Stanovisko k věcnému záměru implementace čl. 5 a 7 EED

V Praze dne 20. srpna 2013 Stanovisko k materiálu „Věcný návrh implementace článku 5 a článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnice 2004/8/ES a 2006/32/ES".

Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SPČR) konzistentně se svým předchozím stanoviskem k dané problematice (vyjádření z 21.6. 2013 k „Vládnímu návrhu vnitrostátního orientačního cíle podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti…) souhlasí s implementací Směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU (EED) do národní legislativy a plněním indikovaného vnitrostátního orientačního cíle úspor prostřednictvím alternativních opatření dle článku 7 EED, jak navrhuje materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro vládu ČR předkládaný ve vnějším připomínkovém řízení.

Jakkoliv se SPČR s ideovými východisky příslušného materiálu ztotožňuje, má dílčí výhrady vůči některým explikacím metod, prostředků a závěrů, jež by měly vést k vnitrostátním úsporám, jak je rozvádí přiložený Materiál III. Věcného návrhu. Konkrétní připomínky by si vyžádaly celkovou samostatnou zprávu, a proto níže uvádíme alespoň ty z našeho pohledu nejvýznamnější:

-          Přínosy energetických opatření na budovách – ať již rezidenčních, podnikatelských či veřejných – považujeme za nepřiměřeně optimistické. Reálné přínosy budou v oblasti energetické efektivity (na rozdíl od přínosu ke snížení emisí v přízemní vrstvě atmosféry, potažmo snížení lokálních emisí a tím i snížení imisní zátěže) dle názoru SPČR násobně dražší (Kč/GJ). Dokládá to i analýza dosavadních relevantních projektů z OPPI, jež je součástí studie vypracované společností Enviros pro SPČR.

Hranici 200 Kč/GJ splňují následující sekce: H – Doprava a skladování, C – Zpracovatelský průmysl, B – Těžba a dobývání, D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a S – Ostatní činnosti. Velmi investičně náročnými na úsporu energie jsou sekce J – Informační a komunikační činnosti (652 Kč/GJ) a P – Vzdělávání (452 Kč/GJ). 

-          Obecně důraz na závazky Směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU), okrajově zmíněné v Materiálu III. považujeme za neopodstatněný, neboť tyto závazky jsou na rozdíl od závazků vyplývajících z EED více rozložené v čase, nevyžadují takové objemy plnění a v případě neplnění nehrozí tak vysoké sankce.

-          Argumentaci údajnými trvalými přínosy (zaměstnanost, růst HDP, posílení stavebního sektoru) u některých opatření považujeme za neprokázanou. Statistiky ČSÚ kupříkladu uvádí, že počet pracovníků ve stavebním průmyslu vzrostl mezi lety 2006 a 2008 o cca 22 tisíc míst. Lze tedy předpokládat, že se na něm významně podílel předchozí program (Zelená úsporám), jehož celkový, dosud proinvestovaný objem byl 20 miliard Kč. Avšak od té doby celkový počet pracovníků v daném sektoru meziročně prudce padá, a to jak v počtu zaměstnanců (cca jedna čtvrtina všech pracovníků), tak i v počtu OSVČ, a do listopadu 2012 se snížil o více než 50 tisíc. Z této zkušenosti lze konstatovat, že 1 milion Kč přinesl 1,1 pracovního místa na maximálně dva roky.

-          Rovněž varujeme před neuváženými dopady nástrojů finančního inženýrství, jež Materiál III. zmiňuje. Mechanismus půjček a subvencí by neměl vést k realizaci projektů takových klientů (ať již soukromých či státních), kteří nebudou schopni poskytnuté úvěry splácet či poskytnout plnění, což by mohl vést k ohrožení programů financovaných z evropských kohezních fondů, zvýšenému riziku insolvence a obecně ohrožení (makro)ekonomické stability. Údaje ČNB například u domácností uvádí, že byť je jejich úvěrová zadluženost oproti průměru EU sotva poloviční (33 procent na HDP), velmi rychle roste a je provázena výrazně nižším průměrem míry hrubých úspor (31%) a to i v pouze středoevropském srovnání. To za situace rychle rostoucího poměru celkových úvěrových selhání v ekonomice (7%) tvoří vysokou pravděpodobnost vytvoření uměle subvencovaného rámce s nebezpečnými následky ne nepodobného umělému vytvoření realitních a hypotéčních derivátů pro nejširší veřejnost v USA, jež vedly k hypotéční a finanční krizi v roce 2008. 

-          Naopak Materiál III. nezmiňuje proaktivní přístup k dosud otevřeným záležitostem souvisejícím s implementací a plněním dané směrnice na evropské i národní úrovni. V daném ohledu by ČR, dle názoru SP ČR, měla aktivně prosazovat jako rozhodující platnost již dříve přijatých právních rámců vyššího řádu. Např. rozhodující platnost nových pravidel regionální státní pomoci (19.6.2013) až od konce června 2014, což umožní využít případné finanční prostředky z kohezní politiky 2007-2014 a případné úspory z nich dosažené jako započitatelné (pro úspory dosažené po 1.1.2014 dle Směrnice). Obdobně dosud neuzavřené blokové výjimky z pravidel regionální pomoci nemluvě o finální podobě nového programovacího období Evropského fondu regionálního rozvoje. Na národní úrovni pak zohlednění možností energetických úspor (a proinvestičních stimulů domácí ekonomiky) využitím metody posouzení životního cyklu produktu (LCA), environmentálního značení či posuzování celkové energetické náročnosti včetně dopravy (v přepočtu na Mtoe) při nákupech a hospodaření veřejného, státního i soukromého sektoru. 

-          V neposlední řadě pak považujeme za nedostatečně rozsáhlou, strukturovanou a pevnou navrhovanou kooperaci orgánů státních správy, samosprávy potažmo soukromých subjektů k zajištění prokazatelného, průběžného monitorování a plnění závazků EED. 

Na základě výše uvedených dílčích připomínek, jakož i kvůli časovému tlaku respektive potřebě odpovědi směrem k EK a vytýčení dalšího závazného postupu bez ohledu na stávající politickou krizi a nadcházející volby do poslanecké sněmovny, proto předkládáme následující zásadní připomínky k navrhovanému usnesení vlády k "Věcnému návrhu implementace článku 5 a článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnice 2004/8/ES a 2006/32/ES":

-          rozšířit působnost částky II. bodu 1 v následujícím znění: „1. ministrům životního prostředí, pro místní rozvoj, dopravy a zemědělství“ 

-          Částku II. bod 3 rozšířit o úkoly v následujícím znění: „c) identifikovat možnosti energetických úspor při hospodaření státního sektoru do 31. 12. 2013“, d) v součinnosti s Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR do 31. 3. 2014 identifikovat potenciál energetických úspor při hospodaření regionální a místní správy a samosprávy včetně možností úspor v budovách jimi vlastněných, e) v součinnosti se sektorovými svazy a firmami do 31. 3. 2014 kvantifikovat potenciál a absorpční možnosti energetických úspor v soukromém sektoru do roku 2020.  

-          Doplnit částku II. o bod 5 v následujícím znění: „5. ministrovi průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními členy vlády zpracovat systém organizace a kontroly průběžného plnění závazků vyplývajících ze Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a předložit jej vládě nejpozději do 31. 12. 2014“ 

-          Doplnit částku II. o bod 6 v následujícím znění: „6. ministrovi průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj, zahraničních věcí a státnímu tajemníkovi pro evropské záležitosti úzce koordinovat aktivity ČR na evropské úrovni k minimalizaci dodatečné nákladovosti plnění Směrnice 2012/27/EU pro ČR.“