Stanovisko k pozměňovacímu návrhu poslanců k Energetickému zákonu (tisk 1008)

Stanovisko k poslaneckému návrhu novely energetického a stavebního zákona (tisk 1008).

Svaz průmyslu a dopravy ČR zaujímá k návrhu negativní stanovisko s tím, že část návrhu směřujícího k novelizaci energetického zákona bude možné uplatnit v rámci projednávání připravované novely energetického zákona, která má být podle Plánu legislativních prací vlády předložena vládě v září letošního roku.

 Zásadní připomínky

Bod 1

Zcela zásadní rozdíl cen tepelné energie oproti cenám komodity zemního plynu nebo elektřiny spočívá v tom, že zatímco ceny tepelné energie jsou věcně usměrňovány Energetickým regulačním úřadem, ceny komodity elektřiny ani zemního plynu žádné formě regulace nepodléhají.

Podle § 17 odst. 7 písm. n energetického zákona zveřejňuje Energetický regulační úřad přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie. Domníváme se, že tato zákonná povinnost Energetického regulačního úřadu naplňuje sama o sobě základní požadavky transparentnosti na trhu s teplem. Sami držitelé licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie pak zpravidla ceníky tepelné energie a obchodní podmínky na svých internetových stránkách zveřejňují, přestože jim to zákon výslovně neukládá.

Přestože chápeme snahu předkladatele o zvýšení transparentnosti trhu s teplem a pokládáme ji částečně za oprávněnou, považujeme konkrétní návrh legislativních úprav za nevhodný.

Bod 2

Stanovení výpovědní doby pro smlouvy na dodávku teplené energie uzavřené na dobu neurčitou nepovažujeme za nezbytné, protože nejsou žádné informace o tom, že by bylo stanovení nepřiměřeně dlouhé výpovědní doby ze strany držitelů licence v praxi zneužíváno. Navíc nelze tvrdit, že výpovědní doba je pouze ochranou dodavatele tepelné energie, je také ochranou odběratele. Přesto návrh stanovení maximální výpovědní doby zcela neodmítáme, pouze upozorňujeme, že by měl být proveden na vhodném místě v zákoně a odpovídajícím způsobem.

Bod 3

Stavby pro výrobu energie s instalovaným výkonem do 20 kW jsou podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 9. od stavebního povolení nebo ohlášení osvobozeny již stávající právní úpravou, která bere v úvahu obvyklý rozsah odpovídajícího stavebního zásahu a vlivu stavby na své okolí. Pro zařízení sloužící k individuálnímu vytápění bytu je tento výkon navíc zcela postačující.

Návrh obsahuje výjimku pro plynové zdroje s jedním kotlem do 50 kW výkonu, případně s více kotli do 100 kW výkonu. Tato formulace je velmi nejasná a umožňuje bez ohlášení či povolení realizovat stavby s plynovými zdroji do nekonečně velkého výkonu, pokud jsou stavebně odděleny tak, že splňují uvedené podmínky. Konkrétní potřeba zvýšení výkonové hranice právě pro plynové zdroje, které jinak nepožívají žádné preference, není přitom nijak zdůvodněna.

Bod 4

Rozsah a obsah námitek v rámci stavebního řízení jasně vymezuje § 114 stavebního zákona, jehož výklad byl již soudní praxí i judikaturou dostatečně ustálen. Sám předkladatel ostatně uvádí že „Rozsah účastenství, respektive jeho hranice jsou v návrhu vymezeny tak, jak je vykládá soudní praxe…“ Případná nezákonná rozhodnutí stavebních úřadů co do rozsahu účastenství jsou jistě politováníhodná, ale nelze je navrženým způsobem vůbec postihnout. Pokud se daný úřad neřídí stávající právní úpravou a judikaturou, nelze očekávat, že se bude řídit novou.

V Praze 17. května 2013