Stanovisko k návrhu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyjádřil řadu připomínek k předloženému návrhu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.  .

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stanovisko k návrhu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)

 

Svaz průmyslu a dopravy České republiky (dále jen „SP ČR“)  k předloženému návrhu sděluje následující:

Obecně

SP ČR dlouhodobě usiluje o příznivější podnikatelské prostředí, jehož součástí musí být veřejně přístupná sbírka zákonů a transparentní legislativní proces. SP ČR proto vítá navrhovanou právní úpravu elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, kterou  považuje za základní modernizační krok. Dává však k úvaze, zda by nebylo užitečnější po přechodnou dobu, zvlášť po špatné zkušenosti veřejnosti s nefunkčními elektronickými systémy státní správy, vydávat paralelně závaznou elektronickou i listinnou podobu Sbírky zákonů.

Tato připomínka je doporučující.

Návrh zákona dále stanoví pravidla tvorby právních předpisů. Vzhledem k tomu, že se nejedná o komplexní úpravu, navrhujeme tuto část z návrhu zákona vypustit, a úpravu zapracovat do legislativních pravidel vlády a jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu.

Tato připomínka je zásadní.

K jednotlivým ustanovením

 

 § 1 odst. 2 navrhujeme doplnit text „V případě rozporu mezi elektronickou a listinnou podobou má přednost elektronická verze“.

Tato připomínka je doporučující.

Odůvodnění:

Návrh zákona neřeší případný rozpor mezi zněním právního předpisu v listinné podobě a v elektronické podobě. Doporučujeme výslovné řešení ve prospěch znění uveřejněného v elektronické podobě.

 § 2 odst. 1 písm. e), § 4 písm. g), § 19 odst. 1 písm. a) - navrhujeme sjednotit pojmy ústřední správní úřad a ústřední orgán státní správy.

Tato připomínka je doporučující.

Odůvodnění:

Návrh zákona užívá pojmu „ústřední správní úřad“ (shodně jako předchozí, v současné době platný zákon), ale např. zákon č. 2/1969 Sb. (dále jen „kompetenční zákon“) hovoří o ústředních orgánech státní správy (do nichž však zahrnuje i ministerstva, která jsou v návrhu zákona uváděna samostatně). Pokud se podíváme do historie, ve Sbírce zákonů doposud nebyly vydávány dokumenty jiných správních orgánů než těch uvedených v § 1 a 2 kompetenčního zákona, tedy ústředních orgánů státní správy. Pojem „ústřední správní úřad“ zná na druhou stranu i správní řád (např. v § 11 odst. 2), nicméně poznámkou pod čarou č. 6 zde odkazuje opět na § 1 kompetenčního zákona, který hovoří o ústředních orgánech státní správy.

Doporučujeme, zda neuvažovat o jistém sjednocení terminologie (uvedených pojmů) v tomto ohledu. Domníváme se, že pokud je na různých místech právního řádu užíváno pro zamýšlený shodný obsah určitého pojmu odlišné terminologie (tím spíš, je-li na sebe dotčenými ustanoveními vzájemně odkazováno, což ale není případ návrhu tohoto zákona), nepřispívá to k celkové přehlednosti právního řádu. K té by naopak přispělo, pokud by byl na různých místech právního řádu shodný obsah (totožným pojmem) shodně označen.

§ 2 odst. 1 a 4 – navrhujeme doplnit „rozhodnutí vlády“

Tato připomínka je doporučující.

Odůvodnění:

Ve Sbírce zákonů bývají vydávána také rozhodnutí vlády (např. o nouzovém stavu). V návrhu je výslovně uvedeno, co se aktů vydávaných vládou týče, jen  nařízení (§ 2 odst. 1 písm. d)) a usnesení (§ 4 písm. f)). V případě rozhodnutí vlády se však jedná o odlišný typ právního aktu. Je pravdou, že ani v předchozím (v současné době platném) zákoně není rozhodnutí vlády výslovně stanoveno a jejich vydávání ve Sbírce zákonů to očividně nebylo na překážku. Je však zřejmé, že zde při tvorbě návrhu byla evidentní snaha o vyčerpávající výčet aktů, jež mohou být ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikovány. Dle našeho názoru je zde riziko, že rozhodnutí vlády ve výčtu chybí.

§ 4 a § 13 - navrhujeme doplnit ustanovení, aby sdělení o opravě chyby byla zapracována v elektronické podobě do příslušného právního aktu.

Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:

Sdělení zveřejněné v jiné částce než je opravovaný předpis nevede k přehlednosti a elektronická podoba předpisu umožňuje zapracování opravy přímo do textu. Sdělení by bylo vydáno jen jako informace o provedené opravě.

§ 6 odst. 2 – navrhujeme upřesnit formulaci

Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:

Z formulace,  „ ….. databáze bude obsahovat pouze ověřené informativní texty“, není jasné, kde se tedy budou nalézat právně závazná úplná znění právních předpisů.

§ 7 odst. 1 -    navrhujeme vypustit text „Každá částka obsahuje jeden právní akt“.

Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:

Vyhlašování částek pouze s jedním přepisem nepovede k přehlednosti Sbírky, jak se uvádí v důvodové zprávě. Pokud by tedy nemělo být, např. z technických důvodů, jako doposud, v jedné částce obsaženo právních aktů více, pak není důvod setrvávat na členění na částky, kdy bude označení částky fakticky totožné se sbírkovým číslem.  

 § 7 odst. 7 - navrhujeme ustanovení vypustit

Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:

Není možné, aby některý předpis existoval jen v elektronické podobě, když se Sbírka vede v elektronické a v listinné podobě.

 

§ 10 odst. 3 -  navrhujeme „s přesností na sekundy“ vypustit.

Tato připomínka je doporučující.

Odůvodnění:

Dle § 9 odst. 2 má právní akt nabývat účinnosti počátkem stanoveného dne po dni vyhlášení. Pro uvádění času s přesností na sekundy není důvod.