k návrhu zákona o nemocenském pojištění (prosinec 2004)

Obecně

Navrhovaná úprava obsahuje řadu opatření, která by měla přispět k úsporám v systému a k efektivnímu vynakládání prostředků na krytí dávek v případě sociálních událostí. Opatření jsou zaměřena vůči

1. - zaměstnancům (konstrukce výše dávek, stanovení povinnosti dodržování režimu práce neschopného jako jedna ze základních povinností zaměstnance, opatření pro návrat do zaměstnání při dlouhodobé pracovní neschopnosti, zkrácení ochranné doby),
2. - zaměstnavatelům (povinnost výplaty náhrady mzdy po dobu prvých 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnance, kontrolní činnost zaměstnavatelů a sankce za porušování režimu práce dočasně neschopného vůči zaměstnancům, i když obtížně vykonatelné),
3. - lékařům (sankce za neopodstatněné vystavení tzv. pracovních neschopenek).

Na prvý pohled je zřejmé, že z hlediska snížení nákladovosti systému, je návrh orientován na úspory, které se týkají výdajů ze státního rozpočtu, (poskytování náhrady mzdy zaměstnavateli po dobu prvých 14 dnů, snížení nemocenské z 69% na 60%, snížení ošetřovného z 69% na 50%, zpřísnění podmínek nároků na dávky, zkrácení ochranné doby, aj.).

Vůči zaměstnavatelům je, i přes zvýšená oprávnění, navrhovaná úprava značně nevyvážená zejména z těchto důvodů:

1. - Oprávnění zaměstnavatelů vůči zaměstnancům včetně sankcí, jsou prakticky bez výsledného efektu, neboť prokázat porušení režimu dočasně práce neschopného je velmi obtížné. Navíc zaměstnavatel nemá možnost ani v případě opakovaného zjištění porušení režimu dočasně práce neschopného ukončit se zaměstnancem pracovní poměr. Pouhé odejmutí nebo snížení náhrady mzdy je zanedbatelnou sankcí, pokud by v této době vykonával zaměstnanec práci „na černo“.
2. - Sankce vůči zaměstnavatelům jsou vyšší než vůči ostatním subjektům.
3. - Možnost zvyšování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v kolektivních smlouvách či vnitřních předpisech znamená další zvýšení nákladů na pracovní sílu.
4. - Zabezpečení administrativních činností znamená další navýšení nákladů.
5. - Náklady spojené s přenesením plateb na zaměstnavatele nebyly kalkulovány. Snížení sazby na nemocenské, které hradí zaměstnavatel, ze 3,3% na 1,6% neodpovídá celkovým nákladům.

Za diskutabilní považujeme institucionální změnu zabezpečení fungování systému, v podobě organizační změny v činnosti ČSSZ (jednoinstanční řízení). V souvislosti s navrhovanou úpravou znamená i různá příslušnost soudů pro rozhodování sporů z oblasti nemocenského pojištění nejistotu pro zaměstnavatele i zaměstnance v tom, jak se domoci svých nároků.

Konkrétní připomínky:

A) K návrhu zákona o nemocenském pojištění:

1. K § 31

Nesouhlasíme se stanovením výše nemocenského za kalendářní den na 50%. Za přiměřenou částku považujeme snížení na 30%.

Odůvodnění:

Podle současné úpravy, kdy se v uvedených případech rozhodovalo o přiznání či nepřiznání dávky, nemusela být zaměstnanci vyplacena žádná dávka.

Tato připomínka je zásadní.

2. K § 61, písm. g)

Povinnost ošetřujícího lékaře, v případě povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, informovat příslušný orgán nemocenského pojištění žádáme rozšířit i o povinnost informovat zaměstnavatele.

Odůvodnění:

Získávání těchto údajů od zaměstnance nemusí být dostačující a bez nich není možné režim dočasně práce neschopného kontrolovat.

Tato připomínka je zásadní.

3. K § 61, písm. p)

Požadujeme oznámení porušení režimu dočasně práce neschopného zasílat též zaměstnavateli.

Odůvodnění:

Nezbytný údaj pro to, aby i zaměstnavatel měl možnost sankcionovat zaměstnance.

Tato připomínka je zásadní.

4. K § 56, 57 ve vazbě na § 65 odst. 2 – kontrola režimu dočasně práce neschopného

Dle navrhované úpravy může zaměstnavatel kontrolovat pouze dodržování rozsahu a doby vycházky a místa pobytu. Úprava změny místa pobytu je natolik složitá, že zaměstnavatel se vůbec v období prvních 14 dní nemusí dozvědět, zda zaměstnanec změnil místo oprávněně či neoprávněně, zda tudíž porušil či neporušil režim a zda mu může zaměstnavatel uložit sankci (snížit, odejmout náhradu mzdy). Požadujeme zjednodušení.

