Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR ke sdělení Komise o obnovené strategii EU pro společenskou odpovědnost podniků 2011 - 2014

Obecně ke sdělení

Evropská komise avizovala svoje záměry v oblasti společenské odpovědnosti podniků (CSR) hned v několika strategických iniciativách doprovázejících Strategii Evropa 2020 – ve sdělení Průmyslová politika v globalizované éře a v Aktu pro jednotný trh.

Dne 25. října 2011 zveřejnila Komise s několikaměsíční prodlevou balík návrhů sestávající ze sdělení k Obnovené strategii EU pro společenskou odpovědnost podniků na léta 2011 - 2014 a sdělení o Iniciativách podniků operujících v sociální ekonomice.

Dlouho očekávaný „Balíček k CSR“ přijal Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP) stejně jako většina evropských zaměstnavatelských svazů EU se smíšenými pocity.

SP vítá skutečnost, že Evropská komise přestavuje společenskou odpovědnost podniků jako jeden z faktorů posilujících konkurenceschopnost podniků a přispívajících k naplnění pěti horizontálních cílů společné Strategie Evropa 2020, znovu potvrzuje dobrovolný charakter společenské odpovědnosti firem a uznává potřebu flexibility podniků, aby mohly inovovat a rozvíjet svůj přístup k CSR odpovídající jejich konkrétním podmínkám.

SP pozitivně vnímá i skutečnost, že Komise ve svém sdělení vyzdvihuje dosavadní iniciativy realizované v Evropě od roku 2001 (Zelená kniha o CSR) a oceňuje přínos a aktivity evropských podniků v tomto procesu. Komise zmiňuje především založení Evropského fóra zainteresovaných stran k CSR – European Multistakeholder Forum on CSR (2002) a sdělení z roku 2006 Aliance CSR – Alliance on CSR. Sdělení zmiňuje i některé mezinárodní iniciativy podporující procesy v Evropě, jako například Global Compact a Global Reporting Initiative.

Nicméně Komise současně poukazuje na skutečnost, že jen 15 z 27 členských států dosud přijalo své národní strategie CSR, a domnívá se, že nastala ta správná doba pro modernější a koherentnější přístup k CSR v Evropě.

Nová strategie CSR 2011 – 2014 přináší 13 závazků a návrhů, které Komise adresuje sama sobě, podnikům, členským státům a dalším zainteresovaným stranám

Specifické připomínky

• Komise sice vychází z původní definice CSR, která hovoří o konceptu, v rámci kterého podniky integrují na dobrovolném základě environmentální a sociální aspekty do svých podnikatelských operací, ale přichází s novou a daleko komplexnější definicí CSR (zahrnující další aspekty jako etiku, lidská práva, zájmy spotřebitelů a koncept tzv. předběžné opatrnosti).
• Komise přichází s mixem různých návrhů. Ne všechny jsou ovšem pro zaměstnavatele a podnikatele přijatelné. Zaměstnavatelé mohou podpořit především ta opatření, která pro podniky mohou být v rámci jejich dobrovolných postupů pobídkou. Podporují úsilí Komise o vyváženost mezi očekáváními zainteresovaných stran a  podnikovou realitou, zvyšování povědomí a prezentaci příkladů dobré praxe, zahrnutí CSR do učebních osnov, dále pak i určitou formu ocenění v souvislosti s odpovědným chování prostřednictvím investiční politiky a politiky veřejných zakázek.
• Na druhé straně přichází Komise s návrhy, se kterými zaměstnavatelé nemohou souhlasit a které odporují ve sdělení jasně deklarovanému dobrovolnému charakteru CSR. Velký důraz je kladen zejména na respektování lidských práv zakotvených v chartách, úmluvách či jiných mezinárodních právně závazných instrumentech, za jejichž implementaci a prosazování jsou však primárně zodpovědné především vlády jednotlivých států. Komise také přichází s potřebou doplňkových regulatorních mechanismů, které by posílily dobrovolný přístup podniků k naplňování jejich odpovědnosti v environmentální oblasti. Komise také prosazuje koncept předběžné opatrnosti (due diligence), který se objevuje v letos revidované Směrnici OECD pro nadnárodní společnosti a který posunuje odpovědnost podniků do oblasti, kterou nemohou přímo ovlivnit.
• Komise má také v plánu monitorovat velké podniky a nadnárodní společnosti, jak naplňují své závazky vyplývající z mezinárodních nástrojů – Global Conduct, ISO 26000 a Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti.

Sdělení Komise předcházela na globální i evropské úrovni řada iniciativ, do kterých byl Svaz aktivně zapojen a snažil se jednak ukázat dosavadní pozitivní přístup podniků v oblasti CSR, jednak omezit rizika a dopady vyplývající z nově přijatých či revidovaných závazků a globálních nástrojů:

• Svaz přispěl k formulování dvou materiálů BUSINESSEUROPE přijatých v roce 2009: Memorandu o CSR a Dokumentu o transparentnosti. Cílem obou stanovisek bylo prokázat, že evropské podniky ani v době krize nepolevily ve své společenské odpovědnosti a že CSR a koncept transparentnosti jsou součástí řídících procesů moderních podniků.
• Svaz se aktivně podílel v rámci IOE a BIAC na procesu vytváření ISO 26000 CSR ve snaze připravit jednoduchý, srozumitelný a aplikovatelný návod pro podniky jak implementovat koncept CSR v souladu s podmínkami, ve kterých operují.
• Svaz se aktivně podílel ve spolupráci s BIAC na revizi Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti. Cílem bylo, aby tento instrument zůstal i nadále právně nezávazný, nepodkopával konkurenceschopnost podniků, aby vycházel z reality, neboť hlavní odpovědností podniků je zajistit růst a tvorbu pracovních míst. Pro podniky je nepřijatelný také jakýkoliv koncept založený na principu odpovědnosti podniků za aktivity třetích stran (due diligence).

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní organizace a EU