahraniční investoři. Za izraelskou stranu investiční téma podpořil i Dan Propper, předseda představenstva společnosti OSEM Group, jež významzástupci ně investovala do potravinářského průmyslu v Krupce u Teplic. Izraelským podnikatelům byl rovněž představen Jiří Rak, vedoucí nově otevřeného zahraničního zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Tel Avivu. Kancelář v listopadu zahájila svoji plnou činnost. V druhé části fóra došlo na obvyklá setkání a jednání mezi českými a izraelskými podnikateli. Důležité bylo, že české firmy přijely do Izraele velmi dobře připraveny a vrcholnou návštěvu využily k prezentaci a posílení pozice ve vztahu ke svým izraelským partnerům. Uskutečnila se řada bilaterálních jednání i mimo program oficiální delegace a z reakcí českých podnikatelů před odjezdem bylo patrné, že úspěšných.
Aktuální informace: obchodní výměna Vzájemné obchodně-ekonomické vztahy prošly od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 rychlým a velmi pozitivním vývojem. I když statistické údaje obou zemí se od sebe částečně liší z důvodu jiné metodiky, růstový trend obchodního obratu je shodný.
V roce 2012 dosáhl český vývoz rekordní výše 752 milionů dolarů (+20,4 procenta oproti roku 2011), dovoz činil 253 milionů dolarů (-11,62 procenta).
Obrat překročil jednu miliardu dolarů (+10 procent oproti roku 2011). V regionu Blízkého a Středního východu představuje Izrael našeho nejdůležitějšího obchodního partnera, v absolutní hodnotě českého vývozu za rok 2012 je Izrael v rámci mimoevropských zemí dokonce na 4. místě za USA, Tureckem a Čínou.
Největší část vývozu tvoří osobní automobily Škoda a Hyundai, z dalších (byť řádově již menších položek) stojí za zmínku zařízení pro automatické zpracování dat, výrobky organické chemie (antibiotika, sulfonamidy), nožířské výrobky a holicí čepelky, měřicí přístroje či kondenzátory. Na izraelský trh se dále kromě zmíněných firem zaměřují společnosti, Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta-Optika, Karosa, Procter & Gamble, ETD Transformátory, Škoda Transportation, ŽDB, Barum Continental, Tatra, Dekonta, Sellier & Bellot, Olympus Přerov, Zentiva, Olšanské papírny a další.
V dovozu do Česka jsou v hodnotovém vyjádření na prvním místě léčiva, dováženy jsou dále přístroje pro elektronický záznam, insekticidy, herbicidy, optické přístroje, zelenina, zařízení pro zpracování dat či lékařské přístroje.
Z izraelských výrobních firem vyvážejících do Česka byly v uplynulých letech aktivní především společnosti Teva (farmacie), Netafim (produkující závlahové systémy), Osem (potravinářský průmysl), Iscar (výrobce kovoobráběcích nástrojů) i četné high-tech společnosti (například Ness, Alvarion). Pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů jsou rovněž důležité aktivity izraelských investorů v Česku, jde především o developerské firmy (Africa Israel, Lighthouse, Dankner), jež investují do výstavby bytových domů, obchodních středisek a kancelářských budov. Vedle investic do nemovitostí je významná i masivní investice společnosti Teva Pharmaceuticals do bývalého výrobního závodu Galena Opava či investice potravinářské firmy Osem (respektive její dceřiné firmy Tival), jež v průmyslové zóně u Teplic postavila závod na zpracování sóji.
perspektivní obory pro české exportéry Mezi perspektivní obory, ve kterých mohou české firmy uspět, patří špičkové technologie a hi-tech průmysl (ICT, elektronika, biotechnologie, ekologie, software), dopravní infrastruktura (železnice, systémy MHD) či energetika. Zajímavé příležitosti přinášejí i zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu i ocelářský průmysl.
Pro Izrael, stát s limitovaným domácím trhem a závislostí na dovozu širokého portfolia výrobků, je zahraniční obchod klíčovým činitelem pro fungování ekonomiky. Izraelské firmy obchodují především s Evropou a USA, stále větší význam ale získává Asie (Čína, Indie). Místním specifikem je nemožnost hospodářské spolupráce se sousedními zeměmi regionu (výjimku - i tak s velkými omezeními - představují Egypt a Jordánsko).
Izraelský trh je náročný a v mnoha ohledech specifický. Stále například platí offsetová povinnost zpětného nákupu izraelského zboží ve výši 20 procent hodnoty kontraktu v zakázkách pro celý státní sektor (včetně například municipalit) nebo povinný košer certifikát pro většinu dovážených potravin. Klíčem k úspěchu je vhodný místní partner se znalostí prostředí i jazyka a možností operativního působení na trhu.
Další formy spolupráce Mezi další formy česko-izraelské spolupráce, které jsou v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, patří program GESHER / MOST. Cílem programu je podpora společných výzkumných či vývojových projektů českých a izraelských podniků, jejichž výsledky budou inovativní a budou mít tržní potenciál. Na řešení výzkumného projektu se musí podílet nejméně jeden podnik z České republiky a jeden z Izraele. Účast výzkumné instituce je na české straně možná pouze ve spolupráci se soukromou (českou) firmou.
Prioritními oblastmi podpory jsou informační a komunikační technologie, udržitelné a čisté technologie, biotechnologie a lékařská technika, oblast zemědělských a potravinářských technologií či moderního strojírenství -nových materiálů, nanotechnologií, kybernetiky, robotiky. Na české straně má program v portfoliu jak ministerstvo průmyslu a obchodu, tak ministerstvo školství, z jehož rozpočtové kapitoly jsou poskytovány finanční prostředky českým účastníkům. Zástupci obou ministerstev také zasedají v hodnotící komisi. V rámci programu GESHER / MOST je plánováno pět tříletých výzev a alokací celkem 300 milionů korun.
Zatím poslední V. veřejná soutěž byla vyhlášena 16. září a má uzavírku 6. prosince 2013.
Podstatou dalšího projektu - Czech -Accelerator - je umožnění pobytu zástupců start-upů a malých či středních českých firem v zahraničních technologických centrech se zaměřením na školení, networking, cílené představení potencionálním partnerům, zlepšení podnikatelského plánu, prodejní a komunikační techniky, pomoc při vyhledání rizikového kapitálu a byznys andělů. Program probíhá v USA od roku 2011, v roce 2012 byl rozšířen na Singapur, Izrael a Švýcarsko. Prioritními obory v Izraeli jsou informační a komunikační technologie, čisté technologie, biotechnologie a life science.
Letos v květnu se v Praze uskutečnil seminář Czech-Israeli Workshop on Innovative Thinking, na který ministerstvo průmyslu a obchodu (agentura CzechInvest) pozvalo pět předních izraelských odborníků v oblasti podpory inovací a konkurenceschopnosti. Seminář měl u českých účastníků velký úspěch, izraelské straně navrhneme v horizontu dvou let seminář znovu zopakovat.