Tato připomínka je zásadní.

5. K úpravě zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají méně než 251 zaměstnanců.

Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou.

1. 1. Za malého zaměstnavatele není možné považovat firmu, která má 250 zaměstnanců, za maximální limit lze považovat 25 zaměstnanců.
2. 2. Navrhovaná úprava je obecně velmi nevýhodná. Pojistné zůstává ve stejné výši a stát refunduje polovinu nákladů na náhrady mzdy. Při takovém rozsahu potencionálních zaměstnavatelů (při počtu 250 zaměstnanců), kteří by vstupovali do tohoto režimu by se týkal těch, kteří by do systému odvedli méně, než získali. Systém by byl velmi ztrátový, což by v konečném důsledku mělo vliv na zvyšování pojistného pro ostatní zaměstnavatele.

Navrhujeme :

Zrušení alternativního režimu pro zaměstnavatele s méně než 251 zaměstnanci. Zároveň navrhujeme, aby pro malé zaměstnavatele (do 25 zaměstnanců) byl vytvořen zvláštní režim. Výplatu dávek z důvodů dočasné pracovní neschopnosti by od jejího počátku vyplácela v plné výši ČSSZ. Zaměstnavatelé by jí vyplacené dávky ve výši náhrady mzdy, kterou by jinak měli hradit sami, vraceli formou zvýšených odvodů po určité období, např. 3 měsíců.

Odůvodnění:

Navrhovaným řešením by stát (ČSSZ) poskytl malým zaměstnavatelům úvěr a jeho prostřednictvím vyřešil problém cash flow, který by u těchto malých zaměstnavatelů mohl nastat v souvislosti s nárazovým zvýšením poskytování náhrady mzdy. Zároveň by pro všechny zaměstnavatele platili v zásadě stejné podmínky.

Tato připomínka je zásadní.

6. K § 77

Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou porušování povinností lékařů při posuzování zdravotního stavu a z těchto důvodů navrhujeme.

V odst. 1, písm. b/ - stanovit lhůtu (řádově v týdnech), do které musí ČLK nebo ČSK informovat orgán nemocenského pojištění o výsledku disciplinárního řízení s lékařem.

V odst. 1, písm. c/ - zrušit podmínku, opakovatelnosti přestupku během 1 roku a stanovit lékaři zákaz rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo ošetřování vždy, když je uložena pokuta za přestupek.

Tyto připomínky jsou zásadní.

7. K dílu 2 Správní delikty

Nesouhlasíme s nastavením výše pokut za přestupky a správní delikty. Není důvodné, aby zaměstnavatelé byli sankcionováni ve třetině případů pokutami až do výše 100 tis. Kč, zatímco u ošetřujících lékařů do maximální hranice 50 tis. Kč a u zdravotnického zařízení je sankce 100 tis. Kč pouze v jednom případě. Výši sankcí je nutné přehodnotit z hlediska závažnosti přestupku. Například tím, že ošetřující lékař povolí bez souhlasu orgánu nemocenského pojištění změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce může být pokutován do výše 10 tis. Kč, přičemž pro zaměstnavatele tato neprokazatelnost správného místa pobytu, může představovat náklady v podobě např. 7 denní náhrady mzdy.

Výše pokut požadujeme přehodnotit.

Tato připomínka je zásadní.

8. K § 132, odst. 1, písm. l/

Požadujeme zrušit podmínku, že o přestupek se jedná tehdy, když lékař rozhodne chybně ve 4 případech v období jednoho roku a stanovit, že přestupku se lékař dopustí vždy, když nerozhodne o ukončení neodůvodněné dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetření.

Odůvodnění:

Jde o jedno z opatření, jak zabránit zneužívání systému a navrhovaná úprava tomuto úmyslu neodpovídá.

Tato připomínka je zásadní.

B) Připomínky k zákonu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění

1. K § 7 odst. 1, písm. a) – zákon č. 589/1992 Sb.

Nesouhlasíme s navrhovanou výší pojistného ve výši 1,6%. Požadujeme výši pojistného stanovit pro prvé období na 1,4%.

Odůvodnění:

Navrhované snížení pojistného nepokryje zaměstnavatelům náklady spojené s převedením výplaty náhrady mzdy po dobu prvých 14 dní.

- Z hlediska četnosti případů dočasné pracovní neschopností spadá nejvíce případů do období prvých 14 dní. Údaje od zaměstnavatelů dokladují, že na toto období připadá 46% - 70% pracovní neschopnosti.

- Zvýšení vyměřovacích základů u osob s vyššími příjmy a tudíž i vyšší náhrada mzdy nebyla kalkulována. Zvýší se počet případů dočasné pracovní neschopnosti o okruh těch zaměstnanců, kteří si podle současné úpravy např. po dobu chřipky pokrývali toto období dovolenou.

- Podle § 7 odst. 2 má být sazba pojistného na nemocenské pojištění stanovena tak, aby byl vztah příjmů a výdajů v kalendářním roce pro který se tyto sazby stanoví vyrovnaný, nikoliv v přebytku, jak vyplývá z důvodové zprávy, kdy se očekávají úspory ve výši 2,1 mld.

- Na úkor zaměstnavatelů i zaměstnanců jsou navíc z vybraného pojistného financovány i jiné systémy a jiné dávky. Za příklad lze uvést vyplácení rodičovského příspěvku matce místo mateřské z důvodu, že matka nemá nárok na tuto nemocenskou dávku, protože jako OSVČ nemusela být nemocensky pojištěna, neodváděla pojistné, a proto ji nárok na mateřskou nevznikl. Rodičovský příspěvek, jako dávka státní sociální podpory, automaticky řeší tyto situace.

- Převedení nemocenské na zaměstnavatele je spojeno s dalšími náklady (administrativa spojená s výpočtem a platbami náhrady mzdy a předáváním údajů ČSSZ, lékařům, nové počítačové vybavení a jeho aktualizace ve vazbě na každoroční změny všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, kontrola dodržování režimu práce neschopného, aj.). Stejně tak bude rozšíření činnosti ČSSZ spojeno s dalšími náklady. Ve státním rozpočtu je na tyto náklady u ČSSZ pamatováno v rozsahu až 1 mld. Kč, s náklady u zaměstnavatelů se v navrhované výši pojistného s těmito výdaji nepočítá vůbec.

Tato připomínka je zásadní.

2. K § 127a, odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce

Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou možnosti zvýšení náhrady mzdy na základě dojednání v kolektivní smlouvě, či stanovením ve vnitřním předpisu a to až na 80% průměrného výdělku. Navrhujeme tento odstavec vypustit a ve vazbě na to upravit stávající znění § 128 ZP.

Odůvodnění:

- Zvýšení náhrady mzdy je v rozporu se smyslem zákona, znamenalo by návrat před leden 2004, tj. před snížením nemocenských dávek, právě z důvodů zabránění zneužívání nemocenské ze strany zaměstnanců. Z hlediska zaměstnavatelů by se jednalo o vysoké navýšení nákladů nejenom z důvodů samotného zvýšení náhrady mzdy, ale i z očekávaného nárůstu případů pracovní neschopnosti.

- Zvýšení náhrady mzdy by znamenalo, že zaměstnanci místo ošetřovného, které je navrhováno ve výši 50% vyměřovacího nákladu (současnost 69%) by přecházeli na nemocenské. Opět zvýšené náklady zaměstnavatelů.

Tato připomínka je zásadní.

3. K § 127a odst. 5, ve vazbě na § 56, 57 zákona o nemocenském pojištění

Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou, kdy zaměstnavatel již nemůže rozhodnout o snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy, pokud byla vyplacena.

Odůvodnění:

Zaměstnavatelé vyplácejí náhrady mzdy ve výplatních termínech. Náhrada mzdy může být vyplacena dříve, než se složitým řízením prokáže, že zaměstnanec neměl k této změně oprávnění, porušil režim dočasně práce neschopného a zaměstnavatel mu z tohoto důvodu neposkytne náhradu mzdy.

Tato připomínka je zásadní.

4. § 73 odst. 1, písm. e) zákona 65/1965 Sb. Zákoník práce

S navrhovanou úpravou souhlasíme, ale v návaznosti na ni požadujeme nově upravit znění § 46 odst. 1, písm. f) ZP a ustanovení § 53, odst. 1, písm. b) takto:

- slova „pracovní kázeň“ nahradit slovy „porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru“.

Odůvodnění:

Výpovědní důvody zaměstnavatele by měly korespondovat s porušováním povinností ze strany zaměstnance, které pro něho vyplývají z pracovního poměru. Základní výčet je uveden v § 73 ZP. Vazba výpovědního důvodu na porušování pracovní kázně a to ještě s rozlišováním na méně závažné a závažné je v praxi obtížně prokazatelná a uplatnitelná.

Tato připomínka je zásadní.

V Praze dne 17. prosince 2